Růst těžby OPEC: Dočasné znovuotevření Hormuzského průlivu

Těžba ropy v rámci OPEC v červenci dramaticky ožila. Podle měsíční zprávy organizace vzrostla meziměsíčně o zhruba 1,7 milionu barelů denně (b/d) na přibližně 23,6 milionu b/d . Průzkum agentury Bloomberg uvedl nárůst o 1,17 milionu b/d , zatímco Reuters informoval o podobném růstu, který vedl Irák .

Klíčové národní přírůstky zahrnovaly:

• Irák: Největší měsíční nárůst; těžba stoupla o 665 000 b/d na zhruba 2,62 milionu b/d .
• Saúdská Arábie: Produkce vzrostla o 590 000 b/d na 7,35 milionu b/d .
• Kuvajt: Podle údajů OPEC se těžba zvýšila o 393 000 b/d na 1,85 milionu b/d, přičemž jiný zdroj uváděl průměrnou produkci Kuvajtu na 1,971 milionu b/d, oproti přibližně 1,65 milionu b/d v červnu .

Tento nárůst těžby umožnilo křehké prozatímní příměří mezi USA a Íránem, na kterém se strany dohodly v dubnu 2026 a formalizovaly ho červnovým Memorandem o porozumění (MOU). Dohoda dočasně znovu otevřela klíčový Hormuzský průliv, což zemím Zálivu umožnilo navýšit vývoz a získat zpět část ztraceného podílu na trhu .

Kolaps příměří a obnovení uzavírky Hormuzského průlivu

Znovuotevření bylo jen krátkodobé. Prozatímní příměří se začalo hroutit kolem 17. června a začátkem července již boje naplno propukly znovu . Časová osa kolapsu je následující:

• 7. července: USA provedly nové údery na Írán a zrušily Íránu povolení k prodeji ropy poté, co byly v Hormuzském průlivu zasaženy tři tankery .
• 10. července: Prezident Trump prohlásil příměří za „ukončené“ .
• 12. července: Írán oznámil, že Hormuzský průliv opět uzavírá pro neoprávněná plavidla .

Počátkem srpna USA znovu zavedly námořní blokádu a konflikt se rozšířil do Rudého moře, což dále ohrozilo globální lodní trasy . Celý měsíc tak definoval cyklus, v němž příměří umožnilo nárůst těžby, po němž následoval jeho kolaps a nová blokáda.

Ruský výpadek: Kampaň ukrajinských dronů

Zatímco producenti v Zálivu na krátko zvýšili těžbu, ruský ropný sektor se nadále potýkal s problémy. Ruská produkce ropy a kondenzátu v červenci mírně vzrostla na více než 9 milionů b/d, ale stále zaostávala za kvótou OPEC+ o zhruba 1 milion b/d . Údaje OPEC ukazovaly, že dodržování kvóty Ruskem bylo v červnu na úrovni 98,7 %, což znamená, že produkce byla asi o 1 milion b/d pod jeho cílem .

Hlavním důvodem tohoto výpadku byla sílící kampaň ukrajinských dronů. Koncem července list Financial Times uvedl, že ukrajinské údery vyřadily z provozu přes 30 % ruské provozní rafinérské kapacity a více než 45 % nominální kapacity . Zpracování ruské ropy tak v červenci kleslo na 24leté minimum, když rafinerie zpracovaly odhadem 3,6 milionu b/d, což je zhruba o třetinu méně, než je sezónní průměr .

Škody měly kaskádový efekt. S odstavenými rafineriemi bylo Rusko nuceno zvýšit vývoz ropy, ale ukrajinské drony útočily i na tankery a vývozní infrastrukturu, včetně Kaspického potrubního konsorcia (CPC), což omezilo možnosti přepravy . IEA již dříve snížila prognózu ruské produkce na rok 2026 na 8,9 milionu b/d (pokles o ~3 %) právě kvůli těmto přetrvávajícím útokům .

