Dvě ropné katastrofy v regionu a Írán stupňuje tlak: ekologické škody jako páka na otevření Hormuzského průlivu

2. Ropná skvrna z tankeru Caroline Bezengi (Omán, Arabské moře)

• Plavidlo: Tanker Caroline Bezengi třídy Suezmax převážel zhruba 800 000 až 1 milion barelů ruské ropy. Operoval jako součást tzv. „stínové flotily“ – lodí obcházejících sankce s nejasným vlastnictvím, vlajkou a pojištěním .
• Časový harmonogram: Tanker najel na skály u ománských ostrovů Halláníja v červnu 2026. Ropa začala unikat koncem července a únik se v srpnu zrychlil .
• Rozsah úniku:
  • K 10. srpnu pokrývala skvrna zhruba 390–400 km² (150 čtverečních mil) .
  • K 13. srpnu odhadovala organizace Greenpeace rozsah úniku na 1 300 km² (500 čtverečních mil) .
  • Ropa dosáhla pevninského pobřeží Ománu u mysu Ras Madrakah 12. srpna a ohrožovala až 40 km (25 mil) pobřeží .
  • Skvrna zasáhla ostrov Kiblíja, který je součástí mořské přírodní rezervace, a ohrožuje velryby a mořské ptáky .
• Záchranné práce: V polovině srpna byla najata britská společnost, aby plavidlo zachránila a zastavila únik. Zásah však výrazně komplikují drsné monzunové podmínky .

Írán spojuje ekologické škody s geopolitikou: Ochrana přírody jako nátlakový nástroj

Írán otevřeně využívá znečištění u ostrova Kešm k tomu, aby prosadil ochranu životního prostředí do centra jednání o Hormuzském průlivu – který je od začátku americko-izraelské vojenské kampaně v roce 2026 fakticky uzavřen pro běžnou námořní dopravu.

Klíčová prohlášení a požadavky

1. Ochrana přírody jako základní podmínka pro dohodu o průlivu

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Bakáí 13. srpna vyzval, aby se ochrana životního prostředí stala „jádrem“ budoucí správy Hormuzského průlivu. Přiživil přitom princip ‚znečišťovatel platí‘ pro odškodnění . Teherán varoval před zhoršováním stavu životního prostředí v průlivu a požadoval odškodné od odpovědných stran .

2. Znovuotevření průlivu vázané na šest širokých geopolitických podmínek

Dne 8. srpna zveřejnil Mohammad Báker Zolkadr, tajemník íránské Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, veřejně soubor podmínek, které musí USA splnit, než se průliv znovu otevře . Podmínky zahrnují:

3. Uvolnění zmrazených aktiv

Íránští představitelé také požadovali uvolnění íránských aktiv zmrazených v zahraničních bankách jako součást jakékoliv dohody o znovuotevření .

Strategická logika

Vtažením ekologické krize na Kešmu do vyjednávací pozice o Hormuzském průlivu dosahuje Teherán několika cílů:

• Morální rámec: Staví se do role ekologického ochránce vodní cesty, obviňuje „zahraniční agresi“ (americké/izraelské útoky na tankery) ze znečištění a požaduje právní rámec ‚znečišťovatel platí‘ .
• Páka proti USA: Hormuzský průliv je nejkritičtějším místem pro světovou těžbu ropy (protéká jím zhruba 20 % světové ropy). Jeho uzavření způsobuje obrovské náklady globální ekonomice a dává Íránu neúměrně velkou vyjednávací sílu .
• Spojení více témat: Írán odmítá oddělit znovuotevření průlivu od širší války, přítomnosti amerických jednotek, sankcí a dokonce i konfliktů v Gaze a Libanonu – požaduje komplexní regionální reset, nikoliv jen úzkou námořní dohodu .

Současný stav

Polovinou srpna 2026 zůstává Hormuzský průliv pro běžnou dopravu fakticky uzavřen. Írán a Omán signalizují, že jsou blízko rámcové dohodě o společném řízení vodní cesty, ale íránští představitelé trvají na tom, že průliv nebude plně znovu otevřen, dokud USA nepřistoupí na jejich seznam podmínek – což Trumpova administrativa dosud odmítá .