Boom bateriových úložišť v Evropě: Hrozí blackouty, nebo jsou klíčem ke stabilitě sítě?

Následná mediální bouře vyvolala zcela legitimní otázku pro každého, kdo sleduje evropskou energetickou transformaci: Činí rychlý rozvoj bateriových úložišť síť skutečně méně spolehlivou?

Experti: Riziko blackoutu je „nepatrné“ nebo „minimální“

Krátká odpověď podle energetických expertů a provozovatelů sítí, kteří důkazy přezkoumali, zní: ne. Mnoho odborných posudků zveřejněných v návaznosti na debatu popisuje riziko blackoutu v souvislosti s bateriovými úložišti jako „nepatrné“ nebo „minimální“ . Zpráva Euronews, která tyto názory shrnuje, poznamenává, že sama zpráva PTE netvrdí, že baterie destabilizují síť, ani výslovně nevyjadřuje obavy z blackoutů .

Základním zjištěním je, že správně řízená bateriová úložiště snižují nestabilitu sítě, nikoli ji zvyšují. Baterie dokáží absorbovat přebytečnou výrobu z obnovitelných zdrojů v době nízké poptávky a uvolňovat ji během špiček, čímž přímo řeší jeden z hlavních problémů solární a větrné energie – její proměnlivost .

Odborníci však varují, že debata poukázala na skutečný, nevyřešený problém: bateriová úložiště sama o sobě nedokáží pokrýt delší období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů, tzv. „dark doldrums“ nebo „dark lulls“ – tedy několikadenní úseky s malým větrem a slabým sluncem. K překlenutí těchto období je zapotřebí kombinace dlouhodobých úložišť, řízení poptávky, propojovacích vedení a pevných kapacit .

Rekordní instalace: Rok 2025 a cíl pro rok 2030

Debata se odehrává na pozadí explozivního růstu instalací baterií:

• Instalace v roce 2025: Evropa nainstalovala rekordních 36 GWh nových kapacit bateriových úložišť, což představuje 48% nárůst oproti roku 2024 a poprvé posunulo celkový provozní objem kontinentu přes hranici 100 GWh . Jen v EU činily přírůstky 27,1 GWh, čímž kumulativní kapacita EU dosáhla 77,3 GWh – to je desetinásobný nárůst od roku 2021 .
• Dominance velkých projektů: Poprvé dodaly velké projekty víc než polovinu ročních instalací, konkrétně 19 GWh v roce 2025, oproti 9,7 GWh v roce 2024 . Naopak segment domácích úložišť zaznamenal pokles.
• Cíle pro rok 2030: EU odhaduje, že do roku 2030 bude potřebovat 200 GW úložných kapacit, zatímco dnes jich má zhruba 55 GW . V červnu 2026 podepsalo 22 členských států EU vůbec první třístrannou dohodu, v níž se zavázaly přidat do roku 2028 30–35 GW nových kapacit (v samotném textu dohody se uvádí až 45 GW) . Tím by se podíl úložišť na špičkové poptávce po elektřině zvýšil z dnešních přibližně 5 % na 10 % .
• Reakce Španělska: Po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025 vzrostla instalovaná kapacita bateriových úložišť ve Španělsku v následujícím roce o 589 %, protože regulátoři a provozovatelé urychlili rozvoj úložišť, účast na regulaci napětí a propojovací vedení .

Cenové trendy: Bateriová úložiště nikdy nebyla levnější

Klesající ceny jsou hlavním motorem boomu a klíčovým faktorem v debatě o tom, zda lze baterie nasazovat dostatečně rychle:

• Nivelizované náklady na elektřinu (LCOE): Globální benchmark BloombergNEF pro čtyřhodinový bateriový projekt se v roce 2025 meziročně snížil o 27 % na 78 USD/MWh, což je rekordní minimum od roku 2009, kdy BNEF začal sledování .
• Ceny bateriových modulů: Ceny modulů pro stacionární úložiště klesly na 70 USD/kWh, což je 45% pokles oproti roku 2024 – nejstrmější roční propad, jaký byl kdy u lithium-iontových baterií zaznamenán .
• Ceny na úrovni systémů: Ceny velkých systémů BESS na klíč klesly zhruba o 70 % od svého vrcholu v roce 2022 a dosáhly globálního váženého průměru 117 USD/kWh v roce 2025 .
• Prognózy: Do roku 2035 BloombergNEF předpovídá další snížení LCOE o 25 % u bateriových úložišť, o 30 % u solární energie a o 23 % u větrných elektráren na pevnině .

Veřejné mínění: Obavy tvoří pozadí debaty

Obavy veřejnosti z blackoutů jsou rozšířené a tvoří důležitý kontext celé debaty. Průzkumy z počátku roku 2026 ukázaly, že 52 % Evropanů má obavy z rizika blackoutů . Nejvyšší míra obav je ve Španělsku po dubnovém iberijském blackoutu v roce 2025, nejnižší naopak v Británii a Francii .

V Německu se v samostatném průzkumu téměř polovina (46 %) domácností obává, že v budoucnu v jejich oblasti dojde k výpadku proudu trvajícímu několik hodin . Průzkum agentury Ipsos zjistil, že 39 % lidí na celém světě se obává, že v jejich regionu dojde v příštích 12 měsících k neplánovanému výpadku elektřiny .

Stojí za zmínku, že průzkumy zaměřené konkrétně na povědomí veřejnosti o bateriových úložištích jsou omezené. Zdá se, že úzkost je spíše obecným znepokojením nad energetickou bezpečností než konkrétním verdiktem o technologii baterií.

Skutečné napětí v debatě

Debata o boomu bateriových úložišť v Evropě se ve skutečnosti netočí kolem otázky, zda baterie způsobují blackouty. Převládající názor expertů je jasný – nezpůsobují – a naopak jsou nezbytným nástrojem pro integraci obnovitelných zdrojů. Hlavní napětí spočívá mezi skutečnými, ale řešitelnými technickými výzvami a přehnanými obavami z blackoutů .

Mezi skutečné výzvy patří:

1. Viditelnost v síti: Malá, decentralizovaná bateriová zařízení mohou být pro provozovatele sítí neviditelná a neovladatelná, což vytváří koordinační problémy .
2. Pravidla trhu a povolování: Zastaralá tržní pravidla a pomalé povolovací procesy brzdí zavádění .
3. Problém „temné krize“ (dark lull): Bateriová úložiště s typickou kapacitou 1–4 hodiny nedokáží pokrýt několikadenní období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů. To vyžaduje dlouhodobější úložiště, flexibilitu na straně poptávky a pevné kapacity z jiných zdrojů .

Dobrou zprávou je, že ekonomika se vyvíjí příznivěji, než kdokoli čekal. S tím, jak ceny padají rekordním tempem a roste politická vůle – včetně vůbec prvního celoevropského závazku v oblasti úložišť – se mezera mezi ambicemi a realitou zužuje. Výzvou nyní není to, zda baterie mohou pomoci stabilizovat evropské sítě, ale zda zbytek energetického systému dokáže této rychlosti stačit.