Proč 83 % ekonomů věří, že ECB v září 2026 zvýší sazby na 2,50 %

Evropská centrální banka (ECB) se ocitá na prahu svého posledního zvýšení úrokových sazeb v tomto cyklu. Podle drtivé většiny ekonomů by k němu mělo dojít v září 2026. Nejedná se však o typické zpřísňování měnové politiky – tento cyklus je nejkratší za více než deset let a není spuštěn přehřátou poptávkou, ale geopolitickým energetickým šokem, který centrální banku donutil opustit její dosavadní vyčkávací strategii.

Energetický šok jako hybatel zářijového zvýšení

Přesvědčivý konsenzus o zářijovém zvýšení sazeb má jediný dominantní důvod: obnovený skok cen energií v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. ECB to sama přímo přiznala, když uvedla, že „válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky“ . Tento šok posunul celkovou inflaci v eurozóně na 3,2 % v květnu 2026, což je výrazně nad dvouprocentním cílem ECB, a donutil centrální banku poprvé od roku 2023 zvýšit sazby již v červnu 2026 .

Srpnový průzkum agentury Reuters tento názor potvrdil: 57 ze 69 ekonomů (83 %) očekává v září zvýšení o 25 bazických bodů, které by depozitní sazbu posunulo na 2,50 % . Tato většina postupně roste – z 72 % před červencovým zasedáním a z přibližně 65 % v červnu . Důležité je, že průzkum také ukazuje, že 80 % ekonomů očekává, že tato úroveň vydrží do konce roku, a 63 % předpokládá, že zůstane na 2,50 % nejméně do třetího čtvrtletí roku 2027 .

Nejkrátší cyklus zpřísňování od roku 2011

Celý cyklus začal 11. června 2026, kdy ECB zvýšila depozitní sazbu z 2,00 % na 2,25 % . Očekávané zářijové zvýšení by bylo druhým a posledním krokem. S pouhými dvěma úpravami o čtvrt procentního bodu během zhruba tří měsíců by se jednalo o nejkratší cyklus zpřísňování měnové politiky ECB od roku 2011 .

Stručnost cyklu odráží jeho povahu: nejedná se o dlouhodobou kampaň na ochlazení přehřáté ekonomiky, ale o cílené „pojistné“ zvýšení, které má zabránit tomu, aby se inflační skok vyvolaný energiemi nezakotvil v ekonomice. Jak poznamenala jedna z analýz Reuters: „Existuje riziko růstu inflace, ale také riziko poklesu růstu. Ještě jedno zvýšení v září a pak hotovo“ .

Širší ekonomické dopady

Revize inflačních prognóz směrem nahoru

Energetický šok si vynutil výrazné zvýšení prognóz inflace v eurozóně. Podle červnových prognóz zaměstnanců Eurosystému se očekávalo, že celková inflace bude v roce 2026 v průměru činit 3,0 %, přičemž vrcholu 3,4 % dosáhne ve druhé polovině roku a energetická inflace zůstane nad 3 % i na začátku roku 2027 . Evropská komise rovněž zvýšila svou prognózu inflace pro rok 2026 na 3,0 % a konkrétně uvedla jako důvod růst cen ropy po narušení dopravy v Hormuzském průlivu .

Člen Rady guvernérů ECB Joachim Nagel varoval, že i kdyby byl Hormuzský průliv brzy znovu otevřen, bude trvat měsíce, než se dodavatelské řetězce ropy normalizují, což znamená, že nelze očekávat rychlou úlevu od inflace . Toto hodnocení je základem rozhodnutí centrální banky jednat nyní, místo aby riskovala ještě pevnější zakotvení cenové spirály.

Rozdílná politika ECB a Fedu a dopad na euro

Klíčovým rozměrem celého příběhu je rostoucí rozdíl v měnové politice mezi ECB a americkým Federálním rezervním systémem (Fed). Zatímco ECB obnovila zpřísňování, Fed ponechal svou sazbu na úrovni 3,50–3,75 % a upustil od dřívějšího náznaku možného uvolňování . Tento rozdíl – ECB zvyšuje, zatímco Fed vyčkává – se stal důležitým faktorem ovlivňujícím kurz eura.

analytici z Rabobank poznamenali, že tento rozdíl se „stává důležitějším“ pro měnový pár EUR/USD . Hlavním faktorem není jen samotná úroveň rozdílu sazeb, ale očekávaný směr jeho vývoje . V polovině roku 2026 činil rozdíl v úrokových sazbách zhruba 1,4 procentního bodu ve prospěch dolaru, ale zužující se rozdíl v očekáváních byl pro jednotnou evropskou měnu podpůrný .

Narušení Hormuzského průlivu

Uzavření Hormuzského průlivu, kudy prochází zhruba pětina světového obchodu s ropou, bylo klíčovým spouštěčem. Konflikt mezi USA a Íránem poslal ceny ropy a zemního plynu strmě vzhůru, přičemž roční celková inflace v eurozóně vzrostla v dubnu na 3 %, což bylo taženo 10,9% nárůstem cen energií . Květnový ekonomický bulletin ECB varoval, že „pokud by současný šok přetrvával, mohl by mít významné důsledky pro náš střednědobý inflační cíl a hospodářský výhled eurozóny“ .

Rovnováha mezi inflací a slábnoucí ekonomikou

ECB se pohybuje na tenkém ledě: na jedné straně stojí inflace tažená energiemi, na straně druhé slábnoucí ekonomika. Zdroje uvádějí, že ECB „balancuje mezi inflací taženou energiemi a slábnoucí ekonomikou“ . Zatímco zdroje neobsahují konkrétní údaje o rostoucí nezaměstnanosti v Německu nebo koordinované „pauze“ globálních centrálních bank, celkový obrázek je takový, že centrální banka jedná obezřetně, aby se vyhnula jak inflační spirále, tak zbytečnému brzdění růstu.

Co bude dál

Vzhledem k tomu, že zářijové zvýšení je všeobecně považováno za poslední krok tohoto mini-cyklu, výhled směřuje k dlouhodobé pauze. Respondenti průzkumu očekávají, že depozitní sazba zůstane na 2,50 % nejméně do poloviny roku 2027 . ECB signalizovala, že bude postupovat na základě dat a bude pečlivě sledovat intenzitu a trvání energetického šoku, stejně jako případné druhotné dopady na mzdy a jádrovou inflaci .

Pro investory a firmy je klíčovým závěrem to, že tento cyklus zpřísňování je o geopolitice, nikoli o přehřátí ekonomiky. Kroky ECB jsou přímou reakcí na vnější šok a jejich stručnost odráží naději, že se ceny energií nakonec stabilizují. Do té doby je centrální banka připravena jednat rozhodně – i kdyby to mělo znamenat přerušení tříleté série snižování sazeb tím nejkratším zpřísňovacím cyklem za celé desetiletí.