Super El Niño 2026 přináší hrozbu hladu pro miliony, světové zásoby však tlumí nejhorší scénáře

Jev El Niño v roce 2026 předpovídají meteorologové jako jeden z nejsilnějších v historii – potenciálně rekordní intenzity – s vrcholem mezi zářím a prosincem 2026 a přetrvávajícími dopady až do roku 2027 . Tento klimatický fenomén už nyní narušuje osevní cykly a vyvolává poplach v oblasti potravinové bezpečnosti na několika kontinentech.

49 milionů lidí navíc v ohrožení akutním hladem

Světový potravinový program (WFP) odhaduje, že by tento El Niño mohl do konce roku 2027 uvrhnout do akutní potravinové nejistoty dalších 49 milionů lidí, čímž by se celosvětový počet zvýšil na 274 milionů ve 45 zranitelných zemích . Nejtvrdší dopad se očekává ve Střední Americe a jižní Africe . WFP aktivoval rozšířenou připravenost a preventivní opatření v 18 zemích .

Počet lidí čelících akutnímu hladu by se ve Střední Americe mohl zvýšit o 83 %, jižní Afrika pak čelí vážným srážkovým deficitům . Jižní Madagaskar už nyní zaznamenává srážkový deficit přesahující 300 mm za 90denní období .

Scénáře cenových šoků u základních komodit

Společnost StoneX varuje, že škody na úrodě, které pravděpodobně zvednou ceny potravin, se očekávají mezi zářím a prosincem 2026, přičemž indická pšenice a jihovýchodoasijský palmový olej jsou v popředí tohoto řetězce .

Hlavní ekonom FAO uvedl, že svět je na pokraji další vlny potravinové inflace, když války v Íránu a na Ukrajině spolu s jevem El Niño vytvářejí „dokonalou bouři“ vyšších nákladů a nižších výnosů . Referenční index cen potravin FAO (Food Price Index) dosáhl v červenci 2026 tříletého maxima, když v průměru činil 131,1 bodu – ceny pšenice meziměsíčně vyskočily o 5,8 % a rostlinné oleje se dostaly na nejvyšší úroveň od června 2022 .

Světová banka (červen 2026) odhaduje pravděpodobnost přetrvání El Niña do roku 2027 na 61–87 % a varuje, že produkce rýže by v postižených regionech mohla klesnout o 20–50 %, přičemž nejvíce ohrožena je jižní Asie, jižní Afrika a části východní Asie .

Uváděné scénáře cenových šoků od komoditních analytiků zahrnují:

• Základní komodity (pšenice, kukuřice, sója): možný nárůst cen o 10–50 %
• Rýže, palmový olej, cukrová třtina, káva: cenové skoky o 50–100 % při scénářích vážných narušení

Goldman Sachs odhadl, že by tato událost mohla způsobit 15,8% nárůst světových cen potravinářských komodit .

Faktory odolnosti: proč by tentokrát mohl být El Niño jiný

Reuters (11. srpna 2026) uvádí, že téměř rekordní zásoby zemědělských produktů, technologický pokrok v genetice plodin a vzestup Brazílie a Ruska mezi klíčové vývozce učinily globální potravinový systém podstatně odolnějším než při minulých velkých epizodách El Niño . Zpráva FAO Food Outlook také konstatuje, že produkce obilovin v sezóně 2026/27 zůstává historicky vysoká, i když mírně pod rekordními úrovněmi .

Tyto rezervy by mohly zmírnit nejhorší cenové skoky a způsobit, že narušení budou „mnohem méně závažná, než by byla v předchozích desetiletích“, uvádějí analytici citovaní agenturou Reuters .

Regionální přehled

Region	Klíčová rizika
Indie	Pšenice je v popředí přenosového řetězce cenových šoků ; narušení monzunu ohrožuje letní i zimní osevní cykly; S&P Global řadí Indii mezi země s největším rizikem poklesu
Malajsie a Indonésie	Produkce palmového oleje je v popředí přenosu El Niña; sucho obvykle snižuje výnosy s několikaměsíčním zpožděním
Střední Amerika	Předpokládá se, že bude jedním z nejhůře postižených regionů; počet lidí čelících potravinové nejistotě by mohl vzrůst o 83 %
Jižní Afrika	Očekává se, že bude jedním z nejhůře postižených regionů; srážkové deficity se již objevují
Napříč Afrikou	Jižní Madagaskar již zaznamenává srážkový deficit přes 300 mm za 90 dní ; 18 zemí rozšířilo plány preventivních opatření koordinovaných FAO a WFP s cílem chránit téměř 9 milionů lidí
Brazílie a Austrálie	S&P Global označuje tyto země za země s největším rizikem poklesu kvůli volatilitě počasí ; Argentina by však mohla být potenciálním příjemcem díky zlepšeným srážkám
Latinská Amerika obecně	El Niño obvykle přináší vydatnější srážky do jižní části Jižní Ameriky (ve prospěch Argentiny), zatímco zvyšuje riziko sucha dále na severu, což postihuje Karibik a Amazonii

Probíhající preventivní opatření

V červnu 2026 vydaly FAO a WFP společnou výzvu k rozsáhlým preventivním opatřením ve 22 zemích s cílem chránit téměř 9 milionů lidí prostřednictvím hotovostní pomoci, semen odolných vůči suchu, ochrany hospodářských zvířat, systémů na zachycování vody a včasného varování .

Klíčová výhrada

Globální potravinový systém vstupuje do této události s pevnějšími záchrannými polštáři než při předchozích velkých El Niňo – historicky vysoké zásoby obilí, vylepšené odrůdy plodin a rozšířená exportní kapacita Brazílie a Ruska poskytují určitou rezervu . To znamená, že cenové skoky mohou být méně výrazné a méně dlouhodobé než při analogiích z let 2007–08 nebo 2010–11, ačkoli lidská daň v nejzranitelnějších zemích zůstává vysoká a odhad WFP o 49 milionech dalších lidí čelících akutnímu hladu tuto realitu odráží .