Prázdný prostor se chová jako krystal? Astronomové mají důkaz z magnetaru

Hvězda, která to umožnila: Magnetar 1E 1547.0−5408
Jedná se o rádiově emitující magnetar v Mléčné dráze. Magnetary jsou neutronové hvězdy s magnetickým polem o síle až 10¹⁴–10¹⁵ Gaussů – tedy bilionkrát silnějším, než má Země . Právě toto extrémní pole je klíčem k pozorování vakuové dvojlomnosti.

Použité teleskopy:

• IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) – rentgenová polarimetrická mise NASA, která provedla více než 140 hodin (≈500 ks) pozorování .
• NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) – poskytl simultánní rentgenová časová a spektrální data .
• Parkes/Murriyang – rádiový dalekohled australské vědecké agentury CSIRO, který koordinoval rádiová pozorování .

Klíčová zjištění publikovaná v časopise Nature :

• Detekce vysoce polarizovaného rentgenového záření (míra polarizace byla téměř třikrát vyšší, než by odpovídalo samotným plazmatickým procesům) .
• Úhel polarizace vykazoval hladké a koherentní změny v průběhu rotační periody magnetaru, což přesně odpovídá signatuře předpovězené pro vakuovou dvojlomnost v magnetosféře magnetaru .
• Pozorovaný polarizační vzorec je konzistentní s předpovědí QED, že fotony ve vakuu v blízkosti magnetického pole ∼10¹⁴–10¹⁵ Gaussů zažívají na polarizaci závislý index lomu. Prázdný prostor se tak efektivně chová jako krystal .

Důležité upozornění: I když se jedná o nejsilnější dosavadní observační důkaz vakuové dvojlomnosti, vědci jej popisují spíše jako konzistentní s efektem, nikoli jako jeho absolutní důkaz. Interpretace je stále předmětem aktivního vědeckého zkoumání a alternativní modely magnetosféry jsou nadále vyhodnocovány .