Napětí na Blízkém východě: Netanjahu hrozí úderem na Írán, diplomatické snahy pokračují

Při setkání s Trumpem ve Washingtonu 29. července Netanjahu neřekl, