Evropě hrozí „chronické riziko veder“. Švýcarská zajišťovna Swiss Re varuje před požáry a kolapsem infrastruktury

Přestože je riziko požárů v Evropě „stále považováno za mírné“, institut uvádí, že „nárůst požární aktivity si zaslouží bližší pozornost“ vzhledem k akcelerujícímu trendu . Balz Grollimund, šéf Swiss Re pro katastrofická rizika, poznamenal, že teplejší a sušší podmínky v kombinaci s větším množstvím infrastruktury budované v rizikových oblastech činí požáry stále nákladnějšími .

Zpráva také zasazuje letošní události do širšího kontextu: globální ekonomické ztráty z přírodních katastrof v první polovině roku 2026 klesly na 100 miliard dolarů (o 10 % pod 10letý průměr), ale Swiss Re varuje, že toto zdánlivě pozitivní číslo „maskuje rostoucí riziko přírodních katastrof“ způsobených vedry a požáry .

Léto 2026 v číslech: Požáry, úmrtí vedrem a rekordní spálená plocha

Rozsah požárové sezóny 2026 je v několika klíčových ukazatelích bezprecedentní.

• Ekonomické ztráty z požárů: Společnost AccuWeather odhadla celkové škody a ekonomické ztráty z evropských požárů na 15,6–19,1 miliardy eur (18–22 miliard dolarů), přičemž většina požárů vypukla od konce června . Vlastní analýza deníku Financial Times vyčíslila škody na více než 3 miliardy eur jen v pěti nejpostiženějších zemích eurozóny, což již překračuje odhad Evropské komise o průměrných ročních nákladech na požáry pro celou EU .
• Úmrtí spojená s vedrem: Data shromážděná Bloombergem zaznamenala v Evropě více než 25 000 úmrtí souvisejících s vedrem. Německo má nejvyšší počet obětí – 11 900 nadúmrtí od dubna podle Institutu Roberta Kocha . Evropský monitor mortality EuroMOMO uvádí ještě vyšší čísla: 31 800 nadúmrtí ve 26 zemích mezi koncem června a koncem července .
• Spálená plocha a počet požárů: Společné výzkumné středisko EU (JRC) uvedlo, že k 9. srpnu 2026 shořelo 529 192 hektarů (~1,31 milionu akrů). To je již více než 459 956 hektarů, které shořely ke stejnému datu v roce 2025 (dosud nejhorším roce), a výrazně nad dlouhodobým průměrem 197 347 hektarů . Bylo zaznamenáno přibližně 1 254 požárů, což je více než dvojnásobek historického průměru.
• Nejteplejší červen-červenec v západní Evropě: Služba Copernicus Climate Change Service (C3S) potvrdila, že západní Evropa zažila nejteplejší období červen-červenec v historii, přičemž vedra a sucho přímo živily extrémní požáry . Laurence Rouil, ředitel Copernicus Atmosphere Monitoring Service, uvedl: „Klimatická změna stále více přináší typ horkých a suchých podmínek, které podporují velké, vysoce intenzivní požáry v jižní Evropě, a zároveň posouvá sezónu požárů na sever“ .
• Evropa se otepluje rychleji, než je celosvětový průměr: Evropa se otepluje téměř dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru a oproti 50. létům 20. století má o 64 % více horkých dnů, což zesiluje podmínky příznivé pro velké požáry . Podle Švýcarské akademie věd se Švýcarsko otepluje více než dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru .

Systémové dopady na infrastrukturu

Zpráva Swiss Re zdůrazňuje, že škody sahají daleko za oblast přímého působení ohně. Dlouhotrvající sucho a extrémní vedra vyvolávají řetězové selhání kritické infrastruktury.

