Jak vedra ženou ceny potravin vzhůru a proč může El Niño situaci ještě zhoršit

V oceánech mořské vlny veder snižují množství rozpuštěného kyslíku. Ryby pak mají potíže s dýcháním a mohou uhynout na selhání srdce . Problém se navíc nepřenáší jen z polí a farem do obchodů. Nižší úroda zvyšuje náklady na dopravu, zpracování i výrobu potravin a může narušit dodavatelské řetězce.

Jižní Korea: zelenina zdražila o desítky až stovky procent

Jižní Korea v srpnu čelí rekordní vlně veder, při níž se pocitové teploty blíží 40 °C . Dopad je patrný přímo na pultech obchodů:

• Okurky, které na konci června stály méně než 300 wonů za kus, se nyní prodávají za 900 wonů. Za zhruba šest týdnů tak jejich cena vzrostla trojnásobně .
• Lilek zdražil meziměsíčně o 218 % a cuketa o 112 % .
• Výrazně nahoru šly také ceny špenátu, mladé ředkve, zelí a mrkve, protože dlouhotrvající horko zpomalilo růst plodin .
• Teplejší mořská voda vyvolala masový úhyn platýsů v akvakulturních chovech a ohrožuje dodávky čerstvých ryb, mimo jiné pro sašimi .
• Tepelnému stresu podle místních zpráv podlehly také stovky tisíc hospodářských zvířat a ryb .

Pojem „heatflation“ se proto v jihokorejských médiích i ve veřejné debatě objevuje stále častěji . Vláda se snaží růst cen tlumit slevovými programy a dovozem některých zemědělských produktů, samotný problém s omezenou nabídkou tím ale nezmizí.

Evropa: ztráty obilí za 2 miliardy eur

Červnová vlna veder zasáhla také evropské zemědělství. Podle organizace Coceral, která zastupuje obchodníky s obilím a olejninami, zničila přibližně 10 milionů tun obilnin včetně pšenice, ječmene, kukuřice a ovsa. Zemědělci kvůli tomu mohou přijít zhruba o 2 miliardy eur na tržbách .

Očekávaná sklizeň v 27 zemích Evropské unie a ve Spojeném království je nyní o 9 milionů tun nižší než před vlnou veder. Pokud se odhady potvrdí, půjde o nejmenší sklizeň od roku 2018 .

Výzkum Evropské centrální banky ukázal, že extrémní letní horko v roce 2022 samo o sobě zvýšilo potravinovou inflaci v Evropě o 0,67 procentního bodu. Do roku 2035 by oteplování mohlo dopad podobných teplotních šoků zesílit o 50 % .

Potravinová inflace v eurozóně v roce 2025 v průměru činila 2,9 %, tedy více než dlouhodobý předpandemický průměr 2,2 % . Oxford Economics očekává, že v eurozóně může potravinová inflace vzrůst z 1,5 % v červnu 2026 přibližně na 3 % v roce 2027 . Podle této analýzy by letošní vedra mohla být příští rok pro ceny potravin silnějším růstovým faktorem než válka v Íránu .

Super El Niño jako další rána

Současné problémy přicházejí v době, kdy se rychle zesiluje jev El Niño. Podle dostupných odhadů se rozvinul v květnu nebo červnu 2026 a někteří vědci jej označují za „Super El Niño“. Americké Centrum pro předpověď klimatu odhadlo pravděpodobnost, že do konce roku půjde o velmi silné nebo super El Niño, na 81 %. Jev by měl vrcholit během zimy na severní polokouli a mohl by přetrvat hluboko do roku 2027 .

El Niño mění rozložení srážek a teplot po celém světě. Některé oblasti může zasáhnout sucho, jiné přívalové deště a záplavy. To vytváří další riziko pro úrodu v době, kdy jsou zemědělci už oslabeni vysokými náklady na energii, hnojiva a dopravu.

Varování institucí a ekonomů jsou následující:

• JPMorgan odhaduje, že kombinace El Niño a vyšších cen ropy může v roce 2027 přidat 0,3 procentního bodu ke globální inflaci, přičemž nejvíce ohrožené budou rozvíjející se trhy .
• Allianz připomíná odhad Mezinárodního měnového fondu, podle něhož běžné El Niño zvyšuje ceny globálních potravinových komodit během jednoho roku přibližně o 5 % .
• Evropská centrální banka dříve odhadla, že silné El Niño může ceny potravinových komodit zvýšit až o 9 %. Výrazně zasažena by mohla být například sója .
• Světový potravinový program očekává, že silné El Niño může do konce roku 2027 uvrhnout do akutního nedostatku potravin téměř dalších 49 milionů lidí. Nejhůře mají být zasaženy Střední Amerika a jižní Afrika .
• FAO 5. srpna varovala před novou vlnou potravinové inflace. Války v Íránu a na Ukrajině se podle ní kombinují s El Niño v „dokonalou bouři“ vyšších nákladů a nižších výnosů .
• Světová banka pro rok 2026 předpovídá růst svého globálního indexu cen potravinových komodit o 2,5 %. Zároveň upozorňuje, že rizika směřují převážně k vyšším hodnotám, mimo jiné kvůli El Niño, energiím, hnojivům a možným obchodním omezením .
• Schroders varuje, že velmi silné El Niño by při zachování dosavadních vztahů mohlo znamenat až zdvojnásobení tempa globální potravinové inflace .
• Ekonomové citovaní deníkem The Guardian upozorňují, že současné „super“ El Niño může způsobit silný šok cen potravin, jehož následky potrvají až do roku 2028 .

Proč je kombinace šoků tak nebezpečná

Samotné počasí nemusí vést ke globální potravinové krizi. Riziko je výrazně vyšší ve chvíli, kdy se několik problémů sečte. El Niño přichází na pozadí konfliktů, dražší energie a hnojiv, napjatých dodavatelských řetězců a vysoké citlivosti některých zemí na dovoz potravin.

Rozvíjející se ekonomiky v Latinské Americe, Africe a Asii mohou čelit současně vyšším nákladům na dovoz ropy, narušené logistice a výkyvům počasí . Světová banka navíc upozorňuje, že ceny mohou nad očekávání zvýšit také rostoucí poptávka po biopalivech a případná obchodní omezení .

Podle analýzy společnosti Schroders zasáhlo do konce května sucho více než 50 % území Spojených států a přibližně 250 milionů akrů zemědělských plodin . Světová banka zároveň uvádí, že pokud El Niño přetrvá, může produkce rýže v postižených regionech klesnout o 20 až 50 %. Nejvíce ohrožené jsou jižní Asie, jižní Afrika a části východní Asie .

Závěr: počasí se mění v cenový problém

Heatflation není pouze teoretický pojem. V Jižní Koreji se už promítá do cen zeleniny a ryb, zatímco v Evropě vedra zmenšila očekávanou sklizeň obilí a zvýšila riziko budoucího zdražování.

Silné El Niño by k tomu mohlo přidat další výpadky úrody, dražší komodity a větší tlak na domácí rozpočty. FAO, Světová banka, centrální banky i soukromé finanční instituce proto varují, že potravinová inflace může zrychlit od konce roku 2026 a její dopady mohou přetrvat až do roku 2028. Nejtvrději by přitom zasáhly země, kde domácnosti vydávají za potraviny největší část svých příjmů.