Hizballáh tuto taktiku odsoudil v oficiálním prohlášení, v němž ji popsal jako přeměnu zelených zón na "zcela spálené a neobyvatelné oblasti" a jako součást širší kampaně za zničení městské infrastruktury a krajiny . Použití ohně jako zbraně znamenalo eskalaci ekologické a humanitární zátěže konfliktu, který již za poslední dva roky zdevastoval tisíce hektarů zemědělské půdy a lesů na obou stranách hranice .

Netanjahu potvrzuje operaci na hřebeni Alí Táhir

Dne 9. srpna 2026 premiér Benjamin Netanjahu na zasedání vlády prohlásil, že Izrael "v posledních dnech tvrdě zasáhl v Libanonu", přičemž zlikvidoval "teroristy", včetně těch na hřebeni Alí Táhir v oblasti Nabatíja. Řekl: "Nemohu to blíže rozvést. Jsme uprostřed velmi důležité operace" . Hřeben Alí Táhir, strategický vrch asi šest mil od izraelských hranic, byl ohniskem napětí od konce července, kdy Hizballáh odpálil výbušný dron na izraelské inženýrské vozidlo . Izraelská armáda při nočních operacích na hřebeni 1. srpna zabila několik členů Hizballáhu . Netanjahuova slova spojila operaci s širšími izraelskými vojenskými cíli proti Hizballáhu a íránským spojencům v jižním Libanonu .

Hřeben je v izraelských a regionálních médiích popisován jako klíčová bašta Hizballáhu, přičemž izraelské síly obklíčily tunelovou síť pod ním a snaží se rozbít jeho jednotku "Badr" . Operace přišla poté, co izraelské síly koncem června dobyly podzemní velitelské centrum pod hřebenem, které armáda označila za "nervové centrum" regionální divize Badr .

Diplomatický spor o mapu izraelského ministerstva zahraničí

Dne 9. srpna zveřejnilo izraelské ministerstvo zahraničí na svém oficiálním anglickém účtu na síti X mapu, která zobrazovala části jižního Libanonu jako izraelské území. Mapa byla součástí grafiky o akutní podvýživě dětí v Gaze . Hizballáh uvedl, že mapa poskytuje "jednoznačné potvrzení ambicí izraelského nepřítele v Libanonu", a vyzval libanonskou vládu, aby zastavila přímé rozhovory s Izraelem a podala naléhavou stížnost Radě bezpečnosti OSN .

Libanonská velvyslankyně ve Washingtonu Nada Hamadeh Moawadová kontaktovala americké ministerstvo zahraničí, které požádalo Izrael o stažení mapy. Izrael ji následně ze svého anglického účtu smazal, na arabskojazyčném účtu však zůstala . Mapa byla zveřejněna v době, kdy Izrael prosazuje kontrolu nad jižním Libanonem až k řece Litání, zhruba 30 km severně od hranic, jak dokumentuje Reuters . Podle vyšetřování Al Džazíry z konce května 2026 izraelská armáda zveřejnila oficiální mapy znázorňující přibližně 570 kilometrů čtverečních pod svou kontrolou v jižním Libanonu .

Americká jednání v Římě uvízla na mrtvém bodě

Od července 2026 se v Římě uskutečnilo několik kol amerických jednání mezi Izraelem a Libanonem, ale k celkovému průlomu nedošlo. Šesté kolo (14.–15. července) přineslo určitý pokrok v zavádění "pilotních zón", odkud by se izraelské síly stáhly a předaly kontrolu libanonské armádě . Sedmé kolo (4.–5. srpna) však uvízlo na mrtvém bodě, protože obě strany zůstaly rozděleny v zásadní otázce odzbrojení Hizballáhu. Vysoce postavený libanonský činitel uvedl, že od tohoto kola nelze očekávat další ústupky .

