Ruské pracovní agentury otevřeně inzerují nábor celých týmů severokorejských dělnic na platformách, jako je Avito. Klíčový detail: firmy je mohou najmout jen jako ucelené brigády o minimálně 40 ženách, nikoli jednotlivě . Inzerovaná hodinová mzda začíná na 480 rublech (zhruba 6 dolarů) .
Severokorejské ženy jsou nasazovány v mnoha odvětvích ruské ekonomiky. Podle zpráv pracují na montážních linkách, v textilních továrnách, na farmách, v kuchyních, na stavbách i v restauracích . Ukrajinská vojenská rozvědka (DIU) odhalila, že Severní Korea plánuje vyslat 12 000 žen do továrny na výrobu dronů v tatarské zvláštní ekonomické zóně Alabuga, klíčovém výrobním centru pro íránské drony Šáhid-136 .
Ženy byly spatřeny na prasečích farmách v Přímořském kraji i v zemědělských komplexech v Tatarstánu . Telegramové kanály ukazují záběry Severokorejek v bílém stejnokroji s černými taškami při příjezdu na ruská pracoviště .
Lidskoprávní organizace popisují celý systém jako státem organizovanou nucenou práci. Pracovnice jsou pod přísným dohledem, vydělávají zlomek běžné mzdy a nemohou odejít ani změnit zaměstnání . Po příjezdu jim severokorejská vláda údajně zabaví pasy a dokumenty, aby nemohly uprchnout . Pohyb a komunikace jsou omezeny, část výdělku je prý odváděna severokorejskému státu .
Organizace Global Rights Compliance zveřejnila v srpnu 2026 zprávu založenou na svědectví 21 Severokorejců pracujících na stavbách ve třech ruských městech. Zjistila, že všech jedenáct varovných signálů Mezinárodní organizace práce pro nucenou práci bylo přítomno ve výpovědích obětí . Organizace to označila za „100tisícový globální program státem organizované nucené práce“ působící ve 40 zemích, přičemž Rusko je hlavní destinací .
Ženy dostávají nominálně asi 4,36 libry denně (nikoli za hodinu, jak některá média původně uváděla), přičemž velká část je prý strhávána .
Pchjongjang záměrně alokuje mladé ženy do továren a na farmy, zatímco mladí muži míří na bojiště . Nejde o dva oddělené programy, ale o jednotnou národní strategii, jak maximalizovat příspěvek Severní Koreje ruskému válečnému úsilí.
| Kategorie | Odhad | Zdroj |
|---|---|---|
| Příliv žen | Až 2 000 žen týdně (tvrzení ruské personální agentury) | |
| Jediná známá továrna | 12 000 žen plánováno pro továrnu na drony v Tatarstánu | |
| Vojenské jednotky (celkem) | 30 000–50 000 severokorejských vojáků údajně nasazeno v Rusku | |
| Širší pracovní program | ~100 000 Severokorejců vyslaných do zahraničí v rámci státního programu; desetitisíce již v Rusku v „otrockých podmínkách“ |
Ruská společnost Startaff navrhla nábor až 2 000 žen z KLDR každý týden . Pokud by se to podařilo udržet, znamenalo by to desetitisíce žen ročně. Plánované vyslání 12 000 žen do jedné továrny na drony v Tatarstánu je největším potvrzeným nasazením .
Prezident Volodymyr Zelenskyj 9. srpna 2026 uvedl, že Moskva a Pchjongjang se rozhodly nasadit 30 000 až 50 000 severokorejských vojáků na ruské území, a vyzval Jižní Koreu, aby poskytla Ukrajině protivzdušnou obranu . To představuje výraznou eskalaci oproti dřívějším odhadům: počáteční nasazení na konci roku 2024 se pohybovalo kolem 10 000–12 000 vojáků, přičemž do Kurské oblasti jich bylo v roce 2024 posláno asi 14 000 .
Podle jihokorejské Národní zpravodajské služby bylo v únoru 2026 v Kurské oblasti umístěno asi 11 000 severokorejských vojáků, včetně 10 000 bojovníků a 1 000 ženistů .
Kromě současného válečného nasazení funguje severokorejský program vysílání pracovníků do zahraničí už léta. Institut pro národní bezpečnostní strategii odhadl, že mezi srpnem 2023 a prosincem 2025 mohla Severní Korea dodat Rusku zbraně a vojáky v hodnotě až 14,4 miliardy dolarů .
Jihokorejští zpravodajci řekli BBC, že do Ruska je posíláno 10 000 severokorejských stavebních dělníků, aby zaplnili díry na trhu práce způsobené válkou . Ruská oficiální data ukazují, že v roce 2024 vstoupilo do Ruska 13 221 Severokorejců – až dvanáctkrát více než v roce 2023 .
Přesné nezávislé ověření těchto čísel je obtížné. Údaje pocházejí především od ukrajinských zpravodajců, jihokorejské rozvědky a lidskoprávních organizací – nikoli z ruských nebo severokorejských oficiálních zdrojů, které nasazení buď popírají, nebo o něm mlčí .
Údaj o 30 000–50 000 vojácích uvedl prezident Zelenskyj jako rozhodnutí Moskvy a Pchjongjangu, nikoli jako již dokončené nasazení . Některé dřívější odhady jihokorejské a americké rozvědky z konce roku 2024 byly nižší (10 000–12 000 vojáků) .
Tvrzení ruské personální agentury o přílivu až 2 000 žen týdně nebylo nezávisle potvrzeno .
Celý systém porušuje několik rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které zakazují export severokorejské pracovní síly .
Severokorejská dvojkolejná strategie představuje nejvýznamnější zapojení Pchjongjangu do cizí války od korejské války. Tím, že poskytuje jak vojáky na bojiště, tak dělníky pro domácí ekonomiku, pomáhá Severní Korea Rusku udržet válečné úsilí a zároveň vydělává tvrdou měnu pro režim Kim Čong-una. Obvinění z nucené práce, pokud se potvrdí, přidají tomuto ničivému konfliktu další rozměr hrubého porušování lidských práv.