Následná mediální bouře vyvolala zcela legitimní otázku pro každého, kdo sleduje evropskou energetickou transformaci: Činí rychlý rozvoj bateriových úložišť síť skutečně méně spolehlivou?

Experti: Riziko blackoutu je „nepatrné“ nebo „minimální“

Krátká odpověď podle energetických expertů a provozovatelů sítí, kteří důkazy přezkoumali, zní: ne. Mnoho odborných posudků zveřejněných v návaznosti na debatu popisuje riziko blackoutu v souvislosti s bateriovými úložišti jako „nepatrné“ nebo „minimální“ . Zpráva Euronews, která tyto názory shrnuje, poznamenává, že sama zpráva PTE netvrdí, že baterie destabilizují síť, ani výslovně nevyjadřuje obavy z blackoutů .

Základním zjištěním je, že správně řízená bateriová úložiště snižují nestabilitu sítě, nikoli ji zvyšují. Baterie dokáží absorbovat přebytečnou výrobu z obnovitelných zdrojů v době nízké poptávky a uvolňovat ji během špiček, čímž přímo řeší jeden z hlavních problémů solární a větrné energie – její proměnlivost .

Odborníci však varují, že debata poukázala na skutečný, nevyřešený problém: bateriová úložiště sama o sobě nedokáží pokrýt delší období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů, tzv. „dark doldrums“ nebo „dark lulls“ – tedy několikadenní úseky s malým větrem a slabým sluncem. K překlenutí těchto období je zapotřebí kombinace dlouhodobých úložišť, řízení poptávky, propojovacích vedení a pevných kapacit .

Rekordní instalace: Rok 2025 a cíl pro rok 2030

Debata se odehrává na pozadí explozivního růstu instalací baterií:

• Instalace v roce 2025: Evropa nainstalovala rekordních 36 GWh nových kapacit bateriových úložišť, což představuje 48% nárůst oproti roku 2024 a poprvé posunulo celkový provozní objem kontinentu přes hranici 100 GWh . Jen v EU činily přírůstky 27,1 GWh, čímž kumulativní kapacita EU dosáhla 77,3 GWh – to je desetinásobný nárůst od roku 2021 .
• Dominance velkých projektů: Poprvé dodaly velké projekty víc než polovinu ročních instalací, konkrétně 19 GWh v roce 2025, oproti 9,7 GWh v roce 2024 . Naopak segment domácích úložišť zaznamenal pokles.
• Cíle pro rok 2030: EU odhaduje, že do roku 2030 bude potřebovat 200 GW úložných kapacit, zatímco dnes jich má zhruba 55 GW . V červnu 2026 podepsalo 22 členských států EU vůbec první třístrannou dohodu, v níž se zavázaly přidat do roku 2028 30–35 GW nových kapacit (v samotném textu dohody se uvádí až 45 GW) . Tím by se podíl úložišť na špičkové poptávce po elektřině zvýšil z dnešních přibližně 5 % na 10 % .
• Reakce Španělska: Po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025 vzrostla instalovaná kapacita bateriových úložišť ve Španělsku v následujícím roce o 589 %, protože regulátoři a provozovatelé urychlili rozvoj úložišť, účast na regulaci napětí a propojovací vedení .

Cenové trendy: Bateriová úložiště nikdy nebyla levnější

Klesající ceny jsou hlavním motorem boomu a klíčovým faktorem v debatě o tom, zda lze baterie nasazovat dostatečně rychle:

• Nivelizované náklady na elektřinu (LCOE): Globální benchmark BloombergNEF pro čtyřhodinový bateriový projekt se v roce 2025 meziročně snížil o 27 % na 78 USD/MWh, což je rekordní minimum od roku 2009, kdy BNEF začal sledování .
• Ceny bateriových modulů: Ceny modulů pro stacionární úložiště klesly na 70 USD/kWh, což je 45% pokles oproti roku 2024 – nejstrmější roční propad, jaký byl kdy u lithium-iontových baterií zaznamenán .
• Ceny na úrovni systémů: Ceny velkých systémů BESS na klíč klesly zhruba o 70 % od svého vrcholu v roce 2022 a dosáhly globálního váženého průměru 117 USD/kWh v roce 2025 .
• Prognózy: Do roku 2035 BloombergNEF předpovídá další snížení LCOE o 25 % u bateriových úložišť, o 30 % u solární energie a o 23 % u větrných elektráren na pevnině .

Veřejné mínění: Obavy tvoří pozadí debaty

Obavy veřejnosti z blackoutů jsou rozšířené a tvoří důležitý kontext celé debaty. Průzkumy z počátku roku 2026 ukázaly, že 52 % Evropanů má obavy z rizika blackoutů . Nejvyšší míra obav je ve Španělsku po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025, nejnižší naopak v Británii a Francii .

