Čínské rafinerie „konvičky“ ve vleku hormuzské krize: pálí zásoby a hledají nové cesty

Zásoby benzinu a nafty v Šan-tungu také v červnu rychle klesaly po výrazném omezení zpracovatelských kapacit. Domácí poptávka zůstávala slabá, ale odčerpávání produktů se zrychlilo . Několik šantungských „konviček“ už naznačilo, že jsou připraveny omezit nebo pozastavit zpracování poté, co spotřebují zásoby nashromážděné v březnu a dubnu .

Čína oficiální statistiky o zásobách surové ropy nezveřejňuje. Všechny objemové odhady – od IEA, Kpler i EIA – se odvozují matematicky z rozdílu mezi celními údaji o dovozu a odhadovaným objemem zpracování v rafineriích .

„Konvičky“, íránská ropa a americké sankce: narušený vztah

Šantungské „konvičky“ byly historicky hlavními odběrateli íránské suroviny, přičemž Čína nakupovala přibližně 90 % íránského vývozu ropy . V posledních měsících se však situace kvůli třem souběžným faktorům radikálně změnila: válečnému narušení toku Hormuzským průlivem, zpřísnění amerických sankcí a dostupnosti levnějších alternativních středovýchodních druhů ropy.

Masivní přesun k nestředovýchodní ropě

V posledních týdnech nakoupily šantungské „konvičky“ 16 až 20,5 milionů barelů ropy z Kataru, Iráku a Spojených arabských emirátů – jde o jejich největší nákupy nesankcionované středovýchodní ropy od začátku íránského konfliktu . Soukromá megarafinerie Shenghong Petrochemical nakoupila zhruba 12 milionů barelů irácké, abúzabské a saúdské ropy na červencové dodávky poté, co producenti v Perském zálivu snížili ceny . Dalších zhruba 20 milionů barelů středovýchodní ropy bylo nakoupeno pro nakládku v červenci a srpnu, přičemž některé „konvičky“ dokonce cargo přeprodávaly za účelem zisku .

Íránská ropa uvízla na moři

Ve chvíli, kdy se čínské „konvičky“ obrátily ke konkurenčním dodavatelům, prudce vzrostly íránské plovoucí zásoby. Mezi 15. červnem a 6. červencem bylo podle tankerového trackeru Vortexa Analytics naloženo asi 30 milionů barelů íránské ropy . Kpler zaznamenal odhadem 34,5 milionů barelů íránské suroviny proplouvající Hormuzským průlivem na 21 tankerech z jediného nakládacího terminálu . Ke konci dubna činilo množství íránské ropy v tranzitu mimo Perský záliv zhruba 165 milionů barelů, což odpovídá přibližně čtyřem měsícům běžného čínského dovozu z Íránu .

Eskalace amerických sankcí

Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) od dubna 2025 označil nejméně pět čínských rafinerií „konviček“ (včetně Hengli Petrochemical, Shandong Shouguang Luqing a Shandong Shengxing). V dubnu 2026 vydal formální varování pro finanční instituce před sankčními riziky spojenými s obchodem s těmito rafineriemi . Čína poprvé zareagovala aktivací svých blokovacích pravidel proti neoprávněné extrateritoriální aplikaci zahraničních zákonů, když vyhlásila zákaz vymáhání amerických sankcí vůči pěti jmenovaným rafineriím .

Obnovení íránských nákupů?

Koncem července 2026 začaly některé „konvičky“ znovu „očima měřit íránskou ropu“ na září, ale návrat americké politiky „maximálního tlaku“ po zhroucení příměří činí nové íránské nákupy krajně rizikovými . Íránské plovoucí zásoby zůstávají obrovské a levnější konkurenční středovýchodní druhy, které se na krátko objevily během červnového otevření Hormuzu, jsou opět vzácnější.

Trendy čínského dovozu ropy: červenec 2026 vs. předchozí měsíce

Čínský dovoz surové ropy v červenci 2026 ožil z červnového minima za poslední dekádu. Pomohlo krátké otevření Hormuzského průlivu a zvýšené nákupy z Ruska a dalších mimostředovýchodních zdrojů.

