Španělská vláda označila italské kontroly za "neopodstatněné, odporující zájmům Evropské unie a diskriminační vůči španělskému obyvatelstvu" . Premiér Pedro Sánchez dal 7. srpna Itálii ultimátum do konce 9. srpna, aby kontroly zrušila, jinak přistoupí k "přiměřeným opatřením" . Když Itálie odmítla, Madrid oznámil zavedení recipročních hraničních kontrol na všechny letecké a námořní cestující z Itálie, které začaly platit o půlnoci z 8. na 9. srpna a potrvají do 7. září . Španělští úředníci uvedli, že kontrolují doklady 5 až 10 % cestujících před tím, než smějí opustit dopravní prostředek .
Italská vláda španělský požadavek kategoricky odmítla. Úřad premiérky Meloniové prohlásil, že Itálie "nepřijímá ultimáta ani diktáty ze zahraničí, pokud jde o národní bezpečnost a kontrolu hranic" . Řím uvedl, že kontroly zůstanou v platnosti přinejmenším do 15. srpna a nebudou před tímto termínem přehodnoceny, s odkazem na přetrvávající bezpečnostní rizika a možnost nové "migrační vlny" v Ceutě .
Masový přechod hranic proběhl 30.–31. července 2026 a patří k největším jednotlivým vstupům migrantů na vnější hranici EU v posledních letech.
Evropská komise ocenila "rychlou reakci" Španělska na počáteční krizi v Ceutě s tím, že během několika dní bylo do Maroka vráceno kolem 70 000 migrantů . Pokud jde o eskalaci vzájemných hraničních omezení mezi Španělskem a Itálií, představitelé EU vyjádřili znepokojení. Brusel označil situaci za "schengenskou krizi" a vyzval oba členské státy, aby spor vyřešily dialogem a respektem k pravidlům schengenského prostoru, přičemž Evropská komise je údajně připravena zprostředkovat .