Dne 6. srpna zaútočili osadníci na beduínskou komunitu Kaabne východně od obce At-Tajba, přičemž zranili tři Palestince a jednoho zadrželi . Následujícího dne, 7. srpna, zasáhla stejnou komunitu druhá vlna: osadníci nahnali své ovce do domu Nájefa al-Kaabneho, napadli obyvatele a zranili aktivistu mezinárodní solidarity, který byl na místě . Místní zdroje uvedly, že útočníci byli doprovázeni izraelskými vojáky a jednali pod jejich ochranou . Rodina Kaabneových hlásí téměř každodenní útoky od doby, kdy před přibližně dvěma lety poblíž jejich domu vznikla izraelská osadnická základna .
Útoky osadníků na celém Západním břehu dosáhly v roce 2026 nebývalé úrovně:
Stíhání za násilí osadníků zůstávají extrémně vzácná. Vyšetřování OSN z června 2026 zjistilo, že izraelské úřady jsou přímo zapojeny do útoků osadníků prostřednictvím finanční a vojenské podpory a poskytováním beztrestnosti – izraelské bezpečnostní síly často osadníky během útoků chrání . Zpráva OSN varovala, že „léta bezzákonnosti a beztrestnosti“ umožnila eskalaci . Podle izraelské nevládní organizace Ješ Din vede až 96 % incidentů násilí osadníků k formálnímu obvinění . Přestože izraelští žalobci v červnu 2026 obvinili šest osadníků za žhářství v mešitě a výtržnictví v Deir Dibwánu, takové případy jsou spíše výjimkou než pravidlem . Od počátku tohoto desetiletí nepostavilo Izrael své občany před soud za zabití palestinských civilistů na okupovaném Západním břehu .
V reakci na prudký nárůst útoků a nedostatek oficiální ochrany organizují palestinští vesničané vlastní obranné sítě. Ve městě Sindžil, asi 15 kilometrů severovýchodně od Ramalláhu, vytvořili obyvatelé dobrovolné noční hlídky, které pomocí baterek a WhatsApp skupiny monitorují svahy pro blížící se osadníky a vzájemně se varují v reálném čase . Jeden dobrovolník řekl agentuře Reuters: „Nechali nás napospas osudu“ .
Tyto neozbrojené hlídky – místně známé jako ochranné výbory nebo „noční strážci“ – se rozšířily do mnoha komunit na Západním břehu, kde slouží jako první linie obrany proti téměř každodenním útokům osadníků . Když někdo zpozoruje skupinu osadníků, telefonicky upozorní ostatní, čímž mobilizuje další obyvatele do oblasti, aby se postavili a zatlačili je zpět . Tyto skupiny však působí bez právní ochrany a často čelí obtěžování ze strany osadníků i izraelských sil . Vznik těchto místních sítí také obnovil obavy izraelských úředníků, že by se skupiny mohly v budoucnu ozbrojit .