Japonské dluhopisy na 31letém maximu: proč trhy posouvají sázky na zvýšení sazeb BOJ

Nejde přitom o izolovaný pohyb. Výnos dvouletých dluhopisů se od roku 2022 posunul z úrovní pod 0,1 % vzhůru v několika krocích. BOJ nejprve ukončila kontrolu výnosové křivky, v březnu 2024 opustila záporné sazby a v červnu 2026 zvýšila hlavní sazbu na 1 % .

Aktuální růst ukazuje, že investoři stále více počítají s možností, že inflace překoná dvouprocentní cíl BOJ. Centrální banka by pak mohla být nucena utahovat měnovou politiku rychleji.

Zásah za 14 bilionů jenů změnil pohled na další sazby

Japonské ministerstvo financí 31. července 2026 v americkém východním časovém pásmu intervenovalo na podporu jenu. Nakupovalo jeny a prodávalo dolary v koordinaci s americkým ministerstvem financí. Šlo o první společnou intervenci tohoto typu od roku 1998 .

Objem operace byl odhadnut přibližně na 14 bilionů jenů, tedy asi 93 miliard dolarů. To z ní podle dostupných odhadů činí největší jednorázový nákup jenu v historii . Současně zasáhla také Jižní Korea . Společnou akci potvrdil americký ministr financí Scott Bessent. Navazovala na společné prohlášení japonských a amerických ministrů financí z wržna 2025 .

Načasování bylo mimořádně důležité. Intervence přišla ve stejný den, kdy BOJ ukončila své zasedání konané 30. a 31. července . Centrální banka ponechala sazbu na 1 %, ale poprvé varovala, že základní inflace může překonat její dvouprocentní cíl. Zároveň ve výhledu zdůraznila rizika vyšších cen, což vyslalo jasný signál, že zvýšení sazeb v září zůstává ve hře .

Koordinace se Spojenými státy navíc odstranila jednu z potenciálních překážek pro BOJ. Dříve mohly agresivnější kroky japonské centrální banky vést k výraznějšímu posílení jenu, které by Washington nemusel vítat. Po společném zásahu ale trh vnímal obě země jako dočasně sladěné .

Investoři tak dostali dvojí signál: vlády jsou připraveny bránit měnu a BOJ současně připouští rychlejší růst sazeb. Výnos dvouletých dluhopisů po 31. červenci dále rostl, protože trh zvýšil pravděpodobnost zářijového zvýšení .

JPMorgan: září je možné, říjen zůstává základním scénářem

JPMorgan zvýšil svůj výhled počtu zvýšení sazeb BOJ do roku 2027 ze dvou na tři. Banka nyní očekává, že hlavní sazba dosáhne na konci roku 2027 úrovně 2 % .

Základním scénářem JPMorgan zůstává zvýšení sazeb v říjnu 2026. Po intervenci na podporu jenu a jestřábím vyjádření BOJ však banka upozorňuje na „výrazné riziko směrem nahoru“ pro možnost už zářijového kroku .

Podobný dlouhodobý výhled nabídla také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta předpokládá, že sazba BOJ by mohla do konce roku 2027 dosáhnout 2 %. Při inflaci kolem 2 % podle OECD současná sazba 1 % stále leží spíše na dolním okraji neutrálního pásma, které ekonomiku ani výrazně nepodporuje, ani nebrzdí .

MMF podporuje pokračování normalizace

Mezinárodní měnový fond (MMF) dlouhodobě podporuje postupné ukončování mimořádně uvolněné měnové politiky v Japonsku. Dan Katz, druhý nejvýše postavený představitel fondu, v srpnu uvedl, že Japonsko prochází „velmi významnou dlouhodobou transformací“. Strukturální reformy a oživení ekonomiky podle něj dávají BOJ prostor pokračovat v normalizaci sazeb .

MMF už dříve doporučil, aby BOJ ve zvyšování sazeb pokračovala i přes rizika spojená s válkou s Íránem. Podle fondu jsou rizika pro hospodářský výhled vyvážená a měnová podpora by měla být postupně stahována .

Základní prognóza MMF počítá s růstem sazby přibližně na 1,2 % do konce roku 2026 a s dosažením neutrální úrovně kolem 1,5 % v roce 2027 .

Které signály budou investoři sledovat

Trh se před zářijovým zasedáním zaměří zejména na tyto faktory:

• Vývoj jenu po intervenci: Zda společný zásah vydrží, nebo se vrátí spekulativní prodeje jenu. Intervence měnu odrazila od téměř čtyřicetiletého minima a přinesla jí největší jednodenní posílení za dva roky. Trvalost tohoto efektu však zatím není ověřena .
• Další komunikaci BOJ: Rozhodující bude, zda se červencové varování před růstem inflace promění v zářijové zvýšení sazeb, nebo zda centrální banka počká do října .
• Ceny energií a vývoj konfliktu na Blízkém východě: Energetický šok zvyšuje japonské dovozní náklady a promítá se do spotřebitelské inflace. Každé vyostření či uklidnění situace proto může změnit očekávání ohledně sazeb .
• Fungování trhu s JGB: Zmrazení dalšího zpomalování nákupů dluhopisů BOJ od dubna 2027 může zvýšit riziko prudkých a neuspořádaných pohybů výnosů. Dvouletý výnos na 1,605 % a třicetiletý výnos poblíž 3,70 % jsou úrovně nevídané po několik desetiletí .
• Trvalost koordinace USA a Japonska: Investoři zvažují, zda se společná intervence stane opakovaně používaným nástrojem, nebo šlo o jednorázový krok. Sledují také, zda spolupráce vydrží při změně priorit americké administrativy .
• Růst mezd: Postupné zvyšování reálných mezd a nedostatek pracovní síly mohou vytvořit trvalejší mzdově-inflační spirálu. Zrychlení růstu mezd by podpořilo scénář rychlejšího zvyšování sazeb .
• Fiskální rizika: Japonský veřejný dluh přesahuje 250 % HDP. Vyšší sazby zvyšují náklady na jeho obsluhu a mohou vyvolat politický tlak na zpomalení normalizace .

Zářijové zasedání bude klíčovým testem

Zasedání BOJ 17. a 18. září se stalo hlavním bodem pozornosti finančních trhů. Rekordní koordinovaná intervence na podporu jenu, jestřábí komunikace centrální banky a podpora další normalizace ze strany MMF i OECD vytvořily prostředí, v němž je zářijové zvýšení sazeb reálnou možností.

Většina ekonomů přesto stále považuje za pravděpodobnější říjnový termín. Dostupné zdroje rovněž neuvádějí, kteří konkrétní tři členové rady BOJ mají před zářijovým rozhodnutím vystoupit, ani přesná data jejich projevů. BOJ obvykle zavádí přibližně týden před zasedáním období, kdy její představitelé veřejně nekomentují měnovou politiku, avšak konkrétní rozpis pro září nebyl v dostupných výsledcích potvrzen.

Jisté je zatím jedno: éra japonských mimořádně nízkých sazeb skončila. Nyní se řeší především tempo, jakým bude BOJ svou politiku dál normalizovat.