2. Platforma hybridní války, nejen pašerák ropy

Organizace ACLED (Armed Conflict Location & Event Data) konstatuje, že stínová flotila není „pouhým mechanismem obcházení sankcí, ale platformou hybridní války“, která Rusku umožňuje poškozovat podmořské kabely a vysílat drony nad vojenská zařízení, letiště a další kritickou infrastrukturu v Baltském a Severním moři . Od začátku roku 2025 bylo v Baltském moři poškozeno pět podmořských kabelů a zaznamenány desítky incidentů s drony .

3. Aktivní eskortování stínových plavidel ruským námořnictvem

Od konce roku 2025 operuje ruské námořnictvo v Baltském moři „zcela otevřeně“ – jeho hlavním úkolem je doprovázet tankery stínové flotily . V květnu 2025 ruská stíhačka porušila estonský vzdušný prostor, aby ochránila stínový tanker před estonským zásahem . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veřejně prohlásil, že Rusko bude svá plavidla bránit „všemi dostupnými prostředky“ .

4. Eskalace hybridních incidentů

Analýza Small Wars Journal dokumentuje, že od podzimu 2024 jsou s ruským státem spojení aktéři odpovědní za rostoucí řadu rušivých incidentů – narušování teritoriálních vod, rušení GPS a průzkum infrastruktury – prováděných stále více militarizovanou stínovou flotilou . Lansing Institute poznamenává, že plavidla stínové flotily nyní slouží jako předsunuté platformy pro ruskou zpravodajskou činnost a demonstraci síly .

Klíčové důkazy podporující toto hodnocení

Reakce NATO a královského námořnictva

NATO – Operace Baltic Sentry
NATO spustilo operaci Baltic Sentry v lednu 2025 a nasadilo fregaty, námořní hlídkové letouny a námořní drony na ochranu kritické podmořské infrastruktury . Analýza Small Wars Journal však hodnotí Baltic Sentry jako „smysluplný začátek, ale současné vynucovací a monitorovací úsilí stále nestačí – drtivá většina plavidel stínové flotily v regionu operuje bez povšimnutí“ .

Royal Navy – Nárůst monitoringu

• Operativní nasazení Royal Navy ke sledování ruských plavidel vzrostla v červenci 2026 o 25 % oproti předchozímu roku .
• Čtyři válečné lodě – hlídkové plavidla HMS Tyne, HMS Mersey, HMS Severn a vrtulníky Wildcat a Merlin z 815. námořní letecké perutě – strávily 21 dní nepřetržitým monitorováním ruské aktivity v britských vodách a severním Atlantiku .
• Ruské válečné lodě Neustrashimy a Admiral Grigorovich byly pozorovány při eskortování tankerů stínové flotily Lamanšským průlivem a Severním mořem pod dohledem Royal Navy .
• V únoru 2026 britské obranné zdroje potvrdily, že „vojenské možnosti k zadržení nebezpečné lodi [stínové flotily] byly identifikovány“ v meziresortních diskusích, ale k vylodění zatím nedošlo .

Estonské dilema
Estonsko, členský stát NATO na frontové linii v Pobaltí, se rozhodlo nezadržovat ruská plavidla stínové flotily s odůvodněním, že by zabavení tankerů mohlo vyprovokovat přímou vojenskou odpověď Moskvy – agentura Reuters popsala rizika jako příliš vysoká . To podtrhuje tenkou hranici, po které členové NATO balancují mezi vynucováním a eskalací.

Hodnocení

Důkazy z let 2025–2026 jsou konzistentní: ruská stínová flotila se posunula od ekonomického obcházení k otevřenému paramilitárnímu a hybridně-válečnému nástroji, přičemž ruské válečné lodě nyní fyzicky eskortují komerční tankery skrz vody NATO. Operace Baltic Sentry a navýšený monitoring Royal Navy představují hlavní západní odpověď, ale analytici upozorňují, že vymáhání zůstává částečné a riziko přímé námořní konfrontace – ať už kvůli nezdařené prohlídce, náhodné srážce nebo záměrnému eskalacnímu kroku – je vyšší než kdykoli od konce studené války.

