• Už za prvních pět měsíců roku 2026 deficit dosáhl 6,01 bilionu rublů (2,6 % HDP) – jedenapůlnásobek celoročního cíle .
• Po sedmi měsících kumulativní deficit činil 6,5 bilionu rublů (2,8 % HDP) . Výdaje za tuto dobu dosáhly 28,567 bilionu rublů, zatímco příjmy rostly jen polovičním tempem .
• Vládní rozpočtový portál naznačuje, že deficit za celý rok 2026 by mohl překročit oficiální plány o více než 1 bilion rublů (12,85 miliardy dolarů) .
• Ministr financí Anton Siluanov v uniklém dopise varoval, že výdaje na válku překročí rozpočet nejméně o 2 biliony rublů (28 miliard dolarů) .

Výdaje na válku: Hlavní motor krize

Válečné výdaje jsou ústředním důvodem fiskální krize.

• Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů (zhruba 238 miliard dolarů) – téměř 40 % všech federálních výdajů .
• Zhruba 30 % celkových výdajů jde přímo na armádu a vojensko-průmyslový komplex; dohromady s bezpečnostními složkami se blíží 40 % .
• Celkové federální financování války a armády dosáhlo v roce 2025 asi 16 bilionů rublů (7,5 % HDP) . Plánované vojenské výdaje se sice oproti původním plánům snížily jako podíl na HDP, absolutní částka ale nadále roste .
• Podle zdrojů Bloombergu jsou válečné výdaje na cestě překročit rozpočtové alokace na rok 2026 o další 4–5 bilionů rublů (zhruba 40 % nad plánovanou úrovní) .

Dopad na civilní programy a financování vědy

Přesun zdrojů na válku jde tvrdě na úkor civilních sektorů.

• Civilní věda v roce 2025 dostala 792,1 miliardy rublů (8,7–9,6 miliardy dolarů) – pouhých 2,5 % všech federálních výdajů a 22krát méně než vojenské výdaje .
• Vláda během dvou let seškrtala civilní výzkum o 25 %, přičemž nejhůře dopadl aplikovaný výzkum .
• Osm z Putinových vlajkových národních projektů „technologického vůdcovství“ dostalo jen 201,9 miliardy rublů (2,46 miliardy dolarů) z plánovaných 324,4 miliardy rublů (3,95+ miliardy dolarů) – škrty přes 37 % .
• Projekt vesmírných technologií nedostal ani korunu místo plánovaných 10 miliard rublů; projekty „Nové materiály a chemie“ a „Průmyslová mobilita“ byly seškrtány o téměř 40 % .
• Vláda se připravuje na 10% škrty všech „necitelových“ výdajů, zatímco vojenské a sociální výdaje zůstávají nedotčeny .

Putinova reakce a kremelská fiskální rétorika

Prezident Putin veřejně fiskální napětí bagatelizuje.

• V červnu 2026 tvrdil, že rozpočet vykázal přebytek, a ujišťoval investory, že ekonomika je „ve skvělé kondici“ a že zpomalení růstu je „záměrný, kontrolovaný proces“ . Ve skutečnosti byl červnový jednoměsíční přebytek prchavý – červenec už vykázal deficit 724 miliard rublů (8,8 miliardy dolarů) .
• Na svém pátém válečném „ruském Davosu“ (Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum) Putin nenabídl žádnou růstovou strategii, zatímco podniky nevidí konec války .
• Tlačí na centrální banku, aby snížila úrokové sazby, když v červenci 2026 dvakrát naznačil, že by sazby měly být nižší – šlo o nezvykle přímé zasahování do měnové politiky . Ruská centrální banka vyhověla a snížila klíčovou sazbu na 14,00 % navzdory zvýšené inflaci .
• Pokud jde o financování vědy, Putin požaduje, aby soukromé firmy začaly financovat ruskou vědu, zatímco stát přesměrovává zdroje na válku .

Širší ekonomické výzvy

Inflace

• Oficiální prognóza roční inflace na rok 2026 je 4,0–5,0 %, ale data centrální banky ukazují, že současný růst cen v prvním čtvrtletí 2026 zrychlil na 8,7 % (SAAR), přičemž jádrová inflace dosáhla 6,3 % . Ukrajinské dronové útoky na ropné rafinerie zhoršily narušení dodávek paliv .
• Průměrná klíčová sazba centrální banky se v roce 2026 očekává na úrovni 14,0–14,6 %, přičemž uvolňování měnové politiky se očekává jen pozvolně až do roku 2028 .

Nedostatek pracovních sil

• Příliv pracovních migrantů ze Střední Asie klesl v první polovině roku 2026 zhruba o 15 %, což prohloubilo už tak kritický nedostatek pracovníků . Vojenská mobilizace a emigrace také vysály pracovní sílu z výroby, stavebnictví i služeb. Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu 2 % .

Růst

• Oficiální prognóza růstu HDP na rok 2026 je jen 0,4 % . Bank of Finland (BOFIT) očekává růst kolem 1 % v roce 2026, který se do roku 2028 zpomalí na zhruba 0,5 % . Ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 klesla o 0,2 %, což je první čtvrtletní pokles od roku 2023 .

Fiskální trajektorie

• Deficit směřuje k pátému po sobě jdoucímu roku v červených číslech, přičemž celkové výdaje převyšují příjmy přibližně o 10 % HDP v celém cyklu . Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia varuje, že Rusko „zastavuje budoucnost země“, protože se objevují strukturální ekonomické slabiny, a že Kreml se bude pravděpodobně snažit „nějak to přežít“ – eskalace však zůstává možností, pokud Putin dospěje k závěru, že čas není na jeho straně .