I když jednání formálně nezkolabovala, v klíčové otázce vojenských schopností Hizballáhu a rozsahu izraelského stažení se fakticky rozpadla. Libanonský činitel agentuře AFP řekl, že Izrael odmítl stáhnout se z dalších oblastí jižního Libanonu, pokud nebude mít libanonská armáda plnou kontrolu nad počátečními dvěma pilotními zónami . Rámcová dohoda podepsaná koncem června podmiňovala fázové stažení Izraele ověřeným odzbrojením Hizballáhu a dalších skupin napojených na Írán, což je podmínka, kterou Libanon není schopen splnit .

Oběti a vysídlení

Dostupné údaje o obětech jsou omezené a zatím neposkytují ucelený obraz o civilních ztrátách.

• Izraelské vojenské ztráty: Dva izraelští vojáci byli zabiti při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Madždal Zún v jižním Libanonu 8. srpna a jeden důstojník byl zraněn při operaci na hřebeni Alí Táhir 1. srpna .
• Bojovníci Hizballáhu: Izraelská armáda oznámila, že při operaci na hřebeni Alí Táhir 1. srpna zabila "několik" členů Hizballáhu .
• Širší kontext: Zprávy naznačují, že cílem izraelské kampaně je vytvoření "nárazníkového pásma" až k řece Litání, což by zasáhlo velkou civilní populaci v oblasti . Zpráva Amnesty International dokumentovala rozsáhlé ničení civilních staveb a zemědělské půdy v jižním Libanonu mezi říjnem 2024 a lednem 2025, prováděné ručně kladenými výbušninami a buldozery před i po příměří z listopadu 2024 .

Z dostupných zdrojů nebyl k dispozici spolehlivý souhrnný údaj o libanonských civilních obětech nebo vysídlených osobách z této fáze konfliktu. Nezávislé organizace, jako je OSN nebo libanonské ministerstvo veřejného zdraví, by byly autoritativním zdrojem těchto čísel, ale jejich nejnovější statistiky nebyly ve vyhledaných výsledcích zachyceny.

Hizballáh tuto taktiku odsoudil v oficiálním prohlášení, v němž ji popsal jako přeměnu zelených zón na "zcela spálené a neobyvatelné oblasti" a jako součást širší kampaně za zničení městské infrastruktury a krajiny . Použití ohně jako zbraně znamenalo eskalaci ekologické a humanitární zátěže konfliktu, který již za poslední dva roky zdevastoval tisíce hektarů zemědělské půdy a lesů na obou stranách hranice .

Netanjahu potvrzuje operaci na hřebeni Alí Táhir

Dne 9. srpna 2026 premiér Benjamin Netanjahu na zasedání vlády prohlásil, že Izrael "v posledních dnech tvrdě zasáhl v Libanonu", přičemž zlikvidoval "teroristy", včetně těch na hřebeni Alí Táhir v oblasti Nabatíja. Řekl: "Nemohu to blíže rozvést. Jsme uprostřed velmi důležité operace" . Hřeben Alí Táhir, strategický vrch asi šest mil od izraelských hranic, byl ohniskem napětí od konce července, kdy Hizballáh odpálil výbušný dron na izraelské inženýrské vozidlo . Izraelská armáda při nočních operacích na hřebeni 1. srpna zabila několik členů Hizballáhu . Netanjahuova slova spojila operaci s širšími izraelskými vojenskými cíli proti Hizballáhu a íránským spojencům v jižním Libanonu .

Hřeben je v izraelských a regionálních médiích popisován jako klíčová bašta Hizballáhu, přičemž izraelské síly obklíčily tunelovou síť pod ním a snaží se rozbít jeho jednotku "Badr" . Operace přišla poté, co izraelské síly koncem června dobyly podzemní velitelské centrum pod hřebenem, které armáda označila za "nervové centrum" regionální divize Badr .