2. Platforma hybridní války, nejen pašerák ropy

Organizace ACLED (Armed Conflict Location & Event Data) konstatuje, že stínová flotila není „pouhým mechanismem obcházení sankcí, ale platformou hybridní války“, která Rusku umožňuje poškozovat podmořské kabely a vysílat drony nad vojenská zařízení, letiště a další kritickou infrastrukturu v Baltském a Severním moři . Od začátku roku 2025 bylo v Baltském moři poškozeno pět podmořských kabelů a zaznamenány desítky incidentů s drony .

3. Aktivní eskortování stínových plavidel ruským námořnictvem

Od konce roku 2025 operuje ruské námořnictvo v Baltském moři „zcela otevřeně“ – jeho hlavním úkolem je doprovázet tankery stínové flotily . V květnu 2025 ruská stíhačka porušila estonský vzdušný prostor, aby ochránila stínový tanker před estonským zásahem . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veřejně prohlásil, že Rusko bude svá plavidla bránit „všemi dostupnými prostředky“ .

4. Eskalace hybridních incidentů

Analýza Small Wars Journal dokumentuje, že od podzimu 2024 jsou s ruským státem spojení aktéři odpovědní za rostoucí řadu rušivých incidentů – narušování teritoriálních vod, rušení GPS a průzkum infrastruktury – prováděných stále více militarizovanou stínovou flotilou . Lansing Institute poznamenává, že plavidla stínové flotily nyní slouží jako předsunuté platformy pro ruskou zpravodajskou činnost a demonstraci síly .

Klíčové důkazy podporující toto hodnocení

Reakce NATO a královského námořnictva

NATO – Operace Baltic Sentry
NATO spustilo operaci Baltic Sentry v lednu 2025 a nasadilo fregaty, námořní hlídkové letouny a námořní drony na ochranu kritické podmořské infrastruktury . Analýza Small Wars Journal však hodnotí Baltic Sentry jako „smysluplný začátek, ale současné vynucovací a monitorovací úsilí stále nestačí – drtivá většina plavidel stínové flotily v regionu operuje bez povšimnutí“ .

Royal Navy – Nárůst monitoringu

• Operativní nasazení Royal Navy ke sledování ruských plavidel vzrostla v červenci 2026 o 25 % oproti předchozímu roku .
• Čtyři válečné lodě – hlídkové plavidla HMS Tyne, HMS Mersey, HMS Severn a vrtulníky Wildcat a Merlin z 815. námořní letecké perutě – strávily 21 dní nepřetržitým monitorováním ruské aktivity v britských vodách a severním Atlantiku .
• Ruské válečné lodě Neustrashimy a Admiral Grigorovich byly pozorovány při eskortování tankerů stínové flotily Lamanšským průlivem a Severním mořem pod dohledem Royal Navy .
• V únoru 2026 britské obranné zdroje potvrdily, že „vojenské možnosti k zadržení nebezpečné lodi [stínové flotily] byly identifikovány“ v meziresortních diskusích, ale k vylodění zatím nedošlo .

Estonské dilema
Estonsko, členský stát NATO na frontové linii v Pobaltí, se rozhodlo nezadržovat ruská plavidla stínové flotily s odůvodněním, že by zabavení tankerů mohlo vyprovokovat přímou vojenskou odpověď Moskvy – agentura Reuters popsala rizika jako příliš vysoká . To podtrhuje tenkou hranici, po které členové NATO balancují mezi vynucováním a eskalací.

Hodnocení

Důkazy z let 2025–2026 jsou konzistentní: ruská stínová flotila se posunula od ekonomického obcházení k otevřenému paramilitárnímu a hybridně-válečnému nástroji, přičemž ruské válečné lodě nyní fyzicky eskortují komerční tankery skrz vody NATO. Operace Baltic Sentry a navýšený monitoring Royal Navy představují hlavní západní odpověď, ale analytici upozorňují, že vymáhání zůstává částečné a riziko přímé námořní konfrontace – ať už kvůli nezdařené prohlídce, náhodné srážce nebo záměrnému eskalacnímu kroku – je vyšší než kdykoli od konce studené války.