Série DMRadio je fázovaný plán MIT na pokrytí hmot axionů pod 1 μeV. Všechny fáze využívají stejný princip – silné magnetické pole přeměňuje axiony na detekovatelný elektromagnetický signál – ale v rostoucím měřítku a citlivosti.
Jessica Fry je doktorandkou fyziky v pátém ročníku v Laboratoři jaderné vědy na MIT, kde staví specializované detektory pro program DMRadio. Má neobvyklé pozadí – byla profesionální broadwayskou performérkou, než přešla k fyzice. MIT její přechod popisuje jako "z broadwayských prken do MIT Laboratory for Nuclear Science." O honu na axion říká: "Je to těžký problém. Ale je řešitelný. Je to zábavný lov" . Fry byla zařazena na seznam Forbes 30 Under 30 – Science (2026) za vedení pátrání po temné hmotě . Publikovala 10 článků s téměř 200 citacemi .
BabyIAXO je mezistupeň tzv. "axionového helioskopu", který bude hledat axiony produkované ve Slunci. Využívá speciální supravodivý dipólový magnet, který projektový koordinátor profesor Matthias Schott z univerzity v Bonnu popisuje jako "největší dipólový magnet, jaký byl kdy v částicové fyzice postaven" . Magnet je dlouhý 10 m, má dva vývrty o průměru 70 cm, je provozován při teplotě asi -270 °C a je umístěn na pohyblivé platformě, která 12 hodin denně sleduje Slunce .
Německá spolková nadace pro výzkum (DFG) nedávno schválila 6 milionů eur na financování prostřednictvím excelentního klastru "Color meets Flavor" na univerzitách v Bonnu, Siegenu a Dortmundu na stavbu magnetického systému, který nyní přechází do fáze konstrukce . BabyIAXO sídlí v DESY v Hamburku a otestuje magnet, optiku a detektorové technologie pro plnohodnotnou Mezinárodní observatoř axionů (IAXO), která by měla dramaticky vyšší citlivost na sluneční axiony .
Obor rychle roste a panuje v něm skutečný optimismus, ale slovo "nevyhnutelný" je silnější, než důkazy zatím dovolují. Řada experimentů – ADMX, CAPP, HAYSTAC, ABRACADABRA a další – postupně zužuje povolený parametrový prostor. DMRadio-m³ a ADMX-EFR se v nadcházejících letech chystají prozkoumat teoreticky nejlépe motivované modely QCD axionů (KSVZ a DFSZ) . Mnozí fyzici zapojení do výzkumu popisují hon jako "řešitelný" problém s výrazným předpovězeným tvarem signálu . Dosud však nebyl detekován žádný signál axionu a jeho hmota by se mohla nacházet v oblastech, které zůstávají experimentálně náročné. Náladu v oboru lze nejlépe popsat jako opatrný optimismus – konečně se objevují nástroje, které by mohly axion buď objevit, nebo ho definitivně vyloučit napříč širokými oblastmi hmot. A to by byl v každém případě zásadní výsledek.