Západní Evropa zažila nejteplejší červen a červenec v historii. Sucho ochromilo řeky, jaderné elektrárny i ekonomiku

Teplotní rekord: 21,62 °C a „výjimečná perzistence veder"

Kombinovaná průměrná teplota vzduchu v západní Evropě za červen a červenec 2026 dosáhla podle C3S 21,62 °C. To je 2,79 °C nad průměrem let 1991–2020, čímž byl překonán předchozí rekord z roku 2022 . Copernicus označil tento údaj za odraz „výjimečné perzistence veder" v regionu .

Období zahrnovalo třetí a čtvrtou vlnu veder od května . Červenec 2026 byl celosvětově druhým nejteplejším červencem, společně s červencem 2024 . Samotný červen dosáhl v západní Evropě průměru 20,74 °C, což z něj činí nejteplejší červen v historii regionu . Globálně byl červen 2026 druhým nejteplejším červnem v historii .

Klíčovým faktorem byly rekordní teploty hladiny oceánů. V červnu 2026 byly naměřeny nejvyšší červnové teploty hladiny oceánů v historii, částečně v důsledku jevu El Niño . V červenci zůstaly globální teploty oceánů na rekordních úrovních pro tento měsíc .

Půdní vlhkost: „Výrazně nižší" než během rekordního sucha v roce 2022

Koncem července byla půdní vlhkost ve velké části západní a střední Evropy „výrazně nižší" než v červenci 2022, kdy region postihlo poslední velké sucho . Evropská observatoř sucha (EDO) uvedla, že sucho zůstalo stabilní a kritické v západní, střední a částečně východní Evropě a zhoršilo se ve Velké Británii a Irsku. Výstražné podmínky přetrvávaly na jihovýchodě Velké Británie, ve Francii, jižním Německu, Švýcarsku, severní Itálii a v povodí Dunaje .

Copernicus zaznamenal, že velká část západní Evropy a rozsáhlé oblasti střední a východní Evropy zažily v červnu a červenci sušší než průměrné podmínky, což mělo negativní dopad na vegetaci a plodiny . Rozsáhlé sucho pozorované v květnu a červnu přetrvalo a zesílilo, přičemž ve Francii, Španělsku, částech Německa a ve Velké Británii byly hlášeny mimořádně nízké srážky a/nebo půdní vlhkost .

Průtoky řek: Temže, Rýn, Dunaj a Rhôna na rekordních minimech

Rekordně nízké průměrné průtoky byly v červenci 2026 zaznamenány téměř u všech velkých řek západní Evropy . Data analyzovaná AFP z Copernicus a Evropského systému protipovodňové prevence ukázala nejnižší červencové průtoky od počátku měření v roce 1992 :

• Temže: 95 % sledovaných úseků zaznamenalo nejnižší červencové průtoky v historii .
• Rýn: 85 % sledovaných úseků mělo rekordně nízké průtoky . V Kaubu, klíčovém místě pro lodní dopravu, klesla hladina na přibližně 40 cm – úroveň, při které nákladní lodě plují v nouzovém režimu a nakládají jen pětinu běžného objemu .
• Dunaj: U Baziașe (Rumunsko) činil průtok jen 1 700 m³/s oproti červencovému průměru 4 700 m³/s . V Budapešti hladina Dunaje klesla na přibližně 30 cm .
• Rhôna: Zpomalila na dosud nezaznamenaná červencová minima .

Ekonomické důsledky nízkých hladin řek byly okamžité. Rýn a Dunaj jsou kritickými dopravními tepnami pro komodity, jako je uhlí, ropa, potraviny a nerostné suroviny. Nízká voda výrazně omezila nákladní říční dopravu, narušila výrobu energie a zvýšila přepravní náklady . Banka ING odhadla, že zastavení dopravy na samotném Rýnu by mohlo snížit německé HDP o 0,3 procentního bodu .

