Čtyři krize vytvářejí dokonalou bouři: Globální potravinová krize 2026 ohrožuje 274 milionů lidí

1. Evropská vlna veder: Ničí úrodu v přímém přenosu

Produkce plodin. Opakované vlny veder v Evropě – s červencovými teplotami o 5–12 °C nad dlouhodobým průměrem v mnoha zemích – zkrátily fázi plnění zrn u ozimých plodin a urychlily zrání . Bulletin JRC MARS Evropské komise snížil prognózy výnosů ozimů o 1–4 % a celková produkce obilovin v EU je nyní o 1 % pod pětiletým průměrem . Jen rekordní vedra v červnu zničila odhadem 9 milionů tun obilí, což zemědělce připravilo zhruba o 2 miliardy eur na tržbách . Letní plodiny, jako je kukuřice na zrno a slunečnice, jsou rovněž stále více ohroženy nedostatkem vláhy v půdě .

Ceny potravin. Index cen potravin FAO v červenci 2026 mírně vzrostl, přičemž ceny cukru vylétly o 5,6 % za jediný měsíc, a to částečně kvůli „přetrvávajícímu horkému a suchému počasí, které ovlivňuje výnosy plodin v Evropské unii“ . Oxford Economics vyhodnotila, že extrémní vlny veder nyní představují pro globální potravinovou inflaci větší hrozbu než geopolitické konflikty .

2. Sílící El Niño: Největší neznámá od roku 1950

Rozsah a pravděpodobnost. Světový potravinový program (WFP) uvedl, že existuje 81% pravděpodobnost velmi silného jevu El Niño, který by se mohl stát jedním z nejsilnějších nejméně od roku 1950 . Podmínky El Niño by měly vrcholit mezi zářím a prosincem 2026, ale jejich dopady se budou kvůli narušení budoucích cyklů setí a sklizně přelévat i do roku 2027 .

Dopady na úrodu v regionech. El Niño obvykle přináší podprůměrné srážky do jihovýchodní Asie, jižní Asie (zejména během červnového až zářijového monzunu) a části tichomořských ostrovů, zatímco jižní Afrika a Střední Amerika by měly být suchem zasaženy nejvíce . Globální sezónní výhled WMO naznačil rychlý vývoj silného jevu během července až září 2026, přičemž anomálie teploty mořské hladiny by v klíčových monitorovaných oblastech měly překročit 2 °C .

Úroveň hladu. Ve 45 zemích, které jsou již nyní považovány za potravinově nebezpečné, WFP odhaduje, že jen kvůli El Niño by do konce roku 2027 mohlo čelit akutnímu hladu dalších 49 milionů lidí – což je 22% nárůst oproti současným 225 milionům . Ve východní a jižní Africe se zhoršující se potravinová nejistota týká více než 18 milionů lidí . V západní a střední Africe WFP odhaduje, že bude do akutní potravinové nejistoty vytlačeno téměř 6 milionů dalších lidí .

3. Uzavření Hormuzského průlivu: Katastrofa pro hnojiva

Rozsah narušení. Od 2. března 2026 se provoz tankerů v důsledku uzavření snížil o více než 95 % . Normálně proplouvá průlivem 20–30 % všech mezinárodně obchodovaných hnojiv, včetně klíčových zásilek čpavku a dusíku . Za normálních podmínek prochází tímto úzkým hrdlem zhruba 35 % celosvětového námořního vývozu hnojiv . Ceny močoviny na Blízkém východě zůstávají o 75 až 108 % nad úrovní před konfliktem .

Dopad na zemědělství. FAO odhaduje, že producenti obilovin by mohli v roce 2026 čelit ztrátě příjmů až 5 % v důsledku prudce rostoucích nákladů na hnojiva a poklesu jejich dostupnosti . Narušení vyvolalo prudký nárůst cen energií, který nejcitelněji zasáhl hlavní asijské dovozce (Čínu, Indii, Japonsko, Korejskou republiku) . Zhruba polovina celosvětové produkce potravin závisí na syntetickém dusíku, což znamená, že bez obnovení dodávek hnojiv jsou ztráty na výnosech prakticky jisté .

Hrozba pro ceny potravin. FAO varovala v květnu 2026, že pokračující uzavření by mohlo během 6–12 měsíců vyvolat „agropotravinářský šok“ a vážnou globální krizi cen potravin . FAO výslovně uvedla, že rostoucí ceny pohonných hmot a hnojiv v souvislosti s Hormuzským průlivem umocňují hrozbu El Niño pro producenty potravin .

4. Obnovené hrozby pro ukrajinský vývoz obilí z Černého moře

Narušení obchodu. Nárůst útoků na lodě, přístavy a vývozní terminály v Černém moři opět narušuje globální toky obchodu s obilím . Ukrajina je významným vývozcem pšenice, kukuřice a slunečnicového oleje a obnovené narušení snižuje celosvětovou nabídku.

Důsledky pro ceny a hlad. Společně s konfliktem v Íránu hlavní ekonom FAO Torero výslovně uvedl válku na Ukrajině jako klíčový faktor „dokonalé bouře“ vyšších nákladů a nižších výnosů . V červenci 2026 vzrostly světové ceny pšenice o 5,8 % v důsledku „přetrvávajících narušení“ vývozu z Černého moře . Zpráva WFP-FAO o včasném varování uvádí, že konflikt na Blízkém východě a situace na Ukrajině společně vytvářejí „významná narušení globálních agropotravinářských trhů“ s rostoucím rizikem dalšího zhoršování akutní potravinové nejistoty v hladových ohniscích .

Souhrnný výhled: 274 milionů v ohrožení

FAO varovala, že v nadcházejících měsících se očekává růst cen komodit, neboť se tyto čtyři tlaky vzájemně umocňují . WFP odhaduje, že pokud budou krize eskalovat podle předpovědí, mohlo by do konce roku 2027 čelit akutní potravinové nejistotě až 274 milionů lidí ve 45 zemích . El Niño v letech 2015–2016 ovlivnilo potravinové zabezpečení 60–100 milionů lidí a současný jev by měl do akutního hladu uvrhnout nejméně o 49 milionů lidí více – navíc k již tak rekordní základní úrovni 225 milionů .

Situace se neustále vyvíjí, ale varování hlavního ekonoma FAO je jasné: svět je na pokraji další vlny potravinové inflace a okno pro preventivní opatření se rychle zavírá.