Zatímco Černé moře hořelo, americké prérie sužovala extrémní sucha. Úroda tvrdé červené ozimé pšenice (Hard Red Winter) v sezóně 2026/27 se propadla na nejnižší úroveň od sezóny 1957/58 . Ministerstvo zemědělství USA (USDA) předpovídalo, že celková americká sklizeň pšenice bude nejnižší od sezóny 1970/71 . Tento problém nebyl izolovaný. Analytická společnost Expana odhadla celosvětovou produkci pšenice na 778,8 milionu tun, což je o 37,3 milionu tun méně než v předchozí sezóně, přičemž propad se soustředil právě mezi hlavní exportéry . Mezinárodní rada pro obilí (IGC) dokonce předpověděla globální produkční deficit ve výši přibližně 7 milionů tun pro sezónu 2026/27 .
Koncem května a v červnu 2026 přišly na sever Nového Jižního Walesu a jih Queenslandu dlouho očekávané deště, které prolomily sucho a spolu s příznivými podmínkami na začátku zimy výrazně zlepšily vyhlídky na úrodu. Zahraniční zemědělská služba USDA (FAS) následně zvýšila odhad australské sklizně pšenice pro sezónu 2026/27 na 31 milionů tun, což je o 2 miliony tun více oproti předchozí prognóze . Rovněž banka Rabobank ve své zprávě zmínila pozitivnější výhled pro ozimy díky včasným dešťům a zlepšené půdní vlhkosti .
A právě zde nastal klíčový paradox. Toto domácí zlepšení ceny nesrazilo, ale naopak podpořilo jejich růst. Protože výpadek dodávek z Černého moře a celosvětový propad produkce byly tak závažné, stala se Austrálie jedním z mála spolehlivých zdrojů. Odběratelé byli ochotni zaplatit prémiové ceny, aby si tuto pšenici zajistili. Jinými slovy, lepší výhled sklizně znamenal, že Austrálie měla více pšenice na vývoz, což do již tak napjatého trhu přilákalo ještě větší poptávku. Místo aby ceny tlumila, lepší úroda je naopak vyhnala vzhůru .
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve své pravidelné zprávě uvedla, že její index cen potravin (Food Price Index, FFPI) dosáhl v červenci 2026 průměrné hodnoty 131,1 bodu. To je o 0,6 % více než v červnu a zároveň nejvyšší úroveň od ledna 2023, tedy za více než tři roky . Hlavním tahounem byl index cen obilovin (FAO Cereal Price Index), který meziměsíčně posílil o 3,4 % na 113,8 bodu, což je meziročně nárůst o 6,9 % . Samotná pšenice v červenci zdražila o 5,8 %, a to právě kvůli narušení vývozu z Černého moře a dopadům veder v pěstitelských oblastech . Celkový index táhly nahoru kromě obilovin také rostlinné oleje a cukr, zatímco ceny masa a mléčných výrobků naopak mírně klesaly . I přes tyto měsíční i roční nárůsty zůstává index o 29,1 bodu (18,2 %) pod svým historickým maximem z března 2022, které následovalo po počáteční ruské invazi na Ukrajinu .