USA stupňují tlak: Čína pod rouškou ochrany přírody upevňuje kontrolu nad mělčinou Scarborough Shoal

Chronologie amerických kroků

1. Diplomatické odsouzení na nejvyšší úrovni (12. září 2025)

Ministr zahraničí Marco Rubio vydal oficiální prohlášení, v němž odmítl čínský plán jako „destabilizující“ a jako „další nátlakový pokus o prosazení rozsáhlých územních a námořních nároků v Jihočínském moři na úkor sousedů“ . Potvrdil, že „Spojené státy stojí po boku svého filipínského spojence“ . Prohlášení padlo ve stejný den, kdy Čína rezervaci oficiálně oznámila .

2. Rezoluce Senátu a potvrzení závazků MDT (říjen 2025)

Americký Senát předložil rezoluci S.Res.409, která připomíná 74. výročí podpisu MDT a varuje před „eskalující agresí a politickou právní válkou ČLR v Jihočínském moři“ . Ministerstvo zahraničí 13. října 2025 samostatně odsoudilo čínský útok na filipínské rybářské plavidlo u ostrova Thitu, při němž čínská plavidla použila beranidlo a vodní děla, a explicitně potvrdilo, že článek IV MDT se vztahuje na ozbrojené útoky proti filipínským vládním plavidlům a letadlům v Jihočínském moři .

3. Společné vojenské hlídky a cvičení (leden – červen 2026)

• Armády USA a Filipín uskutečnily koncem ledna 2026 společnou plavbu spornými vodami poblíž Scarborough Shoalu s cílem „posílit spolupráci a operační kompatibilitu“ .
• Koncem června 2026 proběhla ve stejné oblasti společná cvičení, která měla podle Washingtonu zdůraznit „společný závazek k posílení regionální a mezinárodní spolupráce na podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku“ . Čína na to následující den reagovala vlastními hlídkami .

4. Potvrzení v rámci Bilaterálního strategického dialogu (únor 2026)

Ve společném prohlášení USA a Filipíny zopakovaly, že MDT se vztahuje na ozbrojené útoky proti ozbrojeným silám, letadlům a vládním plavidlům obou zemí kdekoliv v Tichomoří, včetně Jihočínského moře .

5. Zpřísněné odsouzení – „Pochybné záminky“ (8. srpna 2026)

Poté, co se objevily zprávy o aktivním vymáhání zákazu rybolovu pod hlavičkou rezervace a o násilných střetech mezi čínskou pobřežní stráží a filipínskými rybáři, vydalo americké ministerstvo zahraničí ještě ostřejší prohlášení. Obvinilo Čínu z používání „pochybných“ environmentálních záminek k prosazování územních nároků a odpírání přístupu filipínským rybářům k tradičním lovištím . Americké indopacifické velení (INDOPACOM) zároveň zveřejnilo taktický dokument, v němž uvádí, že USA „rozhodně odmítají destabilizující vyhlášení ‚přírodní rezervace‘ na Scarborough Reef ze strany Číny“ .

Konkrétní incidenty, které vedly k americké reakci

• Vyhlášení přírodní rezervace (září 2025): Čína jednostranně prohlásila mělčinu a okolní vody za „národní přírodní rezervaci“ podle svého vnitrostátního práva, čímž si vytvořila právní základ pro omezení rybolovu, plavby a dalších aktivit .
• Faktická kontrola od roku 2012: Čína má mělčinu pod svou faktickou kontrolou od incidentu z roku 2012, kdy zde zakotvila svá plavidla a začala odpírat přístup filipínským rybářům . Rezervace tuto kontrolu formalizuje pod pláštíkem ekologického práva.
• Násilné střety s pobřežní stráží (říjen 2025 až polovina 2026): Čínská plavidla najížděla do filipínských lodí, jejich posádky s mačetami a sekerami nastupovaly na palubu a používaly vodní děla. Při těchto incidentech došlo ke zranění filipínských příslušníků .
• Vymáhání zákazu rybolovu (polovina 2026): Čína začala aktivně bránit filipínským rybářům ve vstupu do vod kolem mělčiny s odvoláním na autoritu rezervace, což vedlo k dalším střetům .

Širší právní, strategický a obchodní kontext

Právní rámec – Rozhodčí nález z roku 2016

Stálý rozhodčí soud v roce 2016 pod hlavičkou Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) rozhodl, že:

• Scarborough Shoal je „skála“ ve smyslu článku 121(3) UNCLOS a negeneruje vlastní výlučnou ekonomickou zónu ani kontinentální šelf .
• Čínské nároky na historická práva v rámci „devítičárkové linie“ (nine-dash line) jsou bez právního účinku .
• Čínské operace vládních plavidel od května 2012 nezákonně brání filipínským rybářům v přístupu k tradičním lovištím .
• Mělčina je tradičním lovištěm filipínských, čínských i vietnamských rybářů a tato práva musí být respektována .

Čína jurisdikci tribunálu odmítá a nález neuznává. USA jej naopak považují za právně závazný . Čínské vyhlášení rezervace tento nález přímo obchází – jednostranně si nárokuje svrchovanost a omezuje přístup, který měl být podle tribunálu zachován.

Strategický rámec – Smlouva o vzájemné obraně (MDT) a spojenecké závazky

Smlouva z roku 1951 zavazuje obě strany reagovat na ozbrojený útok v tichomořské oblasti . USA postupně rozšiřují výklad smlouvy tak, aby pokrývala útoky na filipínské ozbrojené síly, vládní plavidla a letadla v Jihočínském moři . Filipíny však po některých incidentech, například po obsazení plavidla v listopadu 2025, MDT formálně neaktivovaly – Manile jde o citlivé balancování mezi spojeneckou solidaritou a přímou eskalací .

Americké akce zapadají do širší strategie odstrašování jednostranného námořního nátlaku, zachování svobody plavby a prosazování pravidel mezinárodního řádu – po boku spojenců jako Japonsko a Austrálie .

Obchodní a geopolitické sázky

Scarborough Shoal leží přibližně 120 námořních mil západně od filipínského ostrova Luzon a zhruba 200 mil od čínské pevniny. Jihočínským mořem jako celkem projde ročně zboží za 3,4 bilionu dolarů, včetně zhruba třetiny celosvětové námořní přepravy ropy a více než poloviny obchodu se zkapalněným zemním plynem. Svoboda plavby je proto jedním z klíčových amerických zájmů. Úspěšné prosazení čínské „přírodní rezervace“ by vytvořilo nebezpečný precedens – možnost využívat ekologické právo k legitimizaci územní expanze i na dalších sporných útvarech v souostrovích Spratly a Paracelské ostrovy. Fakticky by to znamenalo přepsání námořního řádu administrativním výnosem namísto mezinárodního rozhodčího řízení.