Základ sporu je v číslech. Dovážíte-li 10 000 tun oceli do EU dnes, účet za uhlík činí zhruba 66 000 eur. Jakmile v roce 2034 dosáhne poplatek plné síly, stejná zásilka by při dnešních cenách uhlíku stála přes 2,6 milionu eur . Brusel v tom vidí nezbytná klimatická opatření; Washington obrovskou budoucí daň na své průmyslové vývozy.

CBAM vstoupil do definitivní fáze 1. ledna 2026 a vztahuje se na cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu a vodík . Srpnová rámcová dohoda z roku 2025 obsahovala vágní závazek EU „pracovat na poskytnutí další flexibility" ohledně CBAM, ale žádná konkrétní flexibilita se dosud nedostavila .

Rámcová dohoda uvízla na kovech

Rámcová dohoda mezi EU a USA ze srpna 2025 stanovila strop amerických cel na 15 % u většiny zboží z EU výměnou za snížení cel EU na americké průmyslové a zemědělské výrobky, s platností do 31. prosince 2029 . Dohoda měla vyřešit dlouholetý spor o cla na kovy – a nevyřešila.

Po dohodě USA v srpnu 2025 přidaly 407 produktových kategorií do svých cel na ocel a hliník a jejich deriváty . V dubnu 2026 Washington dále zpřísnil cla na hliník a měď novým prezidentským prohlášením, které uplatňuje cla na plnou celní hodnotu dovezených výrobků bez ohledu na obsah kovu .

V dubnu 2026 Německo a Francie vedly skupinu členských států EU, které odmítly americký návrh na urovnání sporu o kovy, což vrhlo novou nejistotu na implementaci celé rámcové dohody . Šéf unijního obchodu Maroš Šefčovič odcestoval v dubnu 2026 do Washingtonu, aby prolomil pat, ale neuspěl . V srpnu 2026 obě strany prodloužily pozastavení odvetných cel jako dočasné příměří, ale základní jednání zůstávají zaseknutá .

Čínské překládání zboží: Nová a výbušná fronta

Administrativa Donalda Trumpa zveřejnila v srpnu 2026 zprávu Bílého domu, v níž obvinila EU – spolu s více než 40 dalšími ekonomikami včetně Jižní Koreje, Japonska, Tchaj-wanu, Mexika a Kanady – z účasti na síti za 75 miliard dolarů, kterou Čína používá k obcházení amerických cel . Zpráva se jmenuje „The Great Transshipment Scam" (Velký podvod s překládáním zboží) . Hlavní obvinění zní, že čínská ocel, hliník a další zboží jsou směrovány přes tyto jurisdikce a znovu vyváženy do USA s falešným označením původu, čímž obcházejí 30–50% cla, která Washington uvalil.

Toto obvinění přímo podkopává vyjednávací pozici EU. USA argumentují, že EU nemůže současně požadovat zrušení cel podle paragrafu 232 a zároveň sloužit jako kanál pro čínskou nadkapacitu, kterou měla tato cla blokovat. EU obvinění odmítla, ale načasování – společně se sporem o CBAM – prohlubuje ve Washingtonu názor, že Brusel není spolehlivý obchodní partner.

Klesající obchodní toky: Skutečné ekonomické náklady

Eskalace cel přináší měřitelné a vážné škody:

• Vývoz oceli z EU do USA se propadl o 34 % od doby, co USA v polovině roku 2025 zvýšily cla na 50 %, což představuje pokles o téměř 1 milion tun v prvních devíti měsících . Dodávky oceli z EU do USA klesly ze 4,1 milionu tun v roce 2024 na 3,4 milionu tun v roce 2025 .
• Širší vývoz EU do USA prudce klesl na začátku roku 2026, přičemž obchodní přebytek EU se výrazně zmenšil, i když některá odvětví jako hliník, měď a loděnice vykázala odolnost .
• USA původně zvýšily základní cla na veškeré zboží z EU z 10 % na 30 % s účinností od 1. srpna 2025 a uvalily samostatná 50% cla na měď a deriváty .

A co Brazílie?

Dostupné důkazy nepotvrzují konkrétní spor mezi USA a EU ohledně klesajících obchodních toků s Brazílií v srpnu 2026. Brazilský úhel se jeví jako součást širšího globálního narušení obchodu s ocelí: s tím, jak se trhy USA a EU stávají více omezenými, jsou dodávky oceli přesměrovávány na třetí trhy včetně Jižní Ameriky. Brazilský vývoz oceli do EU vzrostl v květnu 2026 o 47,4 % oproti stejnému měsíci loňského roku, i když za celé období leden–květen mírně poklesl . Žádná přímá konfrontace mezi USA a EU ohledně brazilského obchodu nebyla ve výsledcích vyhledávání nalezena.

Shrnutí

Spor o pojmenování CBAM, téměř zhroucení rámcové dohody kvůli kovům, nové obvinění z čínského překládání zboží a reálný propad obchodu s ocelí – to vše se vzájemně posiluje. Washington vidí Brusel jako spojence, který používá klimatickou politiku jako obchodní zbraň, a Brusel vidí Washington jako partnera, který porušuje dohodu podepsanou před pouhým rokem.

