Ruské rakety dopadly pár metrů od litevské ambasády v Kyjevě. Litva protestuje, žádá odškodnění a tlačí na NATO

Celkově si útok vyžádal nejméně devět mrtvých a více než 30 zraněných . Poškozeno bylo 18 obytných budov, škola a infrastrukturní zařízení . Rakety zničily také pět sanitek a dvacet dalších vozidel záchranné služby . Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala sestřelit jen dvě z 27 balistických raket a 154 ze 185 dronů .

Reakce Litvy: Protest, předvolání diplomata a nejistota ohledně cílení

Litevská diplomacie reagovala bleskově. Ještě 1. srpna si na ministerstvo zahraničí ve Vilniusu předvolala zástupce ruského velvyslanectví a předala mu protestní nótu . Ta důrazně odsuzuje útok a poškození ambasády jako „flagrantní porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961“ .

Ministr zahraničí Kęstutis Budrys zároveň připustil, že „nelze vyloučit“, že šlo o cílený úder na diplomatickou misi . Argumentoval tím, že v blízkém okolí ambasády v Pečersku nejsou žádné vojenské objekty ani kritická infrastruktura . Nejbližším místem, které Rusko opakovaně napadá, je elektrárna vzdálená zhruba 1,5 kilometru .

O pár dní později však Budrys přiznal, že „neexistují důkazy“ o tom, že by ambasáda byla záměrným terčem . Bez ohledu na to, zda šlo o úmysl či nikoliv, zdůraznil, že Rusko nese podle mezinárodního práva odpovědnost za bezpečnost diplomatických misí .

Cesta k odškodnění: Právní mechanismy a Registr škod

Litva podle Budryse aktivně zkoumá právní cesty, jak po Rusku vymáhat náhradu škody . Rozsah poškození nyní vyčíslují odborníci a ministr připustil, že legální mechanismy „alespoň teoreticky“ existují .

„Vše budeme muset vyhodnotit. Rád bych připomněl, že Litva velmi aktivně prosazuje vytvoření mezinárodních právních mechanismů, které by umožnily posoudit, zdokumentovat a získat náhradu škod způsobených na území Ukrajiny. Již byl vytvořen Registr škod a nyní byla zřízena komise pro projednávání nároků, ke které se Litva připojila,“ řekl Budrys .

Právě tento Registr škod pro Ukrajinu by se mohl stát přirozenou cestou pro uplatnění nároku .

Výzva pro NATO: „Pevná odpověď“ a posílení vojsk

Napětí umocnila skutečnost, že už 30. července – dva dny před útokem na ambasádu – narušila polský vzdušný prostor ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101 a dopadla u obce Zamość na východě Polska . Varšava si předvolala ruského velvyslance a NATO prohlásilo, že „přijme veškerá nezbytná opatření“ k obraně území aliance .

V této atmosféře vyzval Budrys 4. srpna NATO k „pevné odpovědi“. Žádal, aby aliance posílila svou vojenskou přítomnost a zaujala razantnější politický postoj .

„Je tu touha zachovat klid, ale reagovat pevně. Podařilo se nám zachovat klid. Ale ta pevná odpověď by měla po tomto incidentu následovat, a to především prostřednictvím vojenských kapacit,“ uvedl Budrys v rozhovoru pro LRT TV . Varoval, že „klid si můžete udržet jen tehdy, když je situace jasná“ .

Již v polovině července přitom litevský prezident Gitanas Nausėda varoval před zpravodajskými informacemi, podle nichž Rusko plánuje útoky na kritickou infrastrukturu v Pobaltí nebo v Polsku . Kreml tato obvinění tradičně odmítl jako „strašidelné příběhy“ sloužící k ospravedlnění militarizace proti Rusku .