V Německu se v samostatném průzkumu téměř polovina (46 %) domácností obává, že v budoucnu v jejich oblasti dojde k výpadku proudu trvajícímu několik hodin . Průzkum agentury Ipsos zjistil, že 39 % lidí na celém světě se obává, že v jejich regionu dojde v příštích 12 měsících k neplánovanému výpadku elektřiny .

Stojí za zmínku, že průzkumy zaměřené konkrétně na povědomí veřejnosti o bateriových úložištích jsou omezené. Zdá se, že úzkost je spíše obecným znepokojením nad energetickou bezpečností než konkrétním verdiktem o technologii baterií.

Skutečné napětí v debatě

Debata o boomu bateriových úložišť v Evropě se ve skutečnosti netočí kolem otázky, zda baterie způsobují blackouty. Převládající názor expertů je jasný – nezpůsobují – a naopak jsou nezbytným nástrojem pro integraci obnovitelných zdrojů. Hlavní napětí spočívá mezi skutečnými, ale řešitelnými technickými výzvami a přehnanými obavami z blackoutů .

Mezi skutečné výzvy patří:

1. Viditelnost v síti: Malá, decentralizovaná bateriová zařízení mohou být pro provozovatele sítí neviditelná a neovladatelná, což vytváří koordinační problémy .
2. Pravidla trhu a povolování: Zastaralá tržní pravidla a pomalé povolovací procesy brzdí zavádění .
3. Problém „temné krize“ (dark lull): Bateriová úložiště s typickou kapacitou 1–4 hodiny nedokáží pokrýt několikadenní období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů. To vyžaduje dlouhodobější úložiště, flexibilitu na straně poptávky a pevné kapacity z jiných zdrojů .

Dobrou zprávou je, že ekonomika se vyvíjí příznivěji, než kdokoli čekal. S tím, jak ceny padají rekordním tempem a roste politická vůle – včetně vůbec prvního celoevropského závazku v oblasti úložišť – se mezera mezi ambicemi a realitou zužuje. Výzvou nyní není to, zda baterie mohou pomoci stabilizovat evropské sítě, ale zda zbytek energetického systému dokáže této rychlosti stačit.

Následná mediální bouře vyvolala zcela legitimní otázku pro každého, kdo sleduje evropskou energetickou transformaci: Činí rychlý rozvoj bateriových úložišť síť skutečně méně spolehlivou?

Experti: Riziko blackoutu je „nepatrné“ nebo „minimální“

Krátká odpověď podle energetických expertů a provozovatelů sítí, kteří důkazy přezkoumali, zní: ne. Mnoho odborných posudků zveřejněných v návaznosti na debatu popisuje riziko blackoutu v souvislosti s bateriovými úložišti jako „nepatrné“ nebo „minimální“ . Zpráva Euronews, která tyto názory shrnuje, poznamenává, že sama zpráva PTE netvrdí, že baterie destabilizují síť, ani výslovně nevyjadřuje obavy z blackoutů .

Základním zjištěním je, že správně řízená bateriová úložiště snižují nestabilitu sítě, nikoli ji zvyšují. Baterie dokáží absorbovat přebytečnou výrobu z obnovitelných zdrojů v době nízké poptávky a uvolňovat ji během špiček, čímž přímo řeší jeden z hlavních problémů solární a větrné energie – její proměnlivost .

Odborníci však varují, že debata poukázala na skutečný, nevyřešený problém: bateriová úložiště sama o sobě nedokáží pokrýt delší období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů, tzv. „dark doldrums“ nebo „dark lulls“ – tedy několikadenní úseky s malým větrem a slabým sluncem. K překlenutí těchto období je zapotřebí kombinace dlouhodobých úložišť, řízení poptávky, propojovacích vedení a pevných kapacit .

Rekordní instalace: Rok 2025 a cíl pro rok 2030

Debata se odehrává na pozadí explozivního růstu instalací baterií:

