Rubinova observatoř odhalila přes 500 000 galaxií a začala natáčet desetiletý film vesmíru

Součástí zveřejnění je hluboký složený snímek pole COSMOS v souhvězdí Sextantu. Nevznikl jedním krátkým cvaknutím: astronomové zarovnali a spojili řadu pozorování pořízených mezi dubnem 2025 a lednem 2026 .

V centrální části snímku je vidět více než 500 000 galaxií a přibližně 50 000 hvězd. Zachycená oblast je několikanásobně větší než úplněk . Pole COSMOS už dříve podrobně zkoumal Hubbleův vesmírný dalekohled. Rubinova kamera však nabízí mnohem širší a hlubší pohled, který může pomoci při studiu vývoje galaxií, rozložení temné hmoty i velkorozměrové struktury vesmíru .

EDP2 neobsahuje pouze výsledný obraz. Vědcům zpřístupňuje také jednotlivé surové a kalibrované snímky, složené snímky, rozdílové obrazy a katalogy detekovaných objektů . Rozdílové snímky jsou přitom klíčové pro hledání toho, co se mezi dvěma pozorováními změnilo — například nové supernovy nebo pohybující se planetky.

Vzácný pohled na první okamžiky supernovy

Ve stejném období se znovu dostal do centra pozornosti další výsledek, na němž se Rubinova observatoř podílela. Supernovu SN 2026gzf nejprve 21. března 2026 zaznamenala čínská družice Einstein Probe jako krátký rentgenový záblesk označený EP260321a. Událost se odehrála v galaxii vzdálené přibližně 500 milionů světelných let .

Na zdroj se během několika hodin zaměřily další přístroje, mimo jiné Rubinova observatoř, kamera Dark Energy Camera a čtyřmetrový Mayallův teleskop s přístrojem DESI . Díky rychlé mezinárodní koordinaci se podařilo zachytit takzvaný průlom rázové vlny — okamžik, kdy tlaková vlna z hvězdné exploze prorazí povrch hvězdy a uvolní první světlo supernovy .

Takový jev trvá velmi krátce a astronomové jej v této souvislosti pozorovali teprve podruhé za přibližně 20 let . SN 2026gzf patří mezi nejslabší dosud známé průlomy rázové vlny spojené se supernovou typu Ic se širokými spektrálními čarami. Tepelné rentgenové záření dosáhlo vrcholu přibližně 2,2 × 10⁴⁴ erg/s .

Kampaň vedená týmem Carnegie Mellon University ukázala také neobvyklou stránku exploze. Supernova měla některé vlastnosti výbuchů spojovaných s gama záblesky, ale vědci nenašli důkaz, že by vytvořila úspěšný relativistický výtrysk . Pozorování tak nabízí vzácný pohled na mechanismus, který může spojovat běžné supernovy s mnohem extrémnějšími hvězdnými explozemi.

LSST: desetiletý časosběrný film vesmíru

Na konci června 2026 Rubinova observatoř formálně zahájila hlavní průzkum Legacy Survey of Space and Time, zkráceně LSST. Projekt je naplánován na deset let a zaměří se na jižní polovinu oblohy .

Kamera LSST je umístěna na Simonyiho přehlídkovém teleskopu na vrcholu chilské hory Cerro Pachón. Jejím úkolem bude během každých několika nocí znovu zobrazit celou pozorovatelnou oblohu . Výsledkem má být mimořádně široký a detailní časosběrný „film“ vesmíru — záznam toho, jak se hvězdy, galaxie, supernovy, planetky a další objekty v průběhu času pohybují nebo mění jasnost.

Na projektu spolupracuje přibližně 2 800 vědců z celého světa. Budou zkoumat temnou energii a temnou hmotu, strukturu Mléčné dráhy, vývoj galaxií, objekty Sluneční soustavy včetně potenciálně nebezpečných planetek i rychle se měnící astronomické jevy .

Rubin navíc už během příprav ukázal, jak rychle dokáže na podobné události reagovat: během jediné noci vydal 800 000 upozornění na přechodné astronomické jevy . Právě rychlost bude pro LSST zásadní. Teleskop nebude pouze vytvářet stále hlubší mapu oblohy, ale také upozorňovat astronomy na nové události téměř v reálném čase.

První snímek pole COSMOS proto představuje spíše začátek než hotový výsledek. V příštích deseti letech se stejná oblast bude opakovaně vracet do zorného pole Rubinovy kamery — a z působivého statického obrazu se postupně stane živý záznam proměn kosmu.