Klíčové detaily předpovědi:

• Srpnová analýza Berkeley Earth předpovídá 69% pravděpodobnost, že rok 2026 překoná rok 2024 a stane se nejteplejším od počátku měření.
• V polovině roku 2026 byl rok podle dosavadních měření třetím nejteplejším v historii, ale očekává se, že ho El Niño v druhé polovině roku výrazně posune vzhůru.
• El Niño začalo v červnu a přichází nezvykle rychle a silně – jeho plný oteplovací efekt se projeví právě v druhé polovině roku.

Hlavní hybné síly:

• Rychle sílící El Niño, které je mnohem silnější, než se původně předpovídalo.
• Globální oteplování způsobené člověkem, které vytváří celkově zvýšenou teplotní základnu.
• Rekordně teplé oceány – červenec 2026 naměřil vůbec nejvyšší průměrnou teplotu hladiny oceánů (mimo polární oblasti).
• Vědci popisují tuto situaci jako „dvojitý úder“ – zrychlené oteplování plus extrémně silné El Niño, které společně výrazně zvyšují pravděpodobnost teplotního rekordu.

Důležité upozornění: Různé agentury používají odlišné metodiky. Například americký NOAA v srpnu 2026 spočítal, že rok 2026 nemá šanci překonat rok 2024, a dává 61% pravděpodobnost, že skončí jako druhý nebo třetí nejteplejší. Tento rozpor odráží rozdíly v tom, jak jednotlivé skupiny modelují budoucí trajektorii El Niño a jeho opožděný dopad na globální teploty.

Rekordní vlny veder v Evropě a ve světě v polovině roku 2026

Evropa zažívá nejhorší sezónu veder v historii:

• Západní Evropa zaznamenala nejteplejší období červen až červenec v dějinách, s průměrnou teplotou 21,62 °C, což je o 2,79 °C více než je průměr let 1991–2020.
• Následné vlny veder začaly už v květnu 2026 a pokračovaly až do srpna. Začátkem srpna některé země čelily již čtvrté vlně veder v sezóně.
• Vrcholná teplota 46,5 °C byla naměřena 22. července 2026 v Notu na Sicílii v Itálii.
• Extrémní vedra podnítila rozsáhlé lesní požáry, dlouhotrvající sucho a tisíce předpokládaných úmrtí souvisejících s horkem.

Globální kontext:

• Červenec 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším červencem v historii, s průměrnými teplotami povrchového vzduchu 1,47 °C nad předindustriální úrovní.
• Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že extrémní vedra jsou celosvětově častější, intenzivnější a trvají déle – a jsou způsobena změnou klimatu, nikoliv pouze El Niño.
• Rekordní teploty pevniny a hladiny oceánů spolu se suchem, požáry a záplavami definují stav klimatu v červenci a začátkem srpna 2026.

Reakce politiků a klimatický vývoj

Jednání OSN o klimatu:

• Bonnská klimatická konference (8.–18. června 2026) přivedla dohromady téměř 200 zemí, ale klíčové otázky – financování adaptace, Adaptační fond, ambice v oblasti snižování emisí a uhlíkové trhy – zůstaly z velké části nevyřešené a přesunuly se na nadcházející konferenci COP31.
• COP31 je naplánována na listopad 2026 v Antalyi v Turecku.
• Poloviční souhrn Globální klimatické akční agendy uvedl, že od COP30 v Belému (listopad 2025) bylo spuštěno více než 120 „Plánů na urychlení řešení“.
• Ženevský klimatický summit (srpen 2026): Přes 190 zemí podepsalo novou globální klimatickou dohodu, která zavazuje ke snížení emisí uhlíku na polovinu do roku 2030, včetně postupného ukončení využívání uhlí a navýšení financování zelených technologií pro rozvojové země.

Národní vývoj:

• Omán zveřejnil nový klimatický plán s cílem snížit absolutní emise až o 33 % v letech 2024–2035 (v závislosti na mezinárodní podpoře).
• UNFCCC uvedla, že do poloviny roku 2026 obdržela 77 adaptačních sdělení, 75 národních adaptačních plánů a 170 národně stanovených příspěvků obsahujících adaptační složky.
• Evropský parlament zveřejnil analýzu ke 10. výročí Pařížské dohody, v níž upozornil, že plné provedení současných závazků by vedlo k nárůstu globální teploty výrazně nad 1,5 °C.

Varování WMO a WHO:

• WMO uvedla, že období extrémních veder jsou v důsledku změny klimatu stále častější, intenzivnější a delší.
• WMO zdůraznila, že hlavními příčinami evropských veder jsou globální oteplování a tlakové výše, nikoliv samotné El Niño.

