Média a analytici tento vzorec spojují s obavami o prezidentovu osobní bezpečnost po údajném útoku dronů na jeho rezidenci u Valdaje v prosinci 2025. Kreml takové vysvětlení veřejně nepotvrdil.
Podle nezávislého ruského média Agentstvo Putin obnovil regionální cesty v červenci 2026 po dlouhé přestávce. Ze čtyř uskutečněných návštěv po obnovení cestování vedly tři mimo evropské Rusko a další plánovaná cesta má směřovat do Novosibirsku na Sibiři. Novosibirsk by se tak stal pátým regionem, který Putin v tomto období navštíví; přesné datum návštěvy však nebylo oficiálně potvrzeno .
Předtím se Putin regionálním cestám prakticky vyhýbal. Od ledna do května 2026 podle dostupných zpráv oficiálně opustil Moskvu pouze dvakrát — pokaždé kvůli návštěvě jedné ze svých rezidencí . Jeho poslední regionální cesta před touto pauzou vedla v listopadu 2025 do Samary .
Jedinou destinací v evropské části Ruska během nového cyklu byla Kazaň, metropole Tatarstánu v Povolžském federálním okruhu. Putin tam dorazil 17. června 2026 na dvoudenní návštěvu spojenou se summitem Rusko–ASEAN. Podle Meduzy šlo o jeho první cestu mimo Moskvu a Petrohrad po sedmi měsících .
Kazaň sice leží v evropské části Ruska, ale několik médií ji označuje za jedinou takovou destinaci mezi Putinovými prvními regionálními cestami po dlouhé přestávce . Návštěvu doprovázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření .
Výjimkou z širšího vzorce zůstávají také Moskva, Petrohrad a Valdaj — tedy místa, kde má Putin rezidence a kde lze očekávat výrazně posílenou ochranu .
Dne 29. prosince 2025 ruské úřady obvinily Ukrajinu z rozsáhlého nočního útoku dronů, jehož cílem měla být Putinova rezidence u Valdaje v Novgorodské oblasti. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil o 91 dronech . Ruské ministerstvo obrany později zveřejnilo video, které mělo zachycovat sestřelený dron a sloužit jako důkaz ruské verze událostí .
Tato verze je však výrazně zpochybňována:
Zprávy zveřejněné 7. srpna 2026 popisují Putinovo vyhýbání se evropským regionům jako reakci na dronové útoky . Podle těchto informací si prezident vybírá oblasti, kam ukrajinské drony obvykle nedosahují, nebo je zasahují podstatně méně často .
Samotný časový sled je nápadný: po incidentu u Valdaje následovala dlouhá přestávka v regionálních cestách a po jejím skončení začal Putin ve velké míře navštěvovat vzdálené oblasti za Uralem. Přímé vysvětlení z Kremlu ale nezaznělo, takže nelze s jistotou říct, zda jde o bezpečnostní opatření, politický signál, nebo kombinaci obojího.
Pokud je bezpečnost skutečně hlavním důvodem, představuje tento itinerář pro ruské prezidentské úřady významné praktické omezení. Návštěvy regionů, které jsou vystaveny ukrajinským dronům, mohou být odkládány nebo nahrazovány cestami do vzdálenějších částí země.
Zároveň to ukazuje, že ukrajinská kampaň dálkových dronových útoků může ovlivňovat rozhodování v nejvyšších patrech Kremlu — i když není potvrzeno, že konkrétní změna Putinových cest vznikla právě kvůli údajnému útoku na valdajsou rezidenci .