Plocha požárů: 529 192 hektarů – historická sezóna

Sezóna lesních požárů v roce 2026 byla nejhorší v historii mnoha evropských zemí. K 9. srpnu 2026 vykázalo Společné výzkumné středisko EU 529 192 hektarů spálené plochy v Evropě od začátku roku . Data z Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) ukázala, že koncem července byl počet požárů více než dvojnásobný oproti historickému ročnímu průměru, a to ještě před vrcholem léta .

Údaje za jednotlivé země jsou alarmující:

• Francie: Shořelo více než 116 000 hektarů – téměř dvojnásobek předchozího rekordu za stejné období. Jeden požár u Bordeaux byl tak rozsáhlý, že vytvořil vzácný pyrokumulonimbový oblak .
• Španělsko: Shořelo přes 153 000 hektarů. Jeden požár v Ávile sežehl přibližně 50 000 hektarů, což z něj činí největší požár v historii země . Do konce července dosáhla spálená plocha ve Španělsku přibližně 0,4 % rozlohy celé země, což je největší podíl ze všech členských států EU .
• Řecko: Dne 31. července vypukl rozsáhlý požár u Psathy a Porto Germeno západně od Atén, který spálil více než 10 000 hektarů a zničil nebo poškodil přes 100 domů .

Ekonomické důsledky: Až 180 miliard eur ve ztrátách

Ekonomický dopad letních veder a sucha byl rychlý a silný. Nizozemská banka Triodos odhadla, že tyto narušení by mohla smazat až 1 % HDP EU v roce 2026 – přibližně 180 miliard eur – čímž by prakticky vymazala většinu očekávaného hospodářského růstu regionu, který Evropská komise předpovídala na pouhých 1,1 % .

Hlavní příčiny ekonomického úderu zahrnovaly:

• Ztráta produktivity práce: Samotná snížená produktivita práce – protože lidé kvůli extrémnímu horku nemohli efektivně pracovat – by podle Triodos mohla snížit HDP EU přibližně o 0,6 % .
• Zemědělské ztráty: Bylo ztraceno přibližně 9 milionů tun obilí v hodnotě zhruba 2 miliard eur, přičemž největší dopad byl ve Francii, Maďarsku a Španělsku . Očekávalo se, že zemědělská produkce v EU klesne o 3 až 7 % .
• Narušení dopravy a průmyslu: Kromě dopadu na Německo kvůli Rýnu se celková ztráta v regionu odhadovala na stovky miliard eur v důsledku snížené průmyslové výroby a narušené dopravy .

Deutsche Bank samostatně varovala, že narušení na Rýnu by mohlo snížit růst německého HDP o 0,2 %, což je zhruba tolik, kolik země dokázala růst za celé druhé čtvrtletí . Francie by mohla přijít o 1,4 procentního bodu růstu, což by stačilo k tomu, aby její ekonomika klesla o 0,6 % .

Provoz jaderných reaktorů: Paks poprvé v historii odstaven

Nízké hladiny řek a vysoké teploty vody donutily několik jaderných reaktorů v Evropě snížit výkon nebo se zcela odstavit kvůli nedostatku chladicí vody .

Nejdramatičtější opatření přišlo v Maďarsku, kde země oznámila první úplné odstavení své jaderné elektrárny Paks v její 44leté historii. Čtyřbloková elektrárna sovětské výroby jižně od Budapešti běžně vyrábí téměř polovinu maďarské elektřiny. Rekordně nízké hladiny Dunaje způsobily, že elektrárna neměla dostatek vody pro bezpečné chlazení. Odstavení, oznámené 2. srpna, mělo trvat týdny . V Rumunsku armáda provedla řízené odstřely, aby odklonila více vody k udržení provozu jednoho reaktoru v elektrárně Cernavoda, zatímco druhý reaktor byl odstaven 28. července . V celém regionu bylo zasaženo více než půl tuctu jaderných generátorů, což zhoršilo tlak na plynové a uhelné elektrárny, jejichž výkon v horku také klesal .