Klíčové detaily předpovědi:

• Srpnová analýza Berkeley Earth předpovídá 69% pravděpodobnost, že rok 2026 překoná rok 2024 a stane se nejteplejším od počátku měření.
• V polovině roku 2026 byl rok podle dosavadních měření třetím nejteplejším v historii, ale očekává se, že ho El Niño v druhé polovině roku výrazně posune vzhůru.
• El Niño začalo v červnu a přichází nezvykle rychle a silně – jeho plný oteplovací efekt se projeví právě v druhé polovině roku.

Hlavní hybné síly:

• Rychle sílící El Niño, které je mnohem silnější, než se původně předpovídalo.
• Globální oteplování způsobené člověkem, které vytváří celkově zvýšenou teplotní základnu.
• Rekordně teplé oceány – červenec 2026 naměřil vůbec nejvyšší průměrnou teplotu hladiny oceánů (mimo polární oblasti).
• Vědci popisují tuto situaci jako „dvojitý úder“ – zrychlené oteplování plus extrémně silné El Niño, které společně výrazně zvyšují pravděpodobnost teplotního rekordu.

Důležité upozornění: Různé agentury používají odlišné metodiky. Například americký NOAA v srpnu 2026 spočítal, že rok 2026 nemá šanci překonat rok 2024, a dává 61% pravděpodobnost, že skončí jako druhý nebo třetí nejteplejší. Tento rozpor odráží rozdíly v tom, jak jednotlivé skupiny modelují budoucí trajektorii El Niño a jeho opožděný dopad na globální teploty.

Rekordní vlny veder v Evropě a ve světě v polovině roku 2026

Evropa zažívá nejhorší sezónu veder v historii:

• Západní Evropa zaznamenala nejteplejší období červen až červenec v dějinách, s průměrnou teplotou 21,62 °C, což je o 2,79 °C více než je průměr let 1991–2020.
• Následné vlny veder začaly už v květnu 2026 a pokračovaly až do srpna. Začátkem srpna některé země čelily již čtvrté vlně veder v sezóně.
• Vrcholná teplota 46,5 °C byla naměřena 22. července 2026 v Notu na Sicílii v Itálii.
• Extrémní vedra podnítila rozsáhlé lesní požáry, dlouhotrvající sucho a tisíce předpokládaných úmrtí souvisejících s horkem.

Globální kontext:

• Červenec 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším červencem v historii, s průměrnými teplotami povrchového vzduchu 1,47 °C nad předindustriální úrovní.
• Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že extrémní vedra jsou celosvětově častější, intenzivnější a trvají déle – a jsou způsobena změnou klimatu, nikoliv pouze El Niño.
• Rekordní teploty pevniny a hladiny oceánů spolu se suchem, požáry a záplavami definují stav klimatu v červenci a začátkem srpna 2026.

Reakce politiků a klimatický vývoj

Jednání OSN o klimatu:

• Bonnská klimatická konference (8.–18. června 2026) přivedla dohromady téměř 200 zemí, ale klíčové otázky – financování adaptace, Adaptační fond, ambice v oblasti snižování emisí a uhlíkové trhy – zůstaly z velké části nevyřešené a přesunuly se na nadcházející konferenci COP31.
• COP31 je naplánována na listopad 2026 v Antalyi v Turecku.
• Poloviční souhrn Globální klimatické akční agendy uvedl, že od COP30 v Belému (listopad 2025) bylo spuštěno více než 120 „Plánů na urychlení řešení“.
• Ženevský klimatický summit (srpen 2026): Přes 190 zemí podepsalo novou globální klimatickou dohodu, která zavazuje ke snížení emisí uhlíku na polovinu do roku 2030, včetně postupného ukončení využívání uhlí a navýšení financování zelených technologií pro rozvojové země.

Národní vývoj:

• Omán zveřejnil nový klimatický plán s cílem snížit absolutní emise až o 33 % v letech 2024–2035 (v závislosti na mezinárodní podpoře).
• UNFCCC uvedla, že do poloviny roku 2026 obdržela 77 adaptačních sdělení, 75 národních adaptačních plánů a 170 národně stanovených příspěvků obsahujících adaptační složky.
• Evropský parlament zveřejnil analýzu ke 10. výročí Pařížské dohody, v níž upozornil, že plné provedení současných závazků by vedlo k nárůstu globální teploty výrazně nad 1,5 °C.

Varování WMO a WHO:

• WMO uvedla, že období extrémních veder jsou v důsledku změny klimatu stále častější, intenzivnější a delší.
• WMO zdůraznila, že hlavními příčinami evropských veder jsou globální oteplování a tlakové výše, nikoliv samotné El Niño.