Městské kontrolní středisko v Gelendžiku uvedlo, že k výpadku došlo „kvůli aktivaci automatického systému odlehčení zátěže“ na rozvodně . Tento ochranný mechanismus preventivně odpojuje dodávky elektřiny, když hrozí nestabilita sítě – v tomto případě byla spouštěčem hrozba dronového útoku na energetickou infrastrukturu. Úřady slíbily, že dodávky budou obnoveny během několika hodin .
Pouhý týden před výpadkem, 3. srpna 2026, zasáhl dron přeplněnou pláž v letovisku Archipo-Osipovka nedaleko Gelendžiku. Neštěstí si vyžádalo sedm mrtvých – podle různých zdrojů tři nebo čtyři děti – a 40 zraněných, z nichž 21 muselo být hospitalizováno . Záběry ze sociálních sítí, které ověřily agentura Reuters a BBC, ukazují dron, jak naráží do pláže a exploduje přímo mezi slunícími se lidmi .
Ruští představitelé okamžitě obvinili Ukrajinu z úmyslného útoku na civilisty . Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi naopak tvrdí, že dron byl sestřelen ruskou protivzdušnou obranou a na pláž dopadl až následkem toho – toto obvinění se však nepodařilo nezávisle potvrdit .
Výpadky z 10. srpna i plážový útok jsou součástí mnohem širší eskalace ukrajinských dronových úderů proti ruským energetickým a vojenským cílům v Krasnodarském kraji.
Od počátku roku 2026 ukrajinské síly stále častěji útočí na ropné rafinerie, skladiště paliv a další energetická zařízení v Krasnodarském kraji, včetně Ilské rafinerie . Výpadek proudu z 10. srpna je přímým důsledkem těchto hrozeb – úřady byly nuceny přijmout preventivní ochranná opatření, která narušila každodenní život v celém rekreačním regionu.
Kumulativní dopad na ruské pobřeží Černého moře, klíčovou letní turistickou destinaci, je zničující. K 10. srpnu platilo:
Výpadek z 10. srpna nebyl přímým útokem, ale preventivní automatickou reakcí elektrické sítě na probíhající hrozbu dronů, která přišla přesně týden po nejsmrtonosnějším známém zásahu ruské civilní pláže od začátku války.