Aktuální úroveň plnění 57,15 % (645,97 TWh) k 2. srpnu 2026 je nejnižší hodnotou na začátku srpna v databázi Gas Infrastructure Europe (GIE) AGSI+, sahající až do let 2009–2011 . Reuters uvádí, že zásoby plynu v EU jsou nejnižší pro toto roční období v záznamech od roku 2011, a Bloomberg hovoří o nejnižším podílu využitelné kapacity pro toto datum za téměř dvě desetiletí .
Vtláčení plynu v současnosti probíhá tempem zhruba +0,26 procentního bodu denně, což je v podstatě v souladu s normálním sezónním tempem . Problém je, že celá sezóna odstartovala z historicky nízké základny po loňské zimě, a prostý deficit se tak nedaří smazat . Podle analýzy Oxfordského institutu pro energetická studia by EU potřebovala do konce sezóny dovážet přibližně stejné objemy LNG jako v roce 2025, což je vzhledem k napjaté globální nabídce nepravděpodobné .
Původní regulační cíl EU – 90% naplnění do 1. listopadu – je nyní všeobecně považován za nedosažitelný . Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) varovala už v dubnu 2026, že jej členské státy kvůli íránskému konfliktu a narušení globálních trhů s palivy nesplní .
EU proto v tichosti zmírnila cíl na 80 % do 1. prosince, aby se vyhnula zoufalé předzimní přeplácené soutěži, která by ceny vyhnala ještě výš . Evropská komise v březnu formálně vyzvala členské státy, aby zvážily snížení cíle na 80 % s odkazem na flexibilní ustanovení nařízení o skladování plynu .
Ale i tento mírnější cíl je nejistý. Generální ředitel Equinoru na konci července varoval, že Evropa pravděpodobně 80 % nedosáhne . A podle vlastního hodnocení Komise je 80 % „dostačujících“ pro přežití zimy, což naznačuje, že laťka se natrvalo posunula níž . Analýza společnosti Voltstack Energy ukázala, že k dosažení 80 % by bylo potřeba dodat za 85 dní zhruba 32 procentních bodů, což se daří jen velmi těsně .
Souhrnné číslo EU maskuje hluboké vnitřní rozdíly. Zatímco některé země jsou na tom relativně dobře, jiné jsou v nebezpečném pásmu:
Tento rozpor odráží rozdílné politické volby. Země se státem nařízenými skladovacími povinnostmi a diverzifikovanými dodávkami jsou na tom mnohem lépe než ty, které spoléhají na tržní restocking, kde vysoké spotové ceny odrazují obchodníky od plnění zásobníků .
Dne 26. ledna 2026 EU formálně přijala nařízení REPowerEU (nařízení EU/261/2026), které zavádí závazné ukončení dovozu veškerého ruského plynu . Krátkodobé kontrakty na ruský LNG byly zakázány od dubna 2026, dlouhodobé musí skončit do 1. ledna 2027 a ruský plynovodní plyn má být eliminován do roku 2027 .
Navzdory těmto právním závazkům dosáhl dovoz ruského LNG do EU v první polovině roku 2026 rekordní výše. Podle údajů analytické firmy Kpler dovezla EU z ruského zařízení Jamal za leden až červen 2026 9,97 milionu metrických tun LNG, což je meziroční nárůst o 16–18 % . Rusko zůstalo v prvním čtvrtletí 2026 druhým největším dodavatelem LNG do EU s podílem 13 % na celkovém dovozu . Největším odběratelem byla Francie s 3,6 milionu tun, následovaná Belgií (2,9 mil. tun) a Španělskem (2,7 mil. tun) .
Tento nárůst je částečně předzásobením před blížícím se zákazem, ale také odráží akutní nedostatek nabídky: válka USA s Íránem zpřísnila globální trhy s LNG a ruský LNG je jedním z mála dostupných okrajových nákladů . Íránský konflikt, který zahrnoval uzavření Hormuzského průlivu, stáhl z globální nabídky zhruba 20 % příspěvku katarského LNG .
Ceny už teď rostou. Evropské benchmarkové ceny plynu v létě prudce vzrostly. Napjatá globální nabídka LNG, nízké zásoby a íránský konflikt oživily vzpomínky na krizi v roce 2022 . Jakýkoli další výpadek dodávek nebo studená vlna by mohly ceny posunout ještě výrazněji výš.
Scénář zimní krizové situace. Pokud bude zima 2026/2027 chladnější než průměrná, EU by mohla čelit skutečnému nedostatku. Současná úroveň zásob znamená, že region vstoupí do topné sezóny s mnohem tenčí rezervou, což ho činí zranitelnějším vůči:
Podle Reuters, pokud by Evropa skončila zimu s pouhými 30 % naplněnými zásobníky, bylo by v létě potřeba vtláčet přibližně 60 miliard kubických metrů plynu, což je historicky výzva . Pokud by se zásoby v zimě propadly pod 20–25 %, EU by mohla čelit plnohodnotné energetické krizi připomínající rok 2022 s možnými zásahy vlád, včetně cenových stropů, povinného snižování spotřeby nebo nouzového uvolňování plynu .
Dosavadní reakce politiků. EU již aktivovala flexibilní ustanovení nařízení o skladování plynu, snížila cíle plnění a vyzvala členské státy ke koordinaci nákupů . Pracovní skupina pro energetickou unii v červenci uvedla, že „neexistuje žádné bezprostřední ohrožení bezpečnosti dodávek“ a že „cíle plnění zásobníků zůstávají dosažitelné“ . Strukturální problém – nedostatečná nabídka vzhledem k poptávce během sezóny doplňování – však vyřešen nebyl .