Rumunsko bojuje o poslední jaderný reaktor: Dunaj je na kritickém minimu

Širší souvislosti sucha a energetické krize

• Nejnižší hladina Dunaje za desítky let. Hladina Dunaje na vstupu do Rumunska (Bazias) klesla 20. července na nejnižší úroveň od roku 1996 a u Cernavody nadále klesala o 2–3 cm denně .
• Řeky v celé Evropě jsou zasaženy. Rýn i Dunaj současně dosáhly rekordních minim, což narušilo chlazení jaderných elektráren, výrobu vodní energie, nákladní dopravu a průmyslové dodavatelské řetězce v Německu, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku .
• Krizi prohlubuje vlna veder. Dlouhotrvající vlna veder v Evropě zvýšila poptávku po elektřině (klimatizace) ve stejnou dobu, kdy výroba závislá na řekách kolabovala, což zatěžuje přenosové sítě .

Zranitelnost a ekonomické důsledky

• Křehkost dodávek energie. Elektrárna Cernavoda běžně zajišťuje asi 20 % rumunské elektřiny; její částečné odstavení si vynutilo silnou závislost na dovozu a zvýšilo riziko blackoutu . Maďarsko přišlo o téměř polovinu výrobní kapacity, když byla odstavena elektrárna Paks .
• Zemědělství. Nízký stav Dunaje vedl k omezení závlah pro zemědělce v Rumunsku, zatímco Maďarsko zavedlo omezení spotřeby vody ve více než 100 městech a obcích .
• Doprava a obchod. Nákladní říční doprava na Dunaji byla v Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku a Rumunsku z velké části zastavena. Uvízlé lodě, přerušená přeprava obilí, rudy a paliv .
• Přímé ekonomické náklady pro Maďarsko. Premiér Magyar odhadl, že krize by mohla Maďarsko stát 100–200 miliard forintů (316–632 milionů dolarů) .
• Vyšší náklady na dovoz elektřiny. Obě země byly nuceny nakupovat elektřinu na regionálních trzích za zvýšené ceny, což zvyšuje náklady pro spotřebitele i průmysl .
• Varování před klimatickou zranitelností. Představitelé a analytici popisují situaci jako odhalení strukturální závislosti kritické infrastruktury na klimaticky stabilních průtocích řek. Podobné, ale méně závažné události nízké hladiny Dunaje nastaly v letech 2003, 2018 a 2022 .