Zatmění Slunce a maximum Perseid 2026: První kontinentální zatmění v Evropě po 27 letech

Pás totality a načasování

Pás úplného zatmění – tedy místa, kde Měsíc zcela zakryje Slunce – povede přes Grónsko, západ Islandu, severní Španělsko a malou oblast severovýchodního Portugalska . Částečné zatmění bude viditelné z většiny Evropy, částí Kanady, severních Spojených států a severozápadní Afriky . Na observatoři Javalambre ve španělském Teruelu potrvá úplné zakrytí 1 minutu a 21 vteřin a začne kolem 20:31 SELČ .

Nové vědecké přístroje a platformy

Circular Slit Spectrometer (CISS) – Italský přístroj, který během zatmění absolvuje rozhodující test na observatoři Javalambre. Dokáže rozkládat sluneční světlo na jednotlivé vlnové délky mnohem rychleji než stávající spektrometry, což by mohlo zásadně změnit výzkum sluneční koróny . Zatmění vytváří podmínky, za nichž je koróna lépe viditelná, což usnadňuje studium oblastí kolem Slunce, jejichž chování může ovlivnit komunikační sítě a energetické rozvodné sítě na Zemi .

Letoun NASA WB-57 ve velké výšce – Bude letět ve výšce 15 200 metrů (50 000 stop) nad severním Atlantikem západně od Islandu a ponese sadu čtyř kamer pracujících ve viditelném a infračerveném spektru . Jde o stejné kamery, které letěly i při zatmění 8. dubna 2024, ale s upravenou dobou expozice, která má vyřešit problém s přeexponováním, k němuž došlo v roce 2024 . Let nad většinou zemské atmosféry poskytne nerušený výhled na korónu .

Vědecké balony NASA – Týmy financované NASA vypouštějí balony podél pásu totality, aby studovaly, jak náhlé setmění ovlivňuje zemskou atmosféru .

Letoun irského letectva C-295 – Uskuteční současný let s vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) a Dublinského ústavu pro pokročilá studia, během něhož budou zobrazovat sluneční korónu pomocí náhradního dílu původně určeného pro kosmickou misi ESA .

Mise ESA Proba-3 – Umělý tvůrce zatmění tvořený dvojicí družic letících 150 metrů od sebe, které autonomně pracují jako jediná kosmická loď . Družice Occulter hraje roli Měsíce a zakrývá Slunce pro družici Coronagraph, jež pomocí přístroje ASPIICS zachycuje snímky sluneční koróny po celé hodiny. Data z přístroje ASPIICS budou koordinována s pozemskými pozorováními zatmění . Mise je na nepřetržitých koronografických oběžných drahách od 28. července 2026 a bude v provozu až do 19. srpna .

Sonda ESA Solar Orbiter – Její dálkově snímací přístroje (EUI, PHI, Metis) pořizují koordinované snímky sluneční atmosféry souběžně se zatměním. Plánované pozorovací programy zahrnují Eruption Watch, Density Fluctuations a Coronal Hole Boundary Expansion .

Vysílání a živé přenosy

Hlavní přenos ESA – Živý přenos z observatoře Javalambre v Teruelu ve Španělsku, který kombinuje záběry z dalekohledů, dronové záběry a odborný komentář. Začíná ve 19:30 SELČ (13:30 EDT) 12. srpna . Diváci jej mohou sledovat na ESA Web TV nebo na YouTube kanálu ESA .

Samostatný dalekohledový přenos – Nepřetržitý přenos pouze z dalekohledů na observatoři Javalambre, který poskytuje detailní záběry jednotlivých fází zatmění bez komentáře .

Přenos NASA – NASA bude zatmění vysílat živě od 13:15 EDT 12. srpna na svých webových stránkách .

Proč se zatmění a Perseidy potkávají

Příčina je stejná – novoluní. K úplnému zatmění Slunce může dojít pouze při novoluní, kdy Měsíc prochází přímo mezi Zemí a Sluncem . Meteorický roj Perseid vrcholí každoročně v polovině srpna, když Země prochází proudem úlomků z komety Swift-Tuttle. V roce 2026 nastává novoluní 12. srpna přibližně v 17:37 UTC – tedy ve stejný den, na který vychází maximum Perseid .

Zatmění probíhá za denního světla (úplné zakrytí nastává v pozdním odpoledni a večer nad Evropou). Maximum Perseid pak přichází v noci z 12. na 13. srpna, jen několik hodin poté . Předpokládané maximum roje je 14:53 UTC 13. srpna, takže nejlepší výhled je v ranních hodinách 12. a 13. srpna .

Novoluní vytváří ideální podmínky pro pozorování meteorů – výjimečně tmavou oblohu bez měsíčního svitu, který by rušil slabší meteory. Díky tomu půjde o nejlepší podmínky pro pozorování Perseid za mnoho let . Za jasné a tmavé oblohy mohou pozorovatelé spatřit 50–100 meteorů za hodinu .

Tato přesná souhra – zatmění Slunce ve dne a maximum Perseid v noci téhož data – je neobvyklá, i když oba úkazy nejsou fyzicky propojeny. Jde o náhodu orbitálního načasování . Kdy naposledy nastalo úplné zatmění Slunce a zároveň maximum významného meteorického roje ve stejný kalendářní den, není zcela jasné, ale astronomičtí nadšenci to považují za vzácný a ceněný dvojitý úkaz .

Kde a kdy zatmění pozorovat

Zdroje:

Na co se zaměřit

Během krátké fáze totality bude pouhým okem vidět sluneční koróna – jinak skrytá vnější atmosféra Slunce. Pozorovatelé v pásu totality budou potřebovat eclipsové brýle nebo sluneční filtry pro všechny fáze kromě několika vteřin samotného úplného zakrytí . Pro Perseidy není potřeba žádné vybavení: stačí najít místo daleko od městských světel, lehnout si a dívat se vzhůru po půlnoci do rozbřesku 13. srpna . Perseidy jsou známé svými jasnými a rychlými meteory, které často zanechávají dlouhé svítící stopy.

Závěr

12. srpen 2026 nabízí vzácnou nebeskou dvojitou podívanou: úplné zatmění Slunce viditelné z částí Evropy během dne a následně nejlepší maximum Perseid za poslední roky pod dokonale tmavou oblohou při novoluní. Vědci nasazují koordinovanou flotilu letadel, balonů, družic a nových pozemních spektrometrů, aby z krátkých okamžiků totality vytěžili maximum. Pro ostatní jsou připraveny četné živé přenosy – a pro ty, kdo jsou v pásu totality, místo v první řadě na úkaz, který se na evropské obloze neobjevil 27 let.