Jen den před rošádou, 8. srpna, vydal Zolghadr – ještě jako tajemník SNSC – tvrdé ultimátum: Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud USA „nenapraví své chování" . Íránské podmínky údajně zahrnovaly:
Oznámení přišlo v době, kdy Írán a Omán signalizovaly předběžnou dohodu o správě vodní cesty, ale Teherán trval na tom, že dílčí dohoda nebude stačit k jejímu znovuotevření . USA mezitím požadovaly, aby Írán veřejně prohlásil, že lodě proplouvající průlivem nebudou napadeny .
Nejde o rutinní administrativní změnu. Do čela nejvyššího bezpečnostního orgánu Íránu se dostává bývalý vrchní velitel IRGC s přímou vazbou na nejvyššího vůdce, a to uprostřed krize, kdy Írán sám sebe zahnal do kouta požadavkem na rozsáhlé ústupky USA před znovuotevřením Hormuzského průlivu. Dvojité jmenování – Rezáí nastupuje, Zolghadr je odsunut stranou – snižuje vliv političtějších a diplomatických hlasů v SNSC a upevňuje dominanci IRGC nad národním bezpečnostním rozhodováním v době maximálního napětí s Washingtonem.