Provoz na hlavním íránském ropném vývozním terminálu na ostrově Chark byl zastaven od 31. července 2026, poté co USA v polovině července obnovily námořní blokádu po zhroucení předběžné dohody . Satelitní a lodní data ukazují, že se na Charku nejméně týden nenaložil žádný tanker – jedná se o nejdelší odstávku od začátku konfliktu . Satelitní snímky společnosti Windward specializující se na námořní zpravodajství odhalily, že všechna tři kotviště na ostrově byla „po delší dobu prázdná“ .
Předcházelo tomu šestitýdenní přerušení blokády, které bylo v červnu krátce zrušeno. To umožnilo naložení tří obřích tankerů (VLCC) na terminálu Sea Island poblíž Charku, než došlo k novému zpřísnění .
Flotila zhruba 50 naložených íránských tankerů – převážně s ropou, pohonnými hmotami a zkapalněným ropným plynem (LPG) – uvízla podél íránského pobřeží a nemůže vyložit náklad . Tranzit Hormuzským průlivem se propadl:
Íránské příjmy z vývozu ropy jsou fakticky duseny, na Charku se nic nenakládá a tankery nemohou blokádu prorazit .
Diplomatické snahy o řešení situace zesílily. Klíčovým bodem sporu je, zda bude mít Írán pravomoc vybírat poplatky za průjezd: