Optické drony mění válku na Ukrajině. Rušící systémy proti nim nestačí

Technologie se rozvíjela také jako reakce na úspěchy ukrajinského elektronického boje v letech 2023 a 2024. Ruské konstruktéry přiměla hledat řešení, která by byla vůči rušení odolnější — od optických kabelů až po rádiové sítě typu mesh . Ukrajinští velitelé zároveň upozorňují, že tempo vývoje těchto systémů ztěžuje držet krok s novými hrozbami .

Z okrajového experimentu se stává běžná zbraň

Na začátku roku 2026 byly opticky řízené FPV drony široce nasazovány na frontě. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v lednu uvedl, že Rusko a Ukrajina používají přibližně podobný celkový počet dronů, Ukrajina však v oblasti optických FPV systémů stále „dohání“ ruskou stranu . Podle jiného ukrajinského vojenského zdroje tehdy optické drony tvořily nejvýše 15 procent všech dronů podél celé kontaktní linie .

Jejich význam ale roste i mimo bezprostřední okolí zákopů. V únoru 2026 se ruský opticky řízený dron dostal až do Charkova, kde zasáhl strom v Kyjevském rajónu města . V červenci Rusko tyto drony využívalo k obcházení obrany a útokům na vysokonapěťové elektrické rozvodny v Sumské oblasti .

Optické řízení se navíc neomezuje pouze na malé kvadrokoptéry. Rusko jej začalo integrovat také do větších dronů s pevným křídlem, například platformy Molnija, čímž se odolnost vůči rušení rozšiřuje na další typy bezpilotních prostředků .

Čína jako klíčový článek dodavatelského řetězce

Rusko není schopné pokrýt svou spotřebu optických vláken z domácích zdrojů. Jeho jediný domácí výrobce optických vláken zůstal po ukrajinských úderech od května 2025 mimo provoz, takže se ruská výroba stala závislou na dovozu z Číny . Čína přitom vyrábí více než 60 procent světových optických vláken .

Rozsah dodávek výrazně narostl v létě 2025. Jen v srpnu Čína podle údajů celní správy odeslala do Ruska přibližně 527 000 kilometrů optického kabelu — téměř trojnásobek červnového objemu. Ukrajina ve stejném měsíci obdržela 115,8 kilometru, což představuje poměr zhruba 456 ku 1 . Takové množství může vybavit desítky tisíc dronů.

Čínský dodavatelský řetězec se netýká jen samotných kabelů. Ruská výroba se opírá také o dovážené součástky pro drony a související elektroniku, včetně komponentů, které umožňují optické nebo jinak odolné řízení .

Tato závislost zároveň dává čínským dodavatelům značnou vyjednávací sílu. V roce 2026 ceny optických vláken pro ruské odběratele prudce vzrostly — podle dostupných údajů 2,5- až čtyřnásobně . Cena běžně používaného vlákna G.652D se zvýšila z 16 jüanů za kilometr na začátku roku 2025 na 40 jüanů v lednu 2026 .

Proč je obrana složitější a dražší

Proti běžným FPV dronům představuje rádiové rušení jednu z hlavních obranných metod. U optických dronů však tato investice ztrácí část účinnosti. Ukrajinské jednotky proto musejí spoléhat především na fyzické zničení dronu — palnými zbraněmi, kanony, jinými drony nebo dalšími prostředky protivzdušné obrany .

Další možností je přerušit kabel, případně zasáhnout místo, odkud se dron vypouští, nebo jeho operátora. Tyto postupy jsou ovšem náročnější na koordinaci a hůře se škálují než plošné elektronické rušení .

Problémem je také poměr nákladů. Některé optické drony mohou stát jen kolem 400 dolarů, zatímco jejich zničení může vyžadovat výrazně dražší obranný systém . Ukrajina proto vyvíjí a vyrábí vlastní optické drony, aby dokázala ruskému nasazení konkurovat objemem, na začátku roku 2026 však podle dostupných vyjádření stále zaostávala .

Neviditelná ekologická stopa války

Každý let zanechává na trase dlouhé kilometry tenkého kabelu. Po dokončení mise nebo po přerušení vlákna se kabel obvykle nevyzvedává a zůstává v lesích, na polích i v obydlených oblastech jako síť plastových vláken . V lesích v okolí Vovčansku v Charkovské oblasti ukrajinští vojáci popsali tisíce kilometrů kabelů zamotaných do stromů .

Materiál může uváznout na vozidlech a ztěžovat budoucí odminování i úklid bojiště. Pro zvířata představuje nebezpečí zapletení. Vědci například zaznamenali ptáky, kteří kabely používají při stavbě hnízd; výzkumníci chtějí pomocí analýzy DNA zjistit, kterých druhů se tento jev týká .

Ekologickou zátěž netvoří jen kabely. Zničené drony po sobě zanechávají také plastové části, elektroniku a lithiové baterie. Odborníci varují, že jejich postupný rozpad může kontaminovat půdu a vodu a vytvořit dlouhodobý problém, který bude možné řešit až po skončení bojů .

Optické drony tak přinášejí dvojí změnu: na bojišti obcházejí jednu z nejdůležitějších obranných technologií a mimo něj vytvářejí nový druh válečného odpadu. Jejich rozšíření zároveň ukazuje, že v moderní válce nemusí technologický průlom znamenat složitější elektroniku — někdy stačí vrátit do hry fyzické spojení, které rádiové rušení jednoduše nedokáže přerušit.