• Kriticky nízká vlhkost půdy a ztráty v zemědělství: Dlouhotrvající sucho na celém kontinentu způsobilo kriticky nízkou vlhkost půdy, což dále zvyšuje riziko požárů a ohrožuje zemědělství. Již nyní je ztraceno zhruba 2 miliardy eur na obilí (9 milionů tun), přičemž nejhůře jsou zasaženy Francie, Maďarsko a Španělsko .
• Rekordně nízké hladiny řek ochromují dopravu a energetiku: Hladiny Rýna a Dunaje klesly na historicky nejnižší úroveň, což zastavilo nákladní dopravu. ING odhaduje, že samotné uzavření Rýna sníží letos německý HDP o 0,3 procentního bodu . Allianz odhaduje, že samotná červnová dvoutýdenní vlna veder sníží evropský HDP o 0,3 procentního bodu, zatímco klimatická změna by mohla do roku 2050 ukrojit z hrubého domácího produktu 5–7 % .
• Nebezpečná zpětná vazba mezi vedrem a suchem: Extrémní vedra a sucho se vzájemně posilují – horké a suché podmínky vysušují vegetaci a půdu, což dále zvyšuje povrchové teploty a snižuje dostupnou vlhkost, čímž vznikají příznivější podmínky pro větší a intenzivnější požáry .
• Nízké využití klimatizace: Swiss Re Institute poznamenává, že klimatizaci má v Evropě jen asi 20 % domácností, ve srovnání s 76 % v Severní Americe, což činí kontinent méně připraveným na šok z dlouhodobého extrémního horka .

Globální kontext: Požáry jako nejrychleji rostoucí pojistné riziko

Swiss Re Institute zasadil evropské požáry v roce 2026 do širšího globálního trendu, který přetváří pojistný průmysl.

• Pojistné ztráty z požárů rostou o ~12 % ročně: Společnost Munich Re zdokumentovala, že globální pojistné ztráty z požárů od roku 1970 rostou v reálném vyjádření přibližně o 12 % ročně – rychleji než u jakéhokoli jiného významného meteorologického rizika .
• Rekordní globální ztráty z požárů v roce 2025: Vlastní zpráva Swiss Re sigma (březen 2026) ukázala, že globální pojistné ztráty z přírodních katastrof dosáhly v roce 2025 výše 107 miliard dolarů, přičemž sekundární rizika (včetně požárů a silných konvekčních bouří) se na ztrátách podílela 92 % – což je historické maximum . Jen požáry v Los Angeles způsobily pojistné ztráty ve výši 40 miliard dolarů .
• Posun základní linie ztrát: Prezentace Swiss Re o trendech v oblasti přírodních katastrof uvádí, že požáry a silné konvekční bouře společně „zvedají základní linii ročních ztrát“, takže to, co bylo dříve výjimečné, je nyní běžnější . Očekává se, že sekundární rizika budou do roku 2030 tvořit více než 65 % průměrných ročních pojistných ztrát, oproti 30letému průměru 53 % .
• Mezera v pojištění proti požárům v Evropě: Ztráty z požárů obecně nejsou kryty národními pojistnými fondy v jižní Evropě, což znamená, že majitelé domů si musí sami sjednat soukromé pojištění. To vytváří významnou ochrannou mezeru, která se v jednotlivých zemích výrazně liší .

Co zpráva znamená pro politiku a připravenost

Zpráva Swiss Re Institute je jak varováním, tak výzvou k akci. Autoři zdůrazňují, že ačkoli je riziko požárů v Evropě v současnosti klasifikováno jako mírné, rychlé zhoršování podmínek vedoucích k požárům vyžaduje větší pozornost politiků, pojistitelů a plánovačů infrastruktury. Kaskádové efekty – od ztráty zemědělské produkce po ochromení říční dopravy – ukazují, že riziko veder není problémem jednoho sektoru, ale systémovou výzvou, která zasahuje do zdravotnictví, energetiky, vodního hospodářství i ekonomiky. Jak poznamenal Grollimund ze Swiss Re: „dodatečná kapacita pro přenos rizika nemůže nahradit opatření, která snižují základní riziko, aby pojistné zůstalo dostupné“ .