Tempo investic je mimořádné:
Pro srovnání: nejde jen o nákup počítačů. Část výdajů směřuje do celých kampusů datových center, energetických přípojek, chlazení, pozemků a dlouhodobě rezervované kapacity.
Analýza dokumentů odevzdaných americké Komisi pro cenné papíry (SEC), kterou provedla Nikkei Asia, odhalila, že Alphabet, Amazon, Microsoft, Meta a Oracle mají dohromady přibližně 1,65 bilionu dolarů v závazcích mimo hlavní rozvahu. Jde především o dlouhodobé nájmy datových center a smlouvy na budoucí nákupy serverů, čipů a další infrastruktury .
Označení „skrytý dluh“ je v tomto případě zjednodušené. Nejde nutně o klasické bankovní úvěry a tyto závazky nejsou doslova tajné — obvykle se objevují v poznámkách k účetním výkazům. Pro investora však nejsou viditelné v hlavním řádku s dluhem, a proto mohou při rychlém srovnání finanční pozice působit méně významně, než ve skutečnosti jsou .
Klíčová čísla:
Podle amerických účetních pravidel US GAAP je tento způsob vykazování legální. Budoucí smluvní povinnosti se totiž nemusí okamžitě objevit jako rozvahový závazek, pokud ještě nedošlo k zahájení příslušného nájmu nebo k převzetí majetku .
Největší účetní riziko nespočívá pouze v tom, kolik peněz firmy utratí dnes. Důležité je také to, kdy se tyto výdaje objeví ve výsledovce jako náklad.
Ve čtyřech čtvrtletích do března 2026 nakoupili čtyři hyperscaleři majetek a vybavení za 433,9 miliardy dolarů, ale vykázali jen přibližně 149 miliard dolarů odpisů. Výsledovka tak zatím zachycuje pouze část nákladů na vybudovanou infrastrukturu .
Samostatná analýza odhaduje, že pět největších hyperscalerů v roce 2026 vynaloží na infrastrukturu zhruba 760 miliard dolarů, zatímco odpisy dosáhnou jen přibližně 211 miliard. Rozdíl ve výši asi 549 miliard dolarů se podle tohoto výpočtu začne výrazněji promítat do hospodářských výsledků v letech 2027 až 2029 .
Princip je jednoduchý: peníze odtečou při nákupu serverů a výstavbě datového centra, ale účetní náklad se rozloží do několika let. U serverů jde typicky o čtyři až šest let, u budov o podstatně delší období .
Pozitivní signál přesto existuje. Bloomberg v červnu 2026 uvedl, že globální prodeje AI mimo Čínu dosáhly v prvním čtvrtletí 25 miliard dolarů, zatímco odhadované odpisy spojené s datovými centry a čipy činily přibližně 21 miliard dolarů. Příjmy z AI tak odpisy pokryly už druhé čtvrtletí v řadě .
Rychlý růst kapitálových výdajů vytváří tlak na volný peněžní tok, tedy hotovost, která firmě zbývá po provozních výdajích a investicích.
Tato kombinace vytváří pro akcionáře nepříjemnou otázku: pokud se růst příjmů z AI zpomalí, jak velký prostor zůstane firmám pro další investice, zpětné odkupy akcií nebo dividendy?
Příznivci současné investiční vlny tvrdí, že firmy stále fungují v prostředí, kde poptávka po výpočetní kapacitě převyšuje nabídku. Rozšiřování datových center proto podle nich potrvá minimálně do roku 2027 .
První známky monetizace se již objevují: příjmy z AI mimo Čínu ve výši 25 miliard dolarů překonaly odhadované odpisy 21 miliard dolarů . Microsoft navíc uvádí, že jeho roční tržby z Azure překročily 100 miliard dolarů a pro fiskální rok 2027 očekává kladný volný peněžní tok .
Kritici upozorňují, že největší náklady teprve přijdou. Dnešní investice se budou v příštích letech měnit v odpisy bez ohledu na to, zda příjmy z AI porostou podle očekávání. Odhadovaných 549 miliard dolarů odložených nákladů může zatížit výsledky v letech 2027 až 2029 .
K tomu je nutné připočíst 1,65 bilionu dolarů budoucích závazků mimo hlavní rozvahu. Skutečná finanční zátěž tak může být výrazně vyšší, než naznačuje samotný údaj o vykázaném dluhu . Pokud se volný peněžní tok drží kolem nuly, firmy mají menší rezervu pro případ, že se růst příjmů z AI zadrhne .
Wall Street zůstává z velké části optimistická, stále více investorů však sází na zpomalení růstu výdajů . Pro trh proto není nejdůležitější pouze to, kolik datových center Big Tech postaví, ale také zda tato infrastruktura dokáže generovat dostatečné tržby a marže.
Celková investiční sázka může do roku 2030 přesáhnout 5,3 bilionu dolarů . Teprve příští roky ukážou, zda šlo o nezbytné vybudování nové technologické základny, nebo o předimenzovanou kapacitní horečku, jejíž účet se naplno objeví až ve výsledovkách.