Diplomatický spor o mapu izraelského ministerstva zahraničí

Dne 9. srpna zveřejnilo izraelské ministerstvo zahraničí na svém oficiálním anglickém účtu na síti X mapu, která zobrazovala části jižního Libanonu jako izraelské území. Mapa byla součástí grafiky o akutní podvýživě dětí v Gaze . Hizballáh uvedl, že mapa poskytuje "jednoznačné potvrzení ambicí izraelského nepřítele v Libanonu", a vyzval libanonskou vládu, aby zastavila přímé rozhovory s Izraelem a podala naléhavou stížnost Radě bezpečnosti OSN .

Libanonská velvyslankyně ve Washingtonu Nada Hamadeh Moawadová kontaktovala americké ministerstvo zahraničí, které požádalo Izrael o stažení mapy. Izrael ji následně ze svého anglického účtu smazal, na arabskojazyčném účtu však zůstala . Mapa byla zveřejněna v době, kdy Izrael prosazuje kontrolu nad jižním Libanonem až k řece Litání, zhruba 30 km severně od hranic, jak dokumentuje Reuters . Podle vyšetřování Al Džazíry z konce května 2026 izraelská armáda zveřejnila oficiální mapy znázorňující přibližně 570 kilometrů čtverečních pod svou kontrolou v jižním Libanonu .

Americká jednání v Římě uvízla na mrtvém bodě

Od července 2026 se v Římě uskutečnilo několik kol amerických jednání mezi Izraelem a Libanonem, ale k celkovému průlomu nedošlo. Šesté kolo (14.–15. července) přineslo určitý pokrok v zavádění "pilotních zón", odkud by se izraelské síly stáhly a předaly kontrolu libanonské armádě . Sedmé kolo (4.–5. srpna) však uvízlo na mrtvém bodě, protože obě strany zůstaly rozděleny v zásadní otázce odzbrojení Hizballáhu. Vysoce postavený libanonský činitel uvedl, že od tohoto kola nelze očekávat další ústupky .

I když jednání formálně nezkolabovala, v klíčové otázce vojenských schopností Hizballáhu a rozsahu izraelského stažení se fakticky rozpadla. Libanonský činitel agentuře AFP řekl, že Izrael odmítl stáhnout se z dalších oblastí jižního Libanonu, pokud nebude mít libanonská armáda plnou kontrolu nad počátečními dvěma pilotními zónami . Rámcová dohoda podepsaná koncem června podmiňovala fázové stažení Izraele ověřeným odzbrojením Hizballáhu a dalších skupin napojených na Írán, což je podmínka, kterou Libanon není schopen splnit .

Oběti a vysídlení

Dostupné údaje o obětech jsou omezené a zatím neposkytují ucelený obraz o civilních ztrátách.

• Izraelské vojenské ztráty: Dva izraelští vojáci byli zabiti při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Madždal Zún v jižním Libanonu 8. srpna a jeden důstojník byl zraněn při operaci na hřebeni Alí Táhir 1. srpna .
• Bojovníci Hizballáhu: Izraelská armáda oznámila, že při operaci na hřebeni Alí Táhir 1. srpna zabila "několik" členů Hizballáhu .
• Širší kontext: Zprávy naznačují, že cílem izraelské kampaně je vytvoření "nárazníkového pásma" až k řece Litání, což by zasáhlo velkou civilní populaci v oblasti . Zpráva Amnesty International dokumentovala rozsáhlé ničení civilních staveb a zemědělské půdy v jižním Libanonu mezi říjnem 2024 a lednem 2025, prováděné ručně kladenými výbušninami a buldozery před i po příměří z listopadu 2024 .

Z dostupných zdrojů nebyl k dispozici spolehlivý souhrnný údaj o libanonských civilních obětech nebo vysídlených osobách z této fáze konfliktu. Nezávislé organizace, jako je OSN nebo libanonské ministerstvo veřejného zdraví, by byly autoritativním zdrojem těchto čísel, ale jejich nejnovější statistiky nebyly ve vyhledaných výsledcích zachyceny.