NATO v červenci 2026 reagovalo na ruská letadla o 250 % častěji. Co stálo za skokovým nárůstem na východním křídle?

Co přesně stojí za 250% nárůstem startů?

Přímou příčinou je prudký nárůst počtu ruských vojenských letadel, která se přibližují k hranicím vzdušného prostoru NATO bez podaného letového plánu a bez vysílání signálu z palubního transpondéru . Tyto tzv. nespolupracující lety vytvářejí nejistotu ohledně záměru stroje a nutí stíhačky NATO vzlétnout k vizuální identifikaci a doprovodu. Představitelé Aliance tyto akce označují za promyšlený test reakčních dob, sondování slabin protivzdušné obrany a vytváření trvalého pocitu ohrožení podél hranice .

Většina těchto letů se odehrávala nad Baltským mořem, v blízkosti Polska a podél koridoru Kaliningradské oblasti – vysoce militarizované ruské enklávy, která je ze všech stran obklopena členskými státy NATO (Polskem a Litvou).

Dokumentované incidenty nad Baltem v červenci 2026

Stíhačky NATO provedly v červenci nad Baltem několik desítek zásahů. Z národních ministerstev obrany a velení NATO bylo hlášeno nejméně pět samostatných epizod:

• 13. července: Stíhačky NATO vzlétly k zachycení dvou ruských stíhaček Su-30, které vzlétly z Kaliningradu a pohybovaly se v mezinárodním vzdušném prostoru bez letového plánu a bez transpondéru .
• 14. – 15. července: Polské síly zachytily ruská letadla nad Baltem dva dny po sobě, včetně ruského průzkumného letounu Il-20, který sledoval spojeneckou protivzdušnou obranu .
• 21. července: Stíhačky NATO zachytily dva strategické bombardéry Tu-22M a dvě stíhačky Su-35S letící v mezinárodním vzdušném prostoru poblíž Pobaltí, které nedodržovaly letová pravidla .
• Konec července: Polské operační velení uvedlo, že ruský letoun Il-20 byl zachycen dvakrát během dvou dnů, a dodalo, že rostoucí frekvence těchto incidentů „podtrhuje stále napjatější bezpečnostní prostředí