Íránský vývoz ropy se zastavil: Ostrov Chark nečinný, jednání o Hormuzu v závěrečné fázi

Ostrov Chark a zastavení vývozu

Provoz na hlavním íránském ropném vývozním terminálu na ostrově Chark byl zastaven od 31. července 2026, poté co USA v polovině července obnovily námořní blokádu po zhroucení předběžné dohody . Satelitní a lodní data ukazují, že se na Charku nejméně týden nenaložil žádný tanker – jedná se o nejdelší odstávku od začátku konfliktu . Satelitní snímky společnosti Windward specializující se na námořní zpravodajství odhalily, že všechna tři kotviště na ostrově byla „po delší dobu prázdná“ .

Předcházelo tomu šestitýdenní přerušení blokády, které bylo v červnu krátce zrušeno. To umožnilo naložení tří obřích tankerů (VLCC) na terminálu Sea Island poblíž Charku, než došlo k novému zpřísnění .

Dopad na tankerovou dopravu a příjmy

Flotila zhruba 50 naložených íránských tankerů – převážně s ropou, pohonnými hmotami a zkapalněným ropným plynem (LPG) – uvízla podél íránského pobřeží a nemůže vyložit náklad . Tranzit Hormuzským průlivem se propadl:

• Denní počet plavidel klesl z průměrných ~45 během červnového příměří na zhruba 13 po obnovení bojů – pokles o 70 % .
• Několik dní v červenci propluly průlivem jen 3 lodě denně .
• Počátkem srpna se provoz držel na přibližně 20 plavidlech denně (12 tankerů + 8 lodí na suchý náklad) .

Íránské příjmy z vývozu ropy jsou fakticky duseny, na Charku se nic nenakládá a tankery nemohou blokádu prorazit .

Jednání Íránu s Ománem o poplatcích v Hormuzském průlivu

Diplomatické snahy o řešení situace zesílily. Klíčovým bodem sporu je, zda bude mít Írán pravomoc vybírat poplatky za průjezd:

• Ománský návrh (28. července): Omán představil plán podpořený státy Zálivu na společné regionální řízení průlivu s dobrovolnými poplatky za tranzitní služby (navigace, životní prostředí, záchrana) . Írán tento návrh odmítl a požaduje povinné platby .
• Íránský protinávrh: Teherán chce poplatek ve výši 5–7 % hodnoty nákladu jako tranzitní mýtné a trvá na svém dohledu nad vodní cestou .
• Rámcová dohoda (5.–7. srpna): Írán a Omán doladily geografické souřadnice nové lodní trasy a oznámily, že jsou v závěrečné fázi jednání . Podle íránských státních médií dohoda zakazuje vstup americkým a izraelským plavidlům a za porušení hrozí pokuta až 20 % hodnoty nákladu . Teherán by měl na starosti navigační vedení, monitorování provozu, námořní bezpečnost a ochranu životního prostředí .
• Reakce průmyslu: Osm lobbistických skupin lodních dopravců již proti chystané dohodě protestuje. Průmyslové zdroje uvádějí, že systém může být neproveditelný kvůli americkým sankcím a omezujícím pojistným klauzulím na jakékoli platby Íránu .

Širší důsledky pro trh a diplomacii

• Ceny ropy koncem července opět vyskočily k 100 dolarům za barel v důsledku blokády a narušení tranzitu, což utáhlo globální nabídku .
• USA obnovily blokádu v reakci na obnovené íránské útoky na obchodní lodě a arabské státy. Washington obvinil Teherán z neplnění závazků z memoranda o porozumění .
• Rámec dohody mezi Íránem a Ománem je považován za jeden z největších průlomů v pětiměsíčním konfliktu mezi USA a Íránem. Zůstává však nejasné, zda Washington akceptuje dohodu, která by Teheránu dala faktickou kontrolu nad loděmi vplouvajícími do Perského zálivu .
• K 8. srpnu 2026 konflikt kvůli probíhajícím jednáním poněkud polevil, ale blokáda íránských přístavů trvá a ostrov Chark zůstává nečinný .