Hormuzská diplomacie a šokující zpráva z USA roztáčely ropné trhy na horské dráze

5.–6. srpna: Ropa částečně posiluje kvůli pochybnostem. Brent v pondělí 5. srpna vzrostl o 9 centů, když obchodníci zvažovali oživená očekávání proti přetrvávající nejistotě . Růst se zrychlil 6. srpna poté, co íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na poslance informovala, že tajný dodatek dohody by měl zakázat plavidlům USA a Izraele vplout do průlivu . Brent vyskočil o 3,04 dolaru (3,83 %) na uzavírací cenu 82,49 dolaru, protože trhy přecenily riziko krachu dohody .

7. srpna: Slabá zpráva o zaměstnanosti přidává tlak na straně poptávky. Americký úřad pro statistiku práce (BLS) oznámil, že počet pracovních míst v USA v červenci nečekaně klesl o 23 000, což zcela vyvedlo z míry ekonomy, kteří očekávali nárůst o 80 000 míst . Údaje o tvorbě pracovních míst za květen a červen byly revidovány směrem dolů o celkem 103 000 . Míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 %, ale jen proto, že míra účasti na trhu práce klesla na nejnižší úroveň od února 2021, protože lidé z pracovní síly odcházeli .

Navzdory pochmurnému ekonomickému signálu Brent v pátek přesto vzrostl o 1,06 dolaru na 83,55 dolaru, tažen přetrvávající nejistotou ohledně jednání o Hormuzu . Za celý týden ale ropa směřovala ke ztrátě přesahující 8 % .

Výnosy dluhopisů reagovaly na data z trhu práce, ne na Hormuz. Měkká zpráva o zaměstnanosti výrazně snížila očekávání, že by Federální rezervní systém (Fed) na svém zářijovém zasedání zvyšoval úrokové sazby . To tlačilo výnosy dluhopisů dolů, protože pravděpodobnost zvýšení sazeb se vzdalovala .

Rámec íránsko-ománské dohody, který se rýsuje

Po pěti měsících konfliktu, který fakticky uzavřel Hormuzský průliv – vodní cestu, kudy běžně protéká asi pětina světové ropy – se rýsuje navrhovaná bilaterální dohoda mezi Íránem a Ománem.

Hlavní struktura. Navrhovaná dohoda by Íránu dala kontrolu nad loděmi vplouvajícími do Perského zálivu prostřednictvím jediné nové trasy procházející íránskými teritoriálními vodami, zatímco výjezdní pruh by byl pod kontrolou Ománu . To by nahradilo dočasné severní a jižní trasy používané během konfliktu . Jeden vysoký íránský diplomat uvedl, že toto uspořádání má trvat dva až čtyři měsíce , zatímco americký činitel řekl, že by bylo omezeno na 60 dní, aby se mohlo pracovat na dlouhodobé dohodě .

Poplatky. Omán předložil Íránu plán podpořený zeměmi Zálivu na dobrovolné poplatky za používání průlivu. Jde o ústupek požadavku Teheránu na kompenzaci, aniž by se spustilo formální „mýtné“, které by bylo považováno za nelegitimní . Podle návrhu by nákladní lodě mohly čelit poplatkům .

Status. Írán a Omán dosáhly shody na zeměpisných souřadnicích pro plavební trasu . Mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že společné oznámení se finalizuje „za předpokladu, že do toho nezasáhnou některé třetí strany“ . Jeden vysoký představitel ze zemí Zálivu odhadl šanci na uzavření dohody do pátku 7. srpna na „50 na 50“ . Mluvčí íránského parlamentního výboru pro národní bezpečnost 7. srpna řekl, že obecný rámec byl finalizován, ale vyžaduje schválení na „vyšších úrovních“ .

Zbývající sporné body

• Přístup amerických a izraelských lodí. Zpráva íránské agentury Fars s odvoláním na poslance tvrdila, že tajný dodatek by zakázal americká a izraelská plavidla . Íránský náměstek ministra zahraničí uvedl, že dohoda s Ománem „by sama o sobě automaticky neotevřela vodní cestu“ a že USA musí splnit další podmínky . Spojené státy by téměř jistě zákaz svých lodí odmítly. Zůstává to největší překážka.
• Írán popírá přímá jednání s USA. Teherán trvá na tom, že jedná pouze s Ománem, zatímco američtí představitelé včetně Trumpa a Rubia hlásí pokrok v přímých rozhovorech, což vytváří propast důvěryhodnosti .
• Zásah třetí strany. Podmínka íránského ministerstva zahraničí, že oznámení závisí na nezasahování nejmenovaných třetích stran, signalizuje možné narušitele, pravděpodobně Izrael nebo íránské jestřáby .
• Propojení s širším příměřím. Dohoda o Hormuzu je vnímána jako možná cesta k širšímu příměří mezi USA a Íránem, ale komplexní dohoda zatím není na stole .

Rizika, která by mohla zvrátit pohyby trhu

• Krach dohody. Pokud dohoda padne – kvůli zákazu plavidel USA/Izraele, odmítnutí íránskými jestřáby nebo vnějšímu zásahu – ceny ropy by pravděpodobně prudce vzrostly. Jeden vysoký představitel Zálivu odhadl šance na dohodu jen na 50 na 50 .
• Útoky Húsiů. Húsíové 5. srpna tvrdili, že zaútočili na saudskou ropnou tankerovou loď, a dronové útoky v červenci snížily nakládky ropy CPC o pětinu. To ukazuje, že i když jednání o Hormuzu pokročí, širší konfliktní rizika přetrvávají .
• Dlouhá doba obnovy. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) varoval, že úplné obnovení toků ropy potrvá i po podpisu dohody měsíce, což znamená, že napětí v nabídce přetrvá .
• Slabost na straně poptávky. Neočekávaně špatná zpráva o zaměstnanosti signalizuje zpomalení americké ekonomiky, což by mohlo snížit poptávku po ropě a tlačit ceny dolů, a tím komplikovat jakékoli nabídkové rally .
• Pásmo Goldman Sachs. Goldman Sachs vidí Brent v pásmu 80–90 dolarů za barel, dokud se nevyjasní situace kolem Íránu, nebo nedojde k výrazné eskalaci – což znamená, že současné ceny jsou vysoce nestabilní a binární .