Koalice 41 států požaduje povinné ohlašování startů balistických raket

• Obecnou třídu balistické rakety nebo nosné rakety
• Plánované okno pro start
• Oblast startu
• Plánovaný směr letu
• Jasná bezpečnostní varování pro letectvo a námořnictvo v souladu s mezinárodními standardy, včetně očekávané oblasti dopadu

Kritika ze strany USA

Spojené státy v samostatném národním prohlášení ostře kritizovaly Čínu za to, že před startem SLBM 6. července poskytla „nejvýše dvouhodinové“ varování . Američtí představitelé uvedli, že čínské oznámení „přišlo jen několik hodin před startem a neobsahovalo dostatečné podrobnosti, čímž značně zaostalo za standardy přijatými všemi ostatními jadernými velmocemi P5“ . USA označily čínský krok za součást „rychlého a netransparentního budování jaderného arzenálu“ .

Reakce klíčových spojenců v Indo-Pacifiku

• Japonsko: Spolupředsedalo společnému prohlášení společně s USA a Jižní Koreou a označilo nedostatečné varování za „nebezpečné“ a narušující regionální mír a bezpečnost .
• Austrálie: Byla signatářem společného prohlášení jako jedna ze 41 zemí .
• Nový Zéland: Byl Čínou informován několik hodin před startem, společně s Japonskem, Austrálií a Papuou Novou Guineou, ale připojil se k mezinárodnímu odsouzení nedostatečného varování .

Širší souvislosti: Haagský kodex chování a riziko chybných odhadů

Společné prohlášení zdůraznilo, že „pravidelná a transparentní ohlašovací opatření neomezují vojenský rozvoj ani operační potřeby žádného státu“, ale naopak „snižují riziko chybných odhadů, budují důvěru a odrážejí společný závazek ke strategické stabilitě“ . Varovalo, že „provádění testů balistických raket schopných nést jaderné hlavice bez dostatečného předběžného oznámení a podrobností je nebezpečné a narušuje mír a bezpečnost dotčených států v blízkosti těchto testů“ .

Prohlášení se odvolávalo na Haagský kodex chování proti šíření balistických raket (HCOC) jako stávající rámec pro taková oznámení a implicitně varovalo, že státy, které nedostojí svým povinnostem, budou mezinárodním společenstvím pohnány k odpovědnosti .

Reakce Číny

Čína společné prohlášení odmítla. Velvyslanec pro odzbrojení Li Ťie-ťiang zdůraznil, že „legitimní a přiměřená modernizace čínské obrany by neměla být zpochybňována“, a varoval před „politickou manipulací“ čínské dobré vůle při poskytování předběžného oznámení . Čína trvala na tom, že dotčené země informovala v předstihu, přičemž prohlášení ministerstva obrany uvedlo, že test prokázal „otevřenost a transparentnost čínské armády“ .

Test SLBM ze 6. července

Samotný test představoval významný milník: Čína poprvé po mnoha letech veřejně přiznala, že odpálila strategickou raketu z balistické ponorky do Tichého oceánu . Analytici identifikovali zbraň jako raketu JL-2 nebo JL-3 s mezikontinentálním doletem, odpálenou z jaderné ponorky typu 094A, pravděpodobně z Jihočínského moře . Raketa nesla simulovanou cvičnou hlavici, uletěla zhruba 7 300 kilometrů, přeletěla část Filipín a dopadla v Jižním Pacifiku v zóně bez jaderných zbraní .