Operace proběhla na základě právního rámce dohodnutého předem. Japonské ministerstvo financí uvedlo, že intervence byla provedena „v souladu se ‚Společným prohlášením ministrů financí Japonska a USA‘“ z září 2025 a zaměřena na „nedávnou nadměrnou volatilitu a neuspořádané pohyby jenu“ .
Co do rozsahu zásahu: osobní poznámky ministra Bessenta z pátečního zasedání vlády obsahovaly položku „To Do“: „Buy Japanese Yen (JPY) $5-10 bil“ . Japonsko ve skutečnosti nasadilo mnohem větší objem – analýza centrálních bankovních účtů agenturou Bloomberg naznačuje, že japonské úřady pravděpodobně utratily 31. července kolem 34 miliard dolarů . Pro Spojené státy šlo o první přímý nákup jenů za více než deset let . Prezident Trump označil krok za „gesto přátelství“ a uvedl, že USA jednaly v zájmu globální ekonomické stability .
Spojené státy měly mimořádně silný vlastní zájem se do intervence zapojit. Japonsko je největším zahraničním držitelem amerických vládních dluhopisů, s portfoliem přesahujícím bilion dolarů . Pokud by Japonsko bránilo jen jednostranně a dlouhodobě, muselo by na získání dolarů prodat velké množství amerických dluhopisů. Tento prodejní tlak by mohl srazit ceny dluhopisů a, což je klíčové, zvýšit náklady na obsluhu amerického dluhu .
Analytici rovněž upozorňovali na obavy o stabilitu japonského finančního systému v případě dalšího prohlubování propadu jenu . Společný postup měl také signální účel: společnou akcí obě vlády vytvořily dojem, že jednostranné oslabování jenu nebude tolerováno, a tím odradily spekulativní short-sellery .
Intervence splnila svůj taktický cíl. Zlomila jednostranné momentum, které posunulo dolar až k 164 jenům. Spekulanti s krátkými pozicemi na jen byli donuceni je uzavřít, což japonskou měnu prudce posílilo . V následujících dnech si jen udržel zisky nad svými nedávnými 40letými minimy a představitelé obou zemí signalizovali, že jsou připraveni v případě potřeby zasáhnout znovu .
Navzdory okamžitému úspěchu účastníci trhu i ekonomové v zásadě očekávali, že úleva bude krátkodobá, a to z několika strukturálních důvodů:
Široký úrokový diferenciál. Přetrvávající propast mezi americkými sazbami a stále nízkými sazbami v Japonsku je hlavním motorem oslabování jenu. Trvalé oživení jenu vyžaduje přísnější měnovou politiku Bank of Japan, nikoli jen devizovou intervenci .
Vysoké dluhové zatížení Japonska. Japonský obrovský veřejný dluh omezuje schopnost centrální banky agresivně normalizovat úrokové sazby, čímž se zužuje prostor pro měnovou politiku na podporu jenu .
Testování trendu trhem. Během týdne jen ztratil téměř polovinu zisků z intervence. Tento pokles podtrhuje limity takových operací při zvrácení dlouhodobějšího poklesu .
Nezměněné ekonomické základy. Intervence neřešila základní nerovnováhy – obchodní toky, odliv kapitálu a divergenci měnové politiky – které jen oslabovaly od samého počátku .
Společná americko-japonská intervence na podporu jenu z 31. července 2026 uspěla jako taktický šok, který zlomil spekulativní momentum a signalizoval bezprecedentní podporu USA jenu. Většina analytiků však soudí, že se jedná spíše o získávání času než o řešení strukturálních příčin slabosti jenu. Trvalé oživení podle nich závisí na skutečném zpřísnění politiky Bank of Japan a na zúžení úrokového rozdílu mezi USA a Japonskem .