• Už za prvních pět měsíců roku 2026 deficit dosáhl 6,01 bilionu rublů (2,6 % HDP) – jedenapůlnásobek celoročního cíle .
• Po sedmi měsících kumulativní deficit činil 6,5 bilionu rublů (2,8 % HDP) . Výdaje za tuto dobu dosáhly 28,567 bilionu rublů, zatímco příjmy rostly jen polovičním tempem .
• Vládní rozpočtový portál naznačuje, že deficit za celý rok 2026 by mohl překročit oficiální plány o více než 1 bilion rublů (12,85 miliardy dolarů) .
• Ministr financí Anton Siluanov v uniklém dopise varoval, že výdaje na válku překročí rozpočet nejméně o 2 biliony rublů (28 miliard dolarů) .

Výdaje na válku: Hlavní motor krize

Válečné výdaje jsou ústředním důvodem fiskální krize.

• Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje na obranu a bezpečnost 16,84 bilionu rublů (zhruba 238 miliard dolarů) – téměř 40 % všech federálních výdajů .
• Zhruba 30 % celkových výdajů jde přímo na armádu a vojensko-průmyslový komplex; dohromady s bezpečnostními složkami se blíží 40 % .
• Celkové federální financování války a armády dosáhlo v roce 2025 asi 16 bilionů rublů (7,5 % HDP) . Plánované vojenské výdaje se sice oproti původním plánům snížily jako podíl na HDP, absolutní částka ale nadále roste .
• Podle zdrojů Bloombergu jsou válečné výdaje na cestě překročit rozpočtové alokace na rok 2026 o další 4–5 bilionů rublů (zhruba 40 % nad plánovanou úrovní) .

Dopad na civilní programy a financování vědy

Přesun zdrojů na válku jde tvrdě na úkor civilních sektorů.

• Civilní věda v roce 2025 dostala 792,1 miliardy rublů (8,7–9,6 miliardy dolarů) – pouhých 2,5 % všech federálních výdajů a 22krát méně než vojenské výdaje .
• Vláda během dvou let seškrtala civilní výzkum o 25 %, přičemž nejhůře dopadl aplikovaný výzkum .
• Osm z Putinových vlajkových národních projektů „technologického vůdcovství“ dostalo jen 201,9 miliardy rublů (2,46 miliardy dolarů) z plánovaných 324,4 miliardy rublů (3,95+ miliardy dolarů) – škrty přes 37 % .
• Projekt vesmírných technologií nedostal ani korunu místo plánovaných 10 miliard rublů; projekty „Nové materiály a chemie“ a „Průmyslová mobilita“ byly seškrtány o téměř 40 % .
• Vláda se připravuje na 10% škrty všech „necitelových“ výdajů, zatímco vojenské a sociální výdaje zůstávají nedotčeny .

Putinova reakce a kremelská fiskální rétorika

Prezident Putin veřejně fiskální napětí bagatelizuje.

• V červnu 2026 tvrdil, že rozpočet vykázal přebytek, a ujišťoval investory, že ekonomika je „ve skvělé kondici“ a že zpomalení růstu je „záměrný, kontrolovaný proces“ . Ve skutečnosti byl červnový jednoměsíční přebytek prchavý – červenec už vykázal deficit 724 miliard rublů (8,8 miliardy dolarů) .
• Na svém pátém válečném „ruském Davosu“ (Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum) Putin nenabídl žádnou růstovou strategii, zatímco podniky nevidí konec války .
• Tlačí na centrální banku, aby snížila úrokové sazby, když v červenci 2026 dvakrát naznačil, že by sazby měly být nižší – šlo o nezvykle přímé zasahování do měnové politiky . Ruská centrální banka vyhověla a snížila klíčovou sazbu na 14,00 % navzdory zvýšené inflaci .
• Pokud jde o financování vědy, Putin požaduje, aby soukromé firmy začaly financovat ruskou vědu, zatímco stát přesměrovává zdroje na válku .

Širší ekonomické výzvy

Inflace

• Oficiální prognóza roční inflace na rok 2026 je 4,0–5,0 %, ale data centrální banky ukazují, že současný růst cen v prvním čtvrtletí 2026 zrychlil na 8,7 % (SAAR), přičemž jádrová inflace dosáhla 6,3 % . Ukrajinské dronové útoky na ropné rafinerie zhoršily narušení dodávek paliv .
• Průměrná klíčová sazba centrální banky se v roce 2026 očekává na úrovni 14,0–14,6 %, přičemž uvolňování měnové politiky se očekává jen pozvolně až do roku 2028 .

Nedostatek pracovních sil

• Příliv pracovních migrantů ze Střední Asie klesl v první polovině roku 2026 zhruba o 15 %, což prohloubilo už tak kritický nedostatek pracovníků . Vojenská mobilizace a emigrace také vysály pracovní sílu z výroby, stavebnictví i služeb. Míra nezaměstnanosti je na historickém minimu 2 % .

Růst

• Oficiální prognóza růstu HDP na rok 2026 je jen 0,4 % . Bank of Finland (BOFIT) očekává růst kolem 1 % v roce 2026, který se do roku 2028 zpomalí na zhruba 0,5 % . Ekonomika v prvním čtvrtletí 2026 klesla o 0,2 %, což je první čtvrtletní pokles od roku 2023 .

Fiskální trajektorie

• Deficit směřuje k pátému po sobě jdoucímu roku v červených číslech, přičemž celkové výdaje převyšují příjmy přibližně o 10 % HDP v celém cyklu . Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia varuje, že Rusko „zastavuje budoucnost země“, protože se objevují strukturální ekonomické slabiny, a že Kreml se bude pravděpodobně snažit „nějak to přežít“ – eskalace však zůstává možností, pokud Putin dospěje k závěru, že čas není na jeho straně .