Ruské letouny bez povolení testují NATO: Starty stíhaček v červenci vzrostly o 250 %

Čísla, která hovoří jasně

Velitelství spojeneckých sil NATO Brunssum (JFC Brunssum) 5. srpna 2026 oznámilo, že počet startů stíhaček – tzv. Alpha Scrambles – na východním křídle vzrostl v červenci 2026 o více než 250 % ve srovnání se stejným měsícem roku 2025 . Velitelství uvedlo: „Čísla nelžou. Srovnejte červenec 2025 s červencem 2026 – a obraz je jasný“ .

Přímou příčinou byl prudký nárůst počtu ruských vojenských letadel letících v blízkosti vzdušného prostoru NATO bez podaného letového plánu a s vypnutými transpondéry . Toto chování nutí pohotovostní stíhačky (Quick Reaction Alert, QRA) ke startu, vizuální identifikaci a doprovodu letounů, protože je civilní řízení letového provozu nemůže spolehlivě identifikovat . Jen mezi lednem a červencem 2026 startovaly stíhačky NATO 62krát na severovýchodním křídle v reálných pohotovostních zásazích vyvolaných válkou na Ukrajině .

Nejtěžší incident: Ruská střela dopadla na polské území

Nejzávažnější událost července 2026 nastala 30. července, během rozsáhlého ruského raketového a dronového útoku na Ukrajinu. Ruská střela s plochou dráhou letu vstoupila do polského vzdušného prostoru a explodovala v poli u obce Tarnawa-Kolonia ve východním Polsku. Po výbuchu zůstal kráter o průměru zhruba 10 metrů a hloubce 5 metrů . Polské radary objekt sledovaly při překročení hranice, než zmizel z obrazovek . V reakci na to vzlétly stíhačky NATO a polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti . Polsko si předvolalo ruského velvyslance a NATO konstatovalo, že všechny znaky ukazují na ruskou střelu . Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že šlo o ruskou střelu Ch-101 . Útok byl součástí probíhající války: noční úder zabil na Ukrajině nejméně osm civilistů, včetně dětí, a více než 50 jich zranil .

Opakované zachycení průzkumných letounů Il-20 nad Baltem

Série zachycení nad Baltským mořem ukázala systematické testování obrany NATO. 14. července polské F-16 zachytily ruský elektronický průzkumný letoun Il-20M asi 56 kilometrů severozápadně od Koszalinu, letící bez letového plánu a s vypnutým transpondérem . Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz to označil za „první ruský pokus po dlouhé době přiblížit se k naší námořní hranici s cílem testovat naše systémy protivzdušné obrany“ . Následovala zachycení ruského Il-20 a Su-30 16. července, přičemž polské stíhačky prováděly doprovodné mise tři dny po sobě . 31. července, jen den po raketovém incidentu, polské F-16 opět zachytily ruský Il-20 severně od Kołobrzegu .

Širší souvislosti: Promyšlený vzorec a historický posun NATO

Červencový skok nenastal ve vzduchoprázdnu. Ruské průzkumné lety nad Baltem mají za cíl zmapovat síť protivzdušné obrany NATO, radarové pokrytí a reakční časy . Každé zachycení i raketový incident přímo souvisí s ruskou válkou na Ukrajině. Střela, která 30. července dopadla v Polsku, byla součástí útoku na Ukrajinu, který zabil civilisty .

V přímé reakci na rostoucí frekvenci narušení se NATO 8. července dohodlo na povýšení své desítky let staré mise Baltické vzdušné hlídky na protivzdušnou obranu . Nový mandát dává pilotům oprávnění ničit „objekty, které představují hrozbu“ – jde o doktrinální posun od pouhého zachycování a doprovodu k asertivnějšímu postoji . Toto rozhodnutí bylo motivováno právě sérií incidentů z července a dřívějších měsíců. Francouzské stíhačky, které dokončily čtyřměsíční velení mise NATO Baltic Air Policing #71 ze základny Šiauliai v Litvě (1. dubna až 31. července), označily nasazení za „intenzivní“ a uvedly, že během své rotace provedly 39 Alpha Scrambles (skutečné poplachové starty) a 69 Tango Scrambles (cvičné vzlety) .

Závěr

Nárůst startů stíhaček NATO o více než 250 % v červenci 2026 nebyl náhodným výkyvem. Byl výsledkem cílené ruské kampaně neohlášených, transpondéry nevybavených vojenských letů a raketových útoků v blízkosti i přímo nad územím NATO – poháněné širší válkou na Ukrajině. Odpovědí aliance bylo historické povýšení baltské mise z „hlídkování“ na „protivzdušnou obranu“, což představuje významnou eskalaci bezpečnostní architektury na východním křídle NATO po roce 2022.