• Instalace v roce 2025: Evropa nainstalovala rekordních 36 GWh nových kapacit bateriových úložišť, což představuje 48% nárůst oproti roku 2024 a poprvé posunulo celkový provozní objem kontinentu přes hranici 100 GWh . Jen v EU činily přírůstky 27,1 GWh, čímž kumulativní kapacita EU dosáhla 77,3 GWh – to je desetinásobný nárůst od roku 2021 .
• Dominance velkých projektů: Poprvé dodaly velké projekty víc než polovinu ročních instalací, konkrétně 19 GWh v roce 2025, oproti 9,7 GWh v roce 2024 . Naopak segment domácích úložišť zaznamenal pokles.
• Cíle pro rok 2030: EU odhaduje, že do roku 2030 bude potřebovat 200 GW úložných kapacit, zatímco dnes jich má zhruba 55 GW . V červnu 2026 podepsalo 22 členských států EU vůbec první třístrannou dohodu, v níž se zavázaly přidat do roku 2028 30–35 GW nových kapacit (v samotném textu dohody se uvádí až 45 GW) . Tím by se podíl úložišť na špičkové poptávce po elektřině zvýšil z dnešních přibližně 5 % na 10 % .
• Reakce Španělska: Po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025 vzrostla instalovaná kapacita bateriových úložišť ve Španělsku v následujícím roce o 589 %, protože regulátoři a provozovatelé urychlili rozvoj úložišť, účast na regulaci napětí a propojovací vedení .

Cenové trendy: Bateriová úložiště nikdy nebyla levnější

Klesající ceny jsou hlavním motorem boomu a klíčovým faktorem v debatě o tom, zda lze baterie nasazovat dostatečně rychle:

• Nivelizované náklady na elektřinu (LCOE): Globální benchmark BloombergNEF pro čtyřhodinový bateriový projekt se v roce 2025 meziročně snížil o 27 % na 78 USD/MWh, což je rekordní minimum od roku 2009, kdy BNEF začal sledování .
• Ceny bateriových modulů: Ceny modulů pro stacionární úložiště klesly na 70 USD/kWh, což je 45% pokles oproti roku 2024 – nejstrmější roční propad, jaký byl kdy u lithium-iontových baterií zaznamenán .
• Ceny na úrovni systémů: Ceny velkých systémů BESS na klíč klesly zhruba o 70 % od svého vrcholu v roce 2022 a dosáhly globálního váženého průměru 117 USD/kWh v roce 2025 .
• Prognózy: Do roku 2035 BloombergNEF předpovídá další snížení LCOE o 25 % u bateriových úložišť, o 30 % u solární energie a o 23 % u větrných elektráren na pevnině .

Veřejné mínění: Obavy tvoří pozadí debaty

Obavy veřejnosti z blackoutů jsou rozšířené a tvoří důležitý kontext celé debaty. Průzkumy z počátku roku 2026 ukázaly, že 52 % Evropanů má obavy z rizika blackoutů . Nejvyšší míra obav je ve Španělsku po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025, nejnižší naopak v Británii a Francii .

V Německu se v samostatném průzkumu téměř polovina (46 %) domácností obává, že v budoucnu v jejich oblasti dojde k výpadku proudu trvajícímu několik hodin . Průzkum agentury Ipsos zjistil, že 39 % lidí na celém světě se obává, že v jejich regionu dojde v příštích 12 měsících k neplánovanému výpadku elektřiny .

Stojí za zmínku, že průzkumy zaměřené konkrétně na povědomí veřejnosti o bateriových úložištích jsou omezené. Zdá se, že úzkost je spíše obecným znepokojením nad energetickou bezpečností než konkrétním verdiktem o technologii baterií.

Skutečné napětí v debatě

Debata o boomu bateriových úložišť v Evropě se ve skutečnosti netočí kolem otázky, zda baterie způsobují blackouty. Převládající názor expertů je jasný – nezpůsobují – a naopak jsou nezbytným nástrojem pro integraci obnovitelných zdrojů. Hlavní napětí spočívá mezi skutečnými, ale řešitelnými technickými výzvami a přehnanými obavami z blackoutů .

Mezi skutečné výzvy patří:

1. Viditelnost v síti: Malá, decentralizovaná bateriová zařízení mohou být pro provozovatele sítí neviditelná a neovladatelná, což vytváří koordinační problémy .
2. Pravidla trhu a povolování: Zastaralá tržní pravidla a pomalé povolovací procesy brzdí zavádění .
3. Problém „temné krize“ (dark lull): Bateriová úložiště s typickou kapacitou 1–4 hodiny nedokáží pokrýt několikadenní období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů. To vyžaduje dlouhodobější úložiště, flexibilitu na straně poptávky a pevné kapacity z jiných zdrojů .

Dobrou zprávou je, že ekonomika se vyvíjí příznivěji, než kdokoli čekal. S tím, jak ceny padají rekordním tempem a roste politická vůle – včetně vůbec prvního celoevropského závazku v oblasti úložišť – se mezera mezi ambicemi a realitou zužuje. Výzvou nyní není to, zda baterie mohou pomoci stabilizovat evropské sítě, ale zda zbytek energetického systému dokáže této rychlosti stačit.