Měď vyrazila na historický rekord 6,7045 dolaru za libru. Co stojí za nebývalým růstem?

1. Americká cla vyvolala masivní předzásobení

Obchodníci netrpělivě čekali na rozhodnutí prezidenta Trumpa o zavedení dovozních cel na rafinovanou měď. Ministryně obchodu sice předala své doporučení do 30. června, konečné slovo ale stále nebylo řečeno . V očekávání cla proto v červenci 2026 dorazilo do amerických přístavů více než 200 000 tun mědi – nejvyšší měsíční objem v datech IHS Markit sahajících až do roku 2014. Dovozci chtěli stihnout navézt kov ještě před případným zavedením cel . Cena prosincových futures na Comexu se tak obchodovala s prémií zhruba 800 dolarů na tunu oproti londýnské LME, což jasně ukazuje, jak velké celní riziko trh započítává .

2. Zimní bouře v Chile ochromily těžbu

Koncem července 2026 zasáhly chilský těžební pás smrtící zimní bouře – husté sněžení, bleskové povodně a silný vítr si vyžádaly 13 obětí a zastavily provoz v dolech společností Codelco, Anglo American, Antofagasta i Lundin Mining . Chile se na celosvětové produkci mědi podílí více než pětinou, takže každé narušení citelně zatěžuje už tak napjatou nabídku . Codelco, největší producent mědi na světě, přitom zápasil s klesající těžbou už před bouřemi; extrémní počasí jen prohloubilo jeho výrobní výpadek . Další výpadky postihly v roce 2026 i další doly – například záplavy v dolu Kamoa-Kakula v Kongu nebo nehodu v indonéském Grasbergu – takže nabídka koncentrátu zůstala extrémně napjatá .

3. Rozdíl mezi cenami na Comexu a LME se propastně rozevřel

Takzvaný spread Comex–LME se v polovině roku 2026 prudce rozšířil na zhruba 400–600 dolarů za tunu a u vzdálenějších futures dokonce až na cca 800 dolarů za tunu, což odráželo akutní celní deformaci amerického trhu . Historicky se přitom tato prémie pohybovala v průměru pod jedním procentem . Tato rozevřená nůžka vytvořila roztříštěný globální trh s mědí: americké ceny se odpojily od londýnských i šanghajských, obchodníci vydělávali na arbitráži, fyzický kov se hromadil v amerických skladech a ubýval všude jinde na světě .

4. Čínské zásoby se zřítily a prémie za dovoz raketově rostly

Na Šanghajské burze (SHFE) se dodavatelné zásoby mědi propadly o 82 % od začátku května a jangšanská importní prémie – klíčový ukazatel čínské poptávky – vyskočila z 20 dolarů za tunu v lednu na čtyřleté maximum 115 dolarů za tunu koncem července . To signalizuje agresivní doplňování zásob v Číně uprostřed globálního nedostatku, přičemž futures křivka na SHFE se dostala do strmé backwardace (cena promptního dodání je vyšší než u vzdálenějších termínů) . Jeden z klíčových čínských výrobních ukazatelů navíc dosáhl ročního maxima, což dále tlačilo ceny vzhůru .

5. Dlouhodobé trendy: AI, elektrifikace a geopolitické riziko

Kromě bezprostředních spouštěčů podporovaly býčí výhled mědi i strukturální faktory. Infrastruktura pro datová centra AI a elektrické sítě – obojí vysoce náročné na měď – nadále poháněly očekávání spotřeby po celém světě . Přechod k čisté energii včetně elektromobilů a výstavby obnovitelných zdrojů přidával strukturální růst poptávky . K tomu se přidala diplomatická snaha o znovuotevření Hormuzského průlivu, která zvýšila chuť k riziku napříč komoditními trhy .

Shrnutí: Rekord, který nebyl dílem náhody

Srpnový rekord z roku 2026 nebyl výsledkem jediného spouštěče. Šlo o vzácný průsečík celní deformace trhu (masivní americké předzásobení a historicky široký spread Comex–LME), akutního fyzického nedostatku (chilské bouře, výrobní potíže Codelca, kolaps čínských zásob) a silných strukturálních příběhů o poptávce (AI, elektrifikace a geopoliticky podmíněná chuť riskovat). Jak to výstižně shrnul Ryan McKay, komoditní stratég TD Securities: rekordní dovoz a silná arbitráž znamenají, že roztříštěný trh bude ceny podporovat, dokud nebude rozhodnuto o clech .