Španělsko. Aukce španělských 10letých obligací (Obligaciones) ve stejný den dosáhla výnosu 3,395 %, což je mírný nárůst z 3,383 % v předchozím prodeji . Ministerstvo financí upsalo 5,565 miliardy eur ve čtyřech splatnostech 4. června a 5,832 miliardy eur ve třech tranších státních dluhopisů (2033, 2036, 2040) 18. června . Výnosy krátkodobých pokladničních poukázek byly 2,376 % pro 6měsíční a 2,543 % pro 12měsíční splatnosti .
Výnosy obou zemí zůstávají v historickém kontextu zvýšené. Na základě HDP váženém průměru eurozóny se výnosy pohybují kolem 3,3 %, což je o přibližně 15 bazických bodů více za sledované období .
1. Rekordní nabídka státního dluhu. Očekává se, že vlády eurozóny vydají v roce 2026 přibližně 1,4 bilionu eur v hrubém dluhu, přičemž čistá nabídka po započtení splatných dluhopisů bude činit zhruba 900–930 miliard eur . Evropští emitenti již v první polovině roku 2026 získali prostřednictvím syndikovaných dluhopisů rekordních 504 miliard dolarů, čímž překonali i tempo z období pandemie COVID-19 . Tato lavina nové nabídky přirozeně tlačí na ceny dluhopisů a zvyšuje výnosy . Veřejný dluh eurozóny by měl v roce 2026 přesáhnout 90 % HDP a v roce 2027 dosáhnout 91,2 %, což je srovnatelné s úrovněmi z dluhové krize v letech 2010–2014 .
2. Zpřísňování měnové politiky ECB a kvantitativní utahování (QT). Po držení sazeb beze změny na začátku roku 2026 zvýšila Evropská centrální banka 11. června 2026 své klíčové sazby o 25 bazických bodů, čímž sazbu pro depozitní facilitu zvýšila na 2,25 %. Byla tak první globální centrální bankou, která v tomto cyklu zpřísnila měnovou politiku . Současně ECB zmenšuje svou bilanci o odhadovaných 384 miliard eur v roce 2026 prostřednictvím QT, což znamená, že již není významným kupcem státního dluhu . Španělská centrální banka (Banco de España) poznamenává, že trh je nyní definován „zvýšenou čistou emisí plus sníženou poptávkou Eurosystému“, což nutí soukromý sektor absorbovat mnohem větší objem dluhopisů .
3. Měnící se investorská základna. Hlavní evropské penzijní fondy a pojišťovny – tradičně největší držitelé státních dluhopisů eurozóny – snižují své alokace, což nutí vlády hledat nové kupce za vyšší výnosy . Společnost Amundi, největší správce aktiv v Evropě, zdůraznila, že tato strukturální změna činí absorpci nového dluhu nákladnější .
4. Tlak na globálním trhu dluhopisů. Červnové zvýšení sazeb ECB posílilo celosvětové přeceňování fixního příjmu. Obchodníci oceňují přibližně 70% pravděpodobnost třetího zvýšení sazeb ECB do prosince 2026 a očekává se, že celková inflace bude v roce 2026 podle prognóz ECB v průměru činit 2,6 % , což udržuje trhy s dluhopisy v napětí.
Kombinace vyšších výnosů a rekordní nabídky má přímé důsledky pro státní rozpočty.
Vyšší náklady na refinancování. Francouzské a španělské ministerstvo financí refinancuje velké objemy splatného dluhu při výnosech 3,4–3,7 % ve srovnání s téměř nulovými nebo zápornými sazbami před několika lety. Pro Francii s poměrem dluhu k HDP nad 112 % přidává každých dalších 100 bazických bodů výnosu miliardy na ročních úrokových nákladech .
Stlačení fiskálního prostoru. Vyšší náklady na obsluhu dluhu přímo konkurují výdajům na obranu, infrastrukturu a energetickou transformaci – právě programům, které způsobují nárůst nabídky . Společnosti Amundi a ING varovaly, že výnosy možná budou muset dále růst, aby přilákaly dostatečnou poptávku investorů po rekordní nabídce . Jak uvádí ING: „naše analýza naznačuje, že výnosy možná budou muset vzrůst více, aby našly dostatečnou poptávku“ .
Riziko divergence. Zatímco aukce ve Francii i Španělsku byly dobře upsány (poměry nabídky a krytí nad 3), spread mezi francouzskými OAT a německými Bundy byl volatilní. Evropská komise uznala, že k akumulaci veřejného dluhu dochází rychleji, než se předpokládalo . Pokud investorská poptávka zakolísá, země s vyšším dluhem by mohly čelit neúměrně vyšším nákladům na půjčky, protože trh se stane více rozlišujícím.
Aukce z července 2026 ukazují, že zatímco krátkodobá poptávka je stále dostatečně silná na to, aby trh vyčistila, základní tlaky – rekordní nabídka, QT ECB, měnící se investorská základna a globální přeceňování sazeb – jsou strukturální. Náklady na půjčky pro Francii a Španělsko pravděpodobně zůstanou zvýšené, což bude snižovat fiskální prostor v době, kdy vlády potřebují výrazně investovat. Klíčovou otázkou do budoucna je, o kolik musí výnosy vzrůst, aby přilákaly soukromý sektor k absorpci toho, co se rýsuje jako největší vlna státního dluhu eurozóny v historii.