Koordinovaný postup Západu odráží prohlubující se obavy, že se Rusko po 18 letech okupace posouvá k formální anexi – krok, který by podle varování čtyř evropských mocností nezůstal bez odezvy.

Co říká společné prohlášení o ruské militarizaci

Prohlášení čtyř zemí se výslovně zabývalo pokračujícím ruským vojenským budováním na okupovaných gruzínských územích a označilo je za přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost:

• Odsoudilo „pokračující ruskou vojenskou přítomnost v okupovaných separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie“ jako porušení mezinárodního práva a ruských závazků vyplývajících z příměří z roku 2008 .
• Prohlásilo, že „pokračující militarizace gruzínských okupovaných území Ruskem představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Gruzie a pro regionální a evropskou stabilitu“ .
• Vyjádřilo znepokojení nad „Dohodou o prohloubení spojenectví a spolupráce“ podepsanou 9. května 2026 mezi Moskvou a de facto orgány Jižní Osetie. Společné prohlášení varovalo, že tato dohoda „dále porušuje gruzínskou suverenitu a územní celistvost“ a „vyvolává obavy z možné plnohodnotné anexe regionu, která by nezůstala bez odezvy“ .
• Vyzvalo Rusko, aby implementovalo rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se porušování práv v okupovaných územích .

Varování před anexí a co znamená

Nejdůraznějším prvkem společného prohlášení bylo výslovné varování před plnou anexí Jižní Osetie. Prohlášením, že takový krok „nezůstane bez odezvy“, dala čtyřka evropských mocností najevo, že připravuje koordinovanou odpověď, pokud by Rusko formalizovalo svou kontrolu nad regionem .

Tato obava nebyla hypotetická. Prohlášení poukázalo na dohodu z května 2026 a jmenování ruského občana do čela Jižní Osetie jako konkrétní kroky, které naznačují, že se Moskva pohybuje směrem k de jure anexi .

Konkrétní kroky jednotlivých zemí

Spojené království, Francie, Německo, Itálie – Tyto čtyři vlády společně vydaly formální prohlášení 7. srpna 2026 . Konkrétně:

• Znovu potvrdily „plnou podporu suverenitě a územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích“ .
• Uvítaly stažení uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Nauru .
• Vyzvaly všechny státy, které uznaly separatistické regiony, aby učinily totéž .
• Znovu potvrdily podporu Ženevským mezinárodním diskusím a Monitorovací misi EU v Gruzii .
• Výslovně varovaly, že plná anexe Jižní Osetie „by nezůstala bez odezvy“ .

Polsko – Polské ministerstvo zahraničí vydalo 7. srpna 2026 prohlášení, v němž uvedlo: „Při 18. výročí ruské agrese proti Gruzii stojíme v solidaritě s gruzínským lidem.“ Ministerstvo také znovu potvrdilo „podporu suverenitě a územní celistvosti Gruzie“ .

Ázerbájdžán – Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 8. srpna 2026 na sociální síti X (Twitter): „Znovu potvrzujeme svou plnou podporu mírovému řešení konfliktu v Gruzii na základě principů suverenity a územní celistvosti v mezinárodně uznaných hranicích,“ a zároveň zdůraznilo „strategické partnerství a úzké sousedské vztahy s Gruzií“ .

Širší mezinárodní reakce

Společné prohlášení čtyř zemí bylo součástí širší vlny mezinárodního odsouzení u příležitosti 18. výročí. Evropská unie vydala vlastní prohlášení, v němž zopakovala odsouzení ruského uznání Abcházie a Jižní Osetie a označila ruskou vojenskou přítomnost za „nelegální“ . Velvyslanectví Spojených států v Tbilisi rovněž vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo „hluboké znepokojení nad pokračující ruskou okupací gruzínského území“ a odsoudilo porušování lidských práv v okupovaných regionech .

Koordinovaný postup Západu odráží prohlubující se obavy, že se Rusko po 18 letech okupace posouvá k formální anexi – krok, který by podle varování čtyř evropských mocností nezůstal bez odezvy.

Co říká společné prohlášení o ruské militarizaci

Prohlášení čtyř zemí se výslovně zabývalo pokračujícím ruským vojenským budováním na okupovaných gruzínských územích a označilo je za přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost:

• Odsoudilo „pokračující ruskou vojenskou přítomnost v okupovaných separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie“ jako porušení mezinárodního práva a ruských závazků vyplývajících z příměří z roku 2008 .
• Prohlásilo, že „pokračující militarizace gruzínských okupovaných území Ruskem představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Gruzie a pro regionální a evropskou stabilitu“ .
• Vyjádřilo znepokojení nad „Dohodou o prohloubení spojenectví a spolupráce“ podepsanou 9. května 2026 mezi Moskvou a de facto orgány Jižní Osetie. Společné prohlášení varovalo, že tato dohoda „dále porušuje gruzínskou suverenitu a územní celistvost“ a „vyvolává obavy z možné plnohodnotné anexe regionu, která by nezůstala bez odezvy“ .
• Vyzvalo Rusko, aby implementovalo rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se porušování práv v okupovaných územích .

Varování před anexí a co znamená

Nejdůraznějším prvkem společného prohlášení bylo výslovné varování před plnou anexí Jižní Osetie. Prohlášením, že takový krok „nezůstane bez odezvy“, dala čtyřka evropských mocností najevo, že připravuje koordinovanou odpověď, pokud by Rusko formalizovalo svou kontrolu nad regionem .

Tato obava nebyla hypotetická. Prohlášení poukázalo na dohodu z května 2026 a jmenování ruského občana do čela Jižní Osetie jako konkrétní kroky, které naznačují, že se Moskva pohybuje směrem k de jure anexi .

Konkrétní kroky jednotlivých zemí

Spojené království, Francie, Německo, Itálie – Tyto čtyři vlády společně vydaly formální prohlášení 7. srpna 2026 . Konkrétně:

• Znovu potvrdily „plnou podporu suverenitě a územní celistvosti Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích“ .
• Uvítaly stažení uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie ze strany Nauru .
• Vyzvaly všechny státy, které uznaly separatistické regiony, aby učinily totéž .
• Znovu potvrdily podporu Ženevským mezinárodním diskusím a Monitorovací misi EU v Gruzii .
• Výslovně varovaly, že plná anexe Jižní Osetie „by nezůstala bez odezvy“ .

Polsko – Polské ministerstvo zahraničí vydalo 7. srpna 2026 prohlášení, v němž uvedlo: „Při 18. výročí ruské agrese proti Gruzii stojíme v solidaritě s gruzínským lidem.“ Ministerstvo také znovu potvrdilo „podporu suverenitě a územní celistvosti Gruzie“ .

Ázerbájdžán – Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 8. srpna 2026 na sociální síti X (Twitter): „Znovu potvrzujeme svou plnou podporu mírovému řešení konfliktu v Gruzii na základě principů suverenity a územní celistvosti v mezinárodně uznaných hranicích,“ a zároveň zdůraznilo „strategické partnerství a úzké sousedské vztahy s Gruzií“ .

Širší mezinárodní reakce

Společné prohlášení čtyř zemí bylo součástí širší vlny mezinárodního odsouzení u příležitosti 18. výročí. Evropská unie vydala vlastní prohlášení, v němž zopakovala odsouzení ruského uznání Abcházie a Jižní Osetie a označila ruskou vojenskou přítomnost za „nelegální“ . Velvyslanectví Spojených států v Tbilisi rovněž vydalo prohlášení, v němž vyjádřilo „hluboké znepokojení nad pokračující ruskou okupací gruzínského území“ a odsoudilo porušování lidských práv v okupovaných regionech .