Základ sporu je v číslech. Dovážíte-li 10 000 tun oceli do EU dnes, účet za uhlík činí zhruba 66 000 eur. Jakmile v roce 2034 dosáhne poplatek plné síly, stejná zásilka by při dnešních cenách uhlíku stála přes 2,6 milionu eur . Brusel v tom vidí nezbytná klimatická opatření; Washington obrovskou budoucí daň na své průmyslové vývozy.

CBAM vstoupil do definitivní fáze 1. ledna 2026 a vztahuje se na cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřinu a vodík . Srpnová rámcová dohoda z roku 2025 obsahovala vágní závazek EU „pracovat na poskytnutí další flexibility" ohledně CBAM, ale žádná konkrétní flexibilita se dosud nedostavila .

Rámcová dohoda uvízla na kovech

Rámcová dohoda mezi EU a USA ze srpna 2025 stanovila strop amerických cel na 15 % u většiny zboží z EU výměnou za snížení cel EU na americké průmyslové a zemědělské výrobky, s platností do 31. prosince 2029 . Dohoda měla vyřešit dlouholetý spor o cla na kovy – a nevyřešila.

Po dohodě USA v srpnu 2025 přidaly 407 produktových kategorií do svých cel na ocel a hliník a jejich deriváty . V dubnu 2026 Washington dále zpřísnil cla na hliník a měď novým prezidentským prohlášením, které uplatňuje cla na plnou celní hodnotu dovezených výrobků bez ohledu na obsah kovu .

V dubnu 2026 Německo a Francie vedly skupinu členských států EU, které odmítly americký návrh na urovnání sporu o kovy, což vrhlo novou nejistotu na implementaci celé rámcové dohody . Šéf unijního obchodu Maroš Šefčovič odcestoval v dubnu 2026 do Washingtonu, aby prolomil pat, ale neuspěl . V srpnu 2026 obě strany prodloužily pozastavení odvetných cel jako dočasné příměří, ale základní jednání zůstávají zaseknutá .

Čínské překládání zboží: Nová a výbušná fronta

Administrativa Donalda Trumpa zveřejnila v srpnu 2026 zprávu Bílého domu, v níž obvinila EU – spolu s více než 40 dalšími ekonomikami včetně Jižní Koreje, Japonska, Tchaj-wanu, Mexika a Kanady – z účasti na síti za 75 miliard dolarů, kterou Čína používá k obcházení amerických cel . Zpráva se jmenuje „The Great Transshipment Scam" (Velký podvod s překládáním zboží) . Hlavní obvinění zní, že čínská ocel, hliník a další zboží jsou směrovány přes tyto jurisdikce a znovu vyváženy do USA s falešným označením původu, čímž obcházejí 30–50% cla, která Washington uvalil.

Toto obvinění přímo podkopává vyjednávací pozici EU. USA argumentují, že EU nemůže současně požadovat zrušení cel podle paragrafu 232 a zároveň sloužit jako kanál pro čínskou nadkapacitu, kterou měla tato cla blokovat. EU obvinění odmítla, ale načasování – společně se sporem o CBAM – prohlubuje ve Washingtonu názor, že Brusel není spolehlivý obchodní partner.

Klesající obchodní toky: Skutečné ekonomické náklady

Eskalace cel přináší měřitelné a vážné škody:

• Vývoz oceli z EU do USA se propadl o 34 % od doby, co USA v polovině roku 2025 zvýšily cla na 50 %, což představuje pokles o téměř 1 milion tun v prvních devíti měsících . Dodávky oceli z EU do USA klesly ze 4,1 milionu tun v roce 2024 na 3,4 milionu tun v roce 2025 .
• Širší vývoz EU do USA prudce klesl na začátku roku 2026, přičemž obchodní přebytek EU se výrazně zmenšil, i když některá odvětví jako hliník, měď a loděnice vykázala odolnost .
• USA původně zvýšily základní cla na veškeré zboží z EU z 10 % na 30 % s účinností od 1. srpna 2025 a uvalily samostatná 50% cla na měď a deriváty .

A co Brazílie?

Dostupné důkazy nepotvrzují konkrétní spor mezi USA a EU ohledně klesajících obchodních toků s Brazílií v srpnu 2026. Brazilský úhel se jeví jako součást širšího globálního narušení obchodu s ocelí: s tím, jak se trhy USA a EU stávají více omezenými, jsou dodávky oceli přesměrovávány na třetí trhy včetně Jižní Ameriky. Brazilský vývoz oceli do EU vzrostl v květnu 2026 o 47,4 % oproti stejnému měsíci loňského roku, i když za celé období leden–květen mírně poklesl . Žádná přímá konfrontace mezi USA a EU ohledně brazilského obchodu nebyla ve výsledcích vyhledávání nalezena.

Shrnutí

Spor o pojmenování CBAM, téměř zhroucení rámcové dohody kvůli kovům, nové obvinění z čínského překládání zboží a reálný propad obchodu s ocelí – to vše se vzájemně posiluje. Washington vidí Brusel jako spojence, který používá klimatickou politiku jako obchodní zbraň, a Brusel vidí Washington jako partnera, který porušuje dohodu podepsanou před pouhým rokem.