Rusko odmítá ‚zmrazení‘ války na Ukrajině. Podmínky Moskvy jsou jasné: kapitulace

Ruské podmínky: Bez vyřešení ‚hlavních příčin‘ žádné příměří

Postoj Ruska, který prezident Putin nastínil již v červnu 2024 a který Kreml znovu potvrdil 29. června 2026, představuje soubor maximalistických požadavků, jež se de facto rovnají plné kapitulaci Ukrajiny . Tyto podmínky zahrnují:

• Úplné stažení Ukrajiny ze všech čtyř oblastí, které Moskva považuje za své: Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské . Vysoký představitel Kremlu Jurij Ušakov výslovně požadoval, aby ukrajinské síly opustily zbývajících 20 % Doněcké oblasti, které jsou stále pod kyjevskou kontrolou – což je podmínka, které Rusko podle Institutu pro studium války na bojišti dosud nedosáhlo . Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v dubnu 2026 dodal, že Ukrajina se měla z Donbasu stáhnout „už včera“ .
• Vzdání se členství v NATO. Ukrajina musí přijmout trvalý neutrální, neangažovaný status a zřeknout se svého ústavního cíle vstoupit do aliance .
• Formální uznání Krymu a všech čtyř anektovaných oblastí jako ruského území .
• Písemný závazek západních mocností zastavit další rozšiřování NATO na východ .
• Omezení velikosti a schopností ukrajinských ozbrojených sil .
• Zákaz jakékoli západní vojenské přítomnosti nebo jednotek na ukrajinském území .

Galuzinovy komentáře byly široce citovány ruskými i mezinárodními médii, včetně TASS, Kyiv Independent a Kyiv Post, která poznamenala, že tato prohlášení „naznačují, že Moskva není ochotna podpořit pouhé zastavení bojů, aniž by zajistila své širší politické a územní požadavky“ . Ruské ministerstvo zahraničí opakovaně označuje tyto podmínky za nevyjednatelné předpoklady pro jakékoli ukončení nepřátelských akcí.

Ukrajinský protinávrh: Fázované příměří

Prezident Volodymyr Zelenskyj navrhuje zásadně odlišný postup. Namísto okamžité územní kapitulace prosazuje Ukrajina fázované, částečné příměří bez předběžných podmínek ohledně uznání ruské suverenity. Počátkem srpna 2026 Ukrajina formálně navrhla tři paralelní varianty příměří :

• Zmrazení fronty – zastavení bojů podél současné linie dotyku.
• Letecké příměří – vzájemné zastavení leteckých úderů.
• Příměří v energetice – vzájemné zastavení útoků na energetickou síť a zařízení, poprvé navržené v dubnu 2026 a předané Moskvě prostřednictvím USA .

Zelenskyj také 4. června 2026 zveřejnil otevřený dopis Putinovi, v němž navrhl přímá jednání a úplné příměří po dobu jejich trvání, přičemž dodržování příměří by monitorovaly Spojené státy . V prosinci 2025 nabídl vytvoření demilitarizované zóny v částech Doněcké oblasti stále držených Ukrajinou, a to pod podmínkou vzájemného stažení ruských sil .

Klíčový rozdíl je v pořadí: Rusko požaduje územní a politickou kapitulaci před příměřím; Ukrajina navrhuje příměří jako první krok, po němž by následovala jednání o všech sporných otázkách.

Vojenský a diplomatický vývoj prohlubuje patovou situaci

V polovině roku 2026 se patová situace dále prohloubila v důsledku několika souběžných faktorů.

Kolaps protivzdušné obrany. Spojenci Ukrajiny dodali v roce 2026 pouze jednu třetinu raket pro protivzdušnou obranu ve srovnání s rokem 2025, uvedl prezident Zelenskyj 5. srpna 2026 . To výrazně omezilo schopnost Ukrajiny chránit města a infrastrukturu před eskalujícími ruskými útoky, včetně bombardování Kyjeva a jižních přístavů .

Posun v americké politice dodávek zbraní. Zelenskyj se 28. července 2026 setkal v Bílém domě s prezidentem Donaldem Trumpem a naléhal na něj, aby udělil licence na výrobu střel Patriot. Bylo dohodnuto měsíční dodávky těchto střel, Zelenskyj však upozornil, že objem je stále nedostatečný . Trump po svém návratu do úřadu zastavil přímé dodávky amerických zbraní Kyjevu a přešel na model, v němž evropské země nakupují zbraně pro Ukrajinu od USA .

Americko-ruské diplomatické kontakty. Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner hovořili 22. července 2026 se Zelenským o obnovení jednání . Následujícího dne ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl americkému ministru zahraničí Marcu Rubiovi v Manile, že pokračující prodej amerických zbraní Ukrajině je „nepřijatelný“ . Lavrov „znovu potvrdil připravenost Ruska k politickému a diplomatickému urovnání“, ale pouze na základě návrhů z jednání Putin-Trump na Aljašce v srpnu 2025 .

Evropská mediátorská snaha. Představitelé Británie, Německa a Francie vydali 7. června 2026 společné prohlášení, v němž podpořili summit Zelenskyj-Putin za účelem dosažení příměří, přičemž Evropa by hrála roli prostředníka . Kreml reagoval chladně a zopakoval, že jeho podmínky z roku 2024 jsou nevyjednatelné .

Ani jedna strana nechce ustoupit. Kreml 29. června 2026 znovu potvrdil, že jeho podmínky jsou nevyjednatelné . Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina bude bojovat dál, pokud nedosáhne smysluplného příměří . Galuzinovo odmítnutí zmrazení fronty z 10. srpna 2026 bylo nejvýslovnějším odmítnutím jakéhokoli kompromisu, který by nevedl k naplnění všech ruských požadavků . Jak poznamenal Institut pro studium války, ruské podmínky jsou „bojovým cílem, kterého ruské síly na bojišti dosud nedosáhly“ .