Zablokované jednání o Hormuzském průlivu posílá ceny hliníku a ropy vzhůru. Každé nové požadavky přiživují krizi

Ropa: Vysoké ceny a další růst s každým neúspěchem jednání

• Cena ropy Brent se 7. srpna uzavřela na 83,55 dolaru za barel, když si připsala 1,06 dolaru kvůli nejistotě ohledně znovuotevření Hormuzského průlivu . Do 10. srpna vyšplhala na téměř 87 dolarů za barel – pětiprocentní nárůst během tří seancí – poté, co íránsko-ománská dohoda zkrachovala a Trump přišel s vlastními požadavky na odškodnění .
• Americký Úřad pro energetické informace (EIA) ve své dubnové prognóze na rok 2026 odhadl průměrnou cenu Brentu na 96 dolarů za barel (o 22 % výše oproti předchozímu odhadu) s tím, že odstavení těžby dosáhne 9,1 milionu barelů denně . V nejhorší fázi válečného šoku se Brent krátce obchodoval blízko 116 dolarů za barel, což představuje 60% nárůst oproti úrovním před konfliktem .

Nafta: Nejtěsnější ze všech ropných produktů

• Nafta je „mimořádně drahá“ kvůli napjatým globálním dodávkám a zásobám v USA, které zůstávají pod pětiletým průměrem let 2021–2025, uvádí EIA . Ceny nafty v Evropě 10. srpna dále vzrostly poté, co útok na saúdskou rafinerii u Rudého moře umocnil narušení způsobené uzavřením Hormuzského průlivu .
• EIA předpovídá, že maloobchodní ceny benzinu dosáhnou v dubnu 2026 vrcholu kolem 4,30 dolaru za galon a nafta zůstane v přepočtu na barel ještě dražší . I kdyby se průliv znovu otevřel, EIA varuje, že ceny pohonných hmot by mohly ještě měsíce růst, protože obnova zásob bude trvat dlouho .

Zemní plyn: Méně závislý na Hormuzském průlivu, přesto zasažený

• Cena zemního plynu Henry Hub by podle prognózy EIA měla v roce 2026 v průměru dosáhnout 3,67 dolaru za MMBtu, což je mírný nárůst oproti 3,53 dolaru v roce 2025 . Výraznější dopad pocítila Evropa, kde ceny zemního plynu od začátku konfliktu vzrostly o více než 70 %, i když stále nedosahují vrcholů z energetické krize v roce 2022 .

Stav jednání přiživuje cenovou spirálu

Klíčovým faktorem je, že každá zpráva z jednání tlačí ceny nahoru. Íránská Rada pro národní bezpečnost vydala 8. srpna šest požadavků včetně ukončení vojenských akcí, úplného zrušení sankcí, stažení amerických sil a odškodnění za válečné škody. Zároveň prohlásila, že „průliv nebude znovu otevřen, dokud USA nenapraví své chování“ . Írán a Omán jsou prý blízko technické dohodě o nových lodních trasách, ale Teherán trvá na tom, že to samo o sobě nestačí . Prezident Trump na to 10. srpna reagoval vlastním požadavkem, aby Írán zaplatil odškodné za lidi zabité ve válkách a při protestech , což činí jakoukoli brzkou dohodu vysoce nepravděpodobnou. Každé kolo eskalace posiluje očekávání, že dodávky zůstanou po celé měsíce omezené, což udržuje trvale vysokou cenovou přirážku u hliníku, ropy a nafty.