Klimatická změna zvýšila pravděpodobnost extrémního požárního počasí v Evropě až dvacetinásobně

Co studie skutečně měřila

Výzkumníci použili ukazatel Daily Severity Rating (DSR), tedy denní hodnocení závažnosti požárního počasí. Zohledňuje teplotu, vlhkost, rychlost větru a sucho a popisuje, jak obtížné je požár po jeho vzniku dostat pod kontrolu .

Místo rozsáhlých souborů klimatických modelů analyzoval tým historická meteorologická pozorování za sedmidenní období s nejvyšší hodnotou DSR v jednotlivých zasažených regionech . Díky tomu mohl odhadnout, o kolik se v dnešním klimatu zvýšila pravděpodobnost takto extrémních podmínek. Globální teplota je nyní přibližně o 1,4 °C vyšší než v předindustriální době .

Významnou roli sehrála také kombinace počasí: po vlhké zimě následovalo mimořádně suché a horké jaro. Vegetace díky tomu nejprve bujně narostla, ale následně vyschla a vytvořila velké množství hořlavého materiálu — takzvanou „palivovou bombu“ . Tento rychlý přechod mezi vlhkem a suchem, někdy označovaný jako „meteorologický výkyv“, se v oteplujícím se klimatu objevuje častěji .

Požáry v číslech

Podle Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) shořelo v Evropské unii do konce července přibližně 434 976 hektarů, přičemž největší podíl připadal na Španělsko a Francii . Na začátku srpna některé odhady překročily hranici půl milionu hektarů .

Požární počasí v EU bylo od začátku roku do konce července o 43 % závažnější než průměr za stejné období předchozích dvou desetiletí. Za touto bilancí stálo přibližně 1 400 požárů, tedy více než dvojnásobek historického průměru .

Požáry do konce července uvolnily zhruba 18 milionů tun oxidu uhličitého, což bylo více než dvojnásobek hodnoty za stejné období roku 2025 . Vzniká tak nebezpečná zpětná vazba: požáry uvolňují další uhlík, zatímco teplejší a sušší klima zvyšuje riziko dalších požárů.

Škody dosahují desítek miliard eur

Předběžné odhady AccuWeather a agentury Reuters vyčíslily celkové ekonomické náklady na 15,6 až 19,1 miliardy eur . Částka zahrnuje přímé škody na domech a infrastruktuře, náklady na hašení a odklízení následků, ztráty v zemědělství i očekávané pojistné výplaty .

Podle analýzy Financial Times dosáhly samotné náklady na obnovu v pěti nejhůře zasažených zemích eurozóny — ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Řecku a Rumunsku — do začátku srpna 3,1 miliardy eur . Francouzské celkové ztráty by podle Morningstar DBRS mohly dosáhnout 10 až 15 miliard eur, přičemž pojištěné škody se mají pohybovat v řádu několika miliard .

Sezóna tak otevřela i otázku, zda bude možné některé oblasti dlouhodobě pojistit, pokud budou klimaticky podmíněné katastrofy častější a ničivější .

Sucho ochromilo Rýn i Dunaj

Stejné vedro a sucho, které pomáhaly šířit požáry, zasáhly také evropské vodní tepny.

Na Rýnu klesla hladina u měřicího bodu Kaub, klíčového místa pro lodní dopravu směrem do jižního Německa a Švýcarska, pod 24 centimetrů. Šlo o nejnižší hodnotu od začátku měření v roce 1880 . Nákladní čluny proto mohly převážet menší náklady uhlí, paliv, chemikálií a průmyslového zboží, což narušilo dodávky a zvýšilo ceny přepravy .

Historicky nízké hladiny zaznamenal také Dunaj v několika zemích . Maďarsko se ocitlo jen několik milimetrů od nuceného odstavení jaderné elektrárny Paks, která vyrábí přibližně 40 % elektřiny v zemi. Nízký průtok ohrožoval dostupnost vody pro chlazení elektrárny .

V Rumunsku provedlo námořnictvo kontrolovaný odstřel horniny poblíž kanálu Bala, aby udrželo průtok potřebný pro bezpečný provoz jaderné elektrárny Cernavodă . Srbsko muselo omezit výrobu z vodních elektráren . Nízké hladiny řek zároveň omezily vodní energetiku v širším regionu, zvýšily ceny energie a přidaly další tlak na ekonomiku zasaženou požáry .

Od hašení k prevenci

Rozsah krize posílil tlak na změnu dosavadního přístupu. Evropský komisař pro životní prostředí 6. srpna uvedl, že Evropská unie bude členské státy vybízet k větším investicím do preventivní péče o krajinu . Patřit mezi ně mohou řízené vypalování, proředění lesních porostů a obnova přirozených schopností krajiny zadržovat vodu.

Taková opatření mohou snížit množství hořlavého materiálu a zpomalit šíření požárů. Sama o sobě však neřeší hlavní příčinu rostoucího rizika. Podle WWA a dalších analýz je třeba současně omezit emise z fosilních paliv, které stojí za přibližně 1,4 °C globálního oteplení oproti předindustriální době .

V dnešním klimatu lze požární počasí podobné tomu z roku 2026 očekávat přibližně jednou za šest let ve středním Španělsku a jednou za dvacet let v jihozápadní Francii . Vědci přitom oba odhady označili za konzervativní .

Hlavní závěr studie je proto dvojí: Evropa musí lépe připravovat krajinu na požáry, ale zároveň potřebuje rychle zpomalit další oteplování. Bez snížení emisí se může přibližovat hranicím toho, co lze zvládnout pouze adaptačními opatřeními .