Čína zpřesňuje svou politiku vývozu vzácných zemin: cílené kontroly místo plošných omezení

Jak Čína změnila vývozní politiku vzácných zemin směrem k cíleným kontrolám

Čína v roce 2026 přešla od plošných omezení vývozu vzácných zemin k chirurgicky přesnému, cílenému režimu vývozních kontrol. Základem je licenční systém zavedený v dubnu 2025, který formálně platí pro všechny, ale v praxi umožňuje Pekingu selektivně odměňovat spojence a trestat rivaly . Výsledkem jsou ostře rozdílné obchodní toky.

Jak systém funguje: „pravidla“ jako nástroj

Architektura kontrol je navržena pro právní obhajitelnost a přesné nastavení tlaku:

• Duben 2025: Čína zařadila sedm středních a těžkých prvků vzácných zemin na seznam zboží dvojího užití, které podléhá vývozní licenci Ministerstva obchodu .
• Říjen 2025: Druhá vlna kontrol (pozastavena do listopadu 2026) přidala omezení na zpracovatelské zařízení a technologie .
• Licence jako nůžky: Formálně je systém „necílený“ – vztahuje se na všechny. Peking ale licence uděluje selektivně podle diplomatických vztahů. Ministerstvo obchodu to rámuje jako „ochranu národní bezpečnosti a plnění mezinárodních závazků“ v rámci „pravidel“ .
• Nizozemsko jako výjimka: Růst vývozu do Nizozemska o 121 % je konzistentní s tím, že Čína označila Nizozemsko za třetí největší trh, který odráží legitimní poptávku EU po zpracování .

Důsledky pro globální dodavatelské řetězce

1. Rozdělování dodavatelských řetězců se zrychluje. Čína zadržuje suroviny a zpracované kovy rivalům, zatímco vývoz hotových magnetů pokračuje. Tento model „vzácnost se vyplácí“ zvýšil hodnotu čínského vývozu vzácných zemin o 44,9 %, přestože objem vzrostl jen o 2,2 % . Podle Evropské centrální banky mohou tyto kontroly způsobit výrazné ztráty produkce v navazujících odvětvích .

2. Japonsko je zasaženo nejtvrději. Diplomatická roztržka ohledně Tchaj-wanu mezi Pekingem a premiérkou Sanae Takaichi vedla k úplnému zastavení vývozu klíčových těžkých prvků (terbium, dysprosium, yttrium) od listopadu 2025 . Japonské firmy hlásí nedostatek, který začíná ovlivňovat širší ekonomiku .

3. EU zaostává. Evropský Critical Raw Materials Act (CRMA) stanovil cíle: do roku 2030 získávat 10 % těžby, 40 % zpracování a 25 % recyklace v EU a omezit závislost na jedné zemi na max. 65 % . Evropský účetní dvůr však v únoru 2026 uvedl, že diverzifikační snahy „zatím nepřinesly výrazné výsledky“ . Institut pro bezpečnostní studia EU varuje, že Čína kontroluje 70 % nebo více globální rafinace poloviny ze 34 kritických materiálů EU a současné kapacity nestačí k odstranění závislosti do roku 2030 .

4. Pekingská strategie „pravidel“ je inovativní. Peking prezentuje kontroly jako zákonný a transparentní licenční systém, nikoli embargo, čímž se chrání před výzvami u WTO . Geoeconomičtí analytici upozorňují, že tato „orientace na mezinárodní pravidla“ čerpá z poučení z minulých sporů u WTO, což činí kontroly strukturálně hůře napadnutelnými . Výsledkem je vyzbrojená páka v dodavatelském řetězci s právním krytím.

Klíčová data o vývozu sedmi kontrolovaných minerálů (H1 2026):

• Celosvětový pokles: 16 %
• Pokles do USA: 28 % (v květnu 2026 klesl vývoz amerických sloučenin/kovů na nulu)
• Pokles do Japonska: 51 % (v červnu 2026 žádný gallium, dysprosium, terbium ani yttrium)
• Nárůst do Nizozemska: +121 % (1 400 tun v červnu 2026)