Klíčové detaily:

• Červencový dovoz 35,73 mil. tun (8,41 mil. bpd) byl nejvyšší za tři měsíce, ale stále o 24,3 % nižší než v červenci 2025 .
• Průměr za červen−červenec (~7,78 mil. bpd) je zhruba o 4,21 mil. bpd nižší než předválečný měsíční průměr za rok 2025 (~12 mil. bpd) .
• Podle Kpleru se čínský námořní dovoz v červenci zvýšil na 6,94 mil. bpd z červnových 5,99 mil. bpd .
• Oživení táhly levnější středovýchodní barely nakoupené během krátkého otevření Hormuzu v červnu a zvýšené nákupy ruské ropy ESPO. Samotná Sinopec si zajistila 30–40 nákladů ESPO na dodávky mezi červencem a zářím, což odpovídá ~241 000–320 000 bpd .
• Kpler odhaduje čínský dovoz ze Středního východu v červenci na 2,71 mil. bpd .

Celkový čínský dovoz ropy ve druhém čtvrtletí 2026 klesl o 32 % oproti prvnímu čtvrtletí, v průměru na pouhých 8,1 mil. bpd, uvádí americký Úřad pro energetické informace .

Hormuzský průliv: od uzavření k omezenému fungování

Hormuzský průliv zůstává dominantním narušujícím faktorem čínského ropného zásobování. Zde je časová osa klíčových událostí:

• Počáteční uzavření (28. 2. – 7. 4. 2026): Několik dní poté, co USA a Izrael zahájily útoky na Írán, íránské síly prohlásily průliv za uzavřený. Denní tranzit tankerů se propadl ze zhruba 130 na méně než 10 plavidel .
• Vrchol narušení: V nejhorších dnech bylo za Hormuzem uvězněno zhruba 13 mil. bpd dodávek ropy, což donutilo producenty v Zálivu uzavřít pole a rafinerie omezit výrobu .
• Částečné znovuotevření (červen 2026): Doprava začala opět růst. Americký ministr energetiky Chris Wright 9. června prohlásil, že lodní provoz průlivem „velmi výrazně stoupá“ , a krátké okno umožnilo odplutí některých nákladů do Číny.
• Zhroucení příměří a obnovené narušení: Po zhroucení příměří mezi USA a Íránem se výpadek dodávek ze Středního východu „opět prohloubil, téměř na úroveň z prvních měsíců konfliktu“, ceny se vrátily do pásma 80–100 dolarů za barel .
• Současný stav (začátek srpna 2026): Průliv funguje jen omezeně, pojistné náklady jsou prohibitivní a bezpečnostní rizika značná . Kongresová výzkumná služba USA uvádí, že doprava „drasticky poklesla“ oproti předválečné normě, i když některá plavidla proplouvají s vypnutými vysílači .
• Dopad na Čínu: Kombinovaný průměr čínského dovozu za červen−červenec 7,78 mil. bpd je zhruba 4,2 mil. bpd pod předválečnou úrovní, přičemž propad je z velké části způsoben ztrátou dodávek z Hormuzu . Čína kompenzuje výpadek masivním čerpáním strategických a komerčních zásob (k prosinci 2025 měla téměř 1,4 miliardy barelů strategických rezerv) , navyšováním ruských dodávek potrubím a ESPO a diverzifikací k nestředovýchodním druhům.

Závěr

Čínské rafinerie „konvičky“ procházejí nejvážnějším narušením dodávek za poslední desítky let. Čerpají zásoby, přecházejí na nestředněvýchodní ropu a ruskou ESPO a musí se vypořádávat se stále agresivnějším sankčním režimem USA. Červencový dovoz sice mírně ožil, ale obnovené narušení v Hormuzu znamená, že tlak na dodávky zdaleka nekončí. Skladovací kapacity šantungských „konviček“ zůstávají na nízké úrovni a okno pro nákup íránské ropy – historicky jejich hlavního zdroje – se kvůli sílícím sankcím dále zužuje.