Klimatická změna zdvojnásobila riziko extrémního počasí pro požáry v Kanadě

Výsledek přímo zpochybňuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož byly požáry a kouř šířící se přes hranici především důsledkem špatné správy kanadských lesů . Studie zároveň upozornila na výraznou nerovnost dopadů: původní obyvatelé Kanady tvoří zhruba 5 % obyvatelstva, podílejí se však na více než 42 % evakuací souvisejících s lesními požáry .

Co studie zjistila

Výzkumníci analyzovali dlouhodobě přetrvávající ukazatel Daily Severity Rating (DSR), který kombinuje teplotu, vlhkost vzduchu, vítr a srážky. Podle jejich výpočtů klimatická změna způsobila, že takto extrémní požární počasí bylo přibližně dvakrát pravděpodobnější .

Pozorované podmínky jsou v dnešním klimatu stále neobvyklé, v porovnání se světem bez oteplování způsobeného člověkem by však byly podstatně vzácnější . K rychlému šíření plamenů přispěly rekordní teploty, nízká vlhkost a sucho. Celkem shořelo více než 3,8 milionu hektarů, včetně více než 730 000 hektarů v Ontariu .

„Znovu a znovu docházíme ke stejnému výsledku: klimatická změna je klíčovým faktorem nekontrolovatelně rozsáhlých a bezprecedentních požárů,“ uvedla Friederike Otto, klimatoložka z Imperial College London a spoluautorka studie .

Proč závěry studie oslabují Trumpovu kritiku

Trump v červenci obvinil Kanadu z „úmyslné nedbalosti“ při správě lesů a pohrozil, že k již existujícím clům na kanadské zboží připočte také „nevyčíslitelné náklady“ spojené se znečištěním kouřem z požárů . V příspěvku na síti Truth Social z 17. července 2026 napsal: „Činíme Kanadu odpovědnou za to, že se řádně nestará o své lesy“ .

Zjištění WWA však ukazují jiným směrem. Hlavní příčinou podmínek, které umožnily požárům explozivně se šířit, byla podle studie globální klimatická změna, nikoli samotné postupy při správě lesů. Odborníci z Kanady i Spojených států zároveň upozorňují, že hospodaření v lesích může ovlivnit průběh požáru v konkrétní lokalitě, nemůže však vysvětlit rozsáhlé působení rekordního horka, sucha a nízké vlhkosti .

Podobný závěr přinesla také analýza FactCheck.org: hlavním faktorem zhoršování kanadských požárů není nedostatek odklízení „křovin a odpadu“, jak tvrdil Trump, ale klimatická změna . Odborníci navíc upozorňují, že plošná správa obrovského kanadského boreálního lesa by byla prakticky neproveditelná a pravděpodobně by sama o sobě problém nevyřešila . Připomínají také historicky vysoké emise Spojených států z těžby a spalování uhlí, ropy a plynu .

Původní obyvatelé čelí největšímu riziku

Samotná studie WWA se soustředí především na vliv klimatické změny na požární počasí. Data zveřejněná v souvislosti s jejími závěry ale ukazují, že následky nejsou rozloženy rovnoměrně:

• Původní obyvatelé tvoří asi 5 % kanadské populace, ale pochází z nich více než 42 % evakuovaných kvůli lesním požárům .
• Přibližně 80 % komunit s většinovým zastoupením původních obyvatel leží v oblastech ohrožených požáry .
• Studie kanadského statistického úřadu zveřejněná na konci července 2026 uvádí kromě častějších evakuací také dlouhodobé psychické a kulturní dopady způsobené přerušením přístupu k tradičním územím .
• V letech 1980 až 2021 bylo v Kanadě 16 komunit kvůli požárům evakuováno nejméně pětkrát. Všechny až na dvě byly rezervace Prvních národů .

Tento nepoměr odráží širší problém klimatické krize: lidé, kteří k jejímu vzniku historicky přispěli nejméně, často čelí jejím nejtvrdším dopadům . Vzdálené komunity Prvních národů v severním Ontariu a Severozápadních teritoriích mají jen omezené možnosti evakuace a podle vědců i zástupců komunit trpí dlouhodobým nedostatkem investic do protipožární infrastruktury .

Na konci července, kdy požáry vrcholily, se kanadská armáda připravovala na leteckou evakuaci odlehlé komunity Fort Hope v severozápadním Ontariu. V obci žije přibližně 600 lidí a nacházela se v blízkosti některých z nejintenzivnějších požárů .