Pro mezinárodní srovnání se však standardně používá parita kupní síly (PPP), která zohledňuje rozdíly v cenových hladinách. V přepočtu na PPP pak čísla vypadají takto:
Důležité je dodat, že čínské vedení je nejvýraznější právě při přepočtu PPP. Pokud bychom použili běžný směnný kurz, USA mají stále navrch. OECD a NSB však PPP považují za standard pro mezinárodní srovnání, a proto se s těmito údaji pracuje nejčastěji .
Dlouhodobý dvouciferný růst. Čínské výdaje na VaV rostly v roce 2024 tempem 13,1 %, což je téměř dvojnásobek amerického tempa 6,7 %. Už nejméně deset let Čína zvyšuje celkové výdaje na výzkum zhruba o 10 % ročně, což je mnohem rychleji než USA .
Tahounem jsou firmy. Japonská zpráva sleduje výdaje firem a univerzit dohromady. Právě podnikové investice jsou hlavním motorem: čínské firmy zvýšily své výdaje o 13 % na 75,4 bilionu jenů. Nejsilněji rostly obory počítačů, elektroniky a optických produktů .
Průmyslová politika a lov mozků. OECD a NSB připisují čínský vzestup dlouhodobým vládním investicím, cílené průmyslové politice (např. program „Made in China 2025“) a agresivnímu získávání vědeckých talentů ze zahraničí .
Čínské firmy v náskoku v klíčových oborech. Podle studie Information Technology and Innovation Foundation (ITIF) čínské firmy v přepočtu na velikost již překonávají americké v investicích do výzkumu ve čtyřech z devíti sledovaných vyspělých technologických sektorů. Pokud vynecháme software a biofarmacie, pak čínské firmy v sedmi dalších odvětvích převyšují americké o 6 % .
I když Čína vede v celkovém objemu financí, americká věda si udržuje jasný náskok v kvalitě výzkumu, v počtu vysoce citovaných publikací, v podílu základního výzkumu a v počtu laureátů Nobelových cen. NSB uvádí, že americké přednosti „přetrvávají“ i navzdory čínskému tempu .
Čína naopak rychle dohání to, co bylo dlouho považováno za její slabinu – přenos výsledků výzkumu do komerční praxe. Zpráva MEXT hovoří o zužování propasti mezi laboratoří a trhem .
Ve Spojených státech už situace vyvolává politickou odezvu. Přes 3 300 amerických vědců vyzvalo Kongres k navýšení federálních výdajů na VaV, aby země neztratila konkurenceschopnost . Zjištění OECD a NSB znovu otevřela debatu o zákonu CHIPS and Science Act a širší inovační politice .
Čína už také vede v klíčových ukazatelích, jako jsou patenty v oblasti umělé inteligence (82 708 mezinárodních rodin patentů v roce 2024, první místo na světě) a patenty na kvantové informační technologie (4 319 případů, zatímco USA jen 812) .
Čínská intenzita výdajů na VaV (tedy podíl výdajů na HDP) stále zaostává za USA. Čína v roce 2024 vykázala intenzitu 2,69 % HDP , což je méně než americké číslo. USA také vedou v nominálních výdajích bez přepočtu PPP a v objemu financování základního výzkumu .
Závěr japonské zprávy je nepochybně významným symbolickým i kvantitativním milníkem. Jak ale zdůrazňuje NSB a další, nejde o úplné převzetí vědeckého vedení. Celkový objem výdajů je jen jedním rozměrem – důležité zůstávají kvalita výzkumu, hustota talentů a institucionální síla, které má americký systém stále navrch.