Namísto univerzálního přístupu tým ICR určil odlišné biologické markery, které by mohly předpovědět, které nádory na léčbu inhibitory ROCK s největší pravděpodobností zareagují .
Napříč všemi typy nádorů vykazovaly buňky citlivější k inhibitorům ROCK také vyšší aktivitu genů, které regulují buněčnou identitu a dělení. To poskytuje širší vodítko pro výběr vhodných pacientů .
Výzkum prošel přísným vícestupňovým ověřovacím procesem. Tým nejprve analyzoval rozsáhlou databázi citlivosti na léky, aby odhalil souvislosti mezi odezvou na inhibitory ROCK a specifickými genetickými a buněčnými vlastnostmi. Následně tyto vzorce potvrdil přímými laboratorními experimenty na vzorcích nádorů od pacientů a ve studiích na myších modelech .
Protože inhibitory ROCK, jako je fasudil, netarsudil a ripasudil, jsou již schváleny pro léčbu glaukomu a mají dobře zdokumentovaný bezpečnostní profil , jejich přepoužití v onkologii by mohlo dramaticky urychlit přístup k pacientům. Tyto léky by mohly přeskočit velkou část toxikologických a bezpečnostních testů, které jsou nutné u zcela nových látek .
Do budoucna si tým představuje test založený na biopsii: analýza nádoru pacienta na markery, jako je nefunkční E-Cadherin, zakulacený tvar buněk spojený s vysokou aktivitou NFKB nebo specifické genové změny, by mohla rychle určit, zda by pacient z terapie inhibitory ROCK profitoval .
Studie, kterou ICR označuje za „položení základů“ pro přesné přepoužívání léků, má před sebou jasný plán. První autor Dr. Jaume Barcelo (nyní působí na Barts Cancer Institute) uvedl, že bezprostředním dalším krokem je testování inhibitorů ROCK v kombinaci s jinými existujícími léčebnými postupy, aby se maximalizoval přínos pro pacienty. Tým má v blízké budoucnosti v úmyslu postoupit do fáze klinických studií .