Varování IEA: Zhoršující se deficit nabídky

Kombinace obnovené uzavírky Hormuzského průlivu a přetrvávající slabé výkonnosti Ruska vedla k ostrému varování Mezinárodní agentury pro energii. 12. srpna IEA uvedla, že globální nabídka ropy v roce 2026 klesne o 4,3 milionu b/d (zhruba o 4 %), přičemž ve třetím čtvrtletí (červenec–září) se očekává deficit trhu ve výši 1,8 milionu b/d . To je výrazné zhoršení oproti poklesu o 3,7 milionu b/d, který agentura předpovídala ještě před měsícem .

Důležité upřesnění: Údaj IEA o 4,3 milionu b/d se vztahuje k poklesu nabídky oproti předchozím očekáváním, nikoli k čistému deficitu vůči poptávce. Jiné zprávy interpretují implikovaný čistý deficit pro rok 2026 na přibližně 1,27 milionu b/d, přičemž deficit ve Q3 ve výši 1,8 milionu b/d je nejhlubším čtvrtletním výpadkem od konce roku 2021 . Průzkum agentury Reuters mezi analytiky z konce července předpovídal průměrný deficit pro rok 2026 ve výši 1,5 milionu b/d, což je zhruba dvojnásobek prognózy z dubna .

Reakce OPEC+: Postupné zvyšování kvót uprostřed nejistoty

I přes zhoršující se geopolitickou situaci OPEC+ pokračoval v plánu postupného rušení těžebních škrtů. Sedm klíčových členů OPEC+ (Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán) se dohodlo na čtvrtém po sobě jdoucím měsíčním zvýšení cílové těžby o 188 000 b/d pro červenec 2026 . To bylo součástí širší strategie obnovení 1,65 milionu b/d dobrovolných škrtů, které byly původně oznámeny v dubnu 2023 .

Čistý efekt těchto protichůdných sil? Ceny ropy Brent se začátkem července ustálily poblíž předválečných úrovní kolem 72 dolarů za barel , ale obnovený konflikt je koncem července opět poslal vzhůru . Trh zůstal v hluboké nejistotě, kdy nabídka byla funkcí rychle se měnícího a nepředvídatelného geopolitického prostředí.

Růst těžby OPEC: Dočasné znovuotevření Hormuzského průlivu

Těžba ropy v rámci OPEC v červenci dramaticky ožila. Podle měsíční zprávy organizace vzrostla meziměsíčně o zhruba 1,7 milionu barelů denně (b/d) na přibližně 23,6 milionu b/d . Průzkum agentury Bloomberg uvedl nárůst o 1,17 milionu b/d , zatímco Reuters informoval o podobném růstu, který vedl Irák .

Klíčové národní přírůstky zahrnovaly:

• Irák: Největší měsíční nárůst; těžba stoupla o 665 000 b/d na zhruba 2,62 milionu b/d .
• Saúdská Arábie: Produkce vzrostla o 590 000 b/d na 7,35 milionu b/d .
• Kuvajt: Podle údajů OPEC se těžba zvýšila o 393 000 b/d na 1,85 milionu b/d, přičemž jiný zdroj uváděl průměrnou produkci Kuvajtu na 1,971 milionu b/d, oproti přibližně 1,65 milionu b/d v červnu .

Tento nárůst těžby umožnilo křehké prozatímní příměří mezi USA a Íránem, na kterém se strany dohodly v dubnu 2026 a formalizovaly ho červnovým Memorandem o porozumění (MOU). Dohoda dočasně znovu otevřela klíčový Hormuzský průliv, což zemím Zálivu umožnilo navýšit vývoz a získat zpět část ztraceného podílu na trhu .

Kolaps příměří a obnovení uzavírky Hormuzského průlivu

Znovuotevření bylo jen krátkodobé. Prozatímní příměří se začalo hroutit kolem 17. června a začátkem července již boje naplno propukly znovu . Časová osa kolapsu je následující:

• 7. července: USA provedly nové údery na Írán a zrušily Íránu povolení k prodeji ropy poté, co byly v Hormuzském průlivu zasaženy tři tankery .
• 10. července: Prezident Trump prohlásil příměří za „ukončené“ .
• 12. července: Írán oznámil, že Hormuzský průliv opět uzavírá pro neoprávněná plavidla .

Počátkem srpna USA znovu zavedly námořní blokádu a konflikt se rozšířil do Rudého moře, což dále ohrozilo globální lodní trasy . Celý měsíc tak definoval cyklus, v němž příměří umožnilo nárůst těžby, po němž následoval jeho kolaps a nová blokáda.

Ruský výpadek: Kampaň ukrajinských dronů

Zatímco producenti v Zálivu na krátko zvýšili těžbu, ruský ropný sektor se nadále potýkal s problémy. Ruská produkce ropy a kondenzátu v červenci mírně vzrostla na více než 9 milionů b/d, ale stále zaostávala za kvótou OPEC+ o zhruba 1 milion b/d . Údaje OPEC ukazovaly, že dodržování kvóty Ruskem bylo v červnu na úrovni 98,7 %, což znamená, že produkce byla asi o 1 milion b/d pod jeho cílem .

Hlavním důvodem tohoto výpadku byla sílící kampaň ukrajinských dronů. Koncem července list Financial Times uvedl, že ukrajinské údery vyřadily z provozu přes 30 % ruské provozní rafinérské kapacity a více než 45 % nominální kapacity . Zpracování ruské ropy tak v červenci kleslo na 24leté minimum, když rafinerie zpracovaly odhadem 3,6 milionu b/d, což je zhruba o třetinu méně, než je sezónní průměr .

Škody měly kaskádový efekt. S odstavenými rafineriemi bylo Rusko nuceno zvýšit vývoz ropy, ale ukrajinské drony útočily i na tankery a vývozní infrastrukturu, včetně Kaspického potrubního konsorcia (CPC), což omezilo možnosti přepravy . IEA již dříve snížila prognózu ruské produkce na rok 2026 na 8,9 milionu b/d (pokles o ~3 %) právě kvůli těmto přetrvávajícím útokům .

Varování IEA: Zhoršující se deficit nabídky

Kombinace obnovené uzavírky Hormuzského průlivu a přetrvávající slabé výkonnosti Ruska vedla k ostrému varování Mezinárodní agentury pro energii. 12. srpna IEA uvedla, že globální nabídka ropy v roce 2026 klesne o 4,3 milionu b/d (zhruba o 4 %), přičemž ve třetím čtvrtletí (červenec–září) se očekává deficit trhu ve výši 1,8 milionu b/d . To je výrazné zhoršení oproti poklesu o 3,7 milionu b/d, který agentura předpovídala ještě před měsícem .

Důležité upřesnění: Údaj IEA o 4,3 milionu b/d se vztahuje k poklesu nabídky oproti předchozím očekáváním, nikoli k čistému deficitu vůči poptávce. Jiné zprávy interpretují implikovaný čistý deficit pro rok 2026 na přibližně 1,27 milionu b/d, přičemž deficit ve Q3 ve výši 1,8 milionu b/d je nejhlubším čtvrtletním výpadkem od konce roku 2021 . Průzkum agentury Reuters mezi analytiky z konce července předpovídal průměrný deficit pro rok 2026 ve výši 1,5 milionu b/d, což je zhruba dvojnásobek prognózy z dubna .

Reakce OPEC+: Postupné zvyšování kvót uprostřed nejistoty

I přes zhoršující se geopolitickou situaci OPEC+ pokračoval v plánu postupného rušení těžebních škrtů. Sedm klíčových členů OPEC+ (Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán) se dohodlo na čtvrtém po sobě jdoucím měsíčním zvýšení cílové těžby o 188 000 b/d pro červenec 2026 . To bylo součástí širší strategie obnovení 1,65 milionu b/d dobrovolných škrtů, které byly původně oznámeny v dubnu 2023 .

Čistý efekt těchto protichůdných sil? Ceny ropy Brent se začátkem července ustálily poblíž předválečných úrovní kolem 72 dolarů za barel , ale obnovený konflikt je koncem července opět poslal vzhůru . Trh zůstal v hluboké nejistotě, kdy nabídka byla funkcí rychle se měnícího a nepředvídatelného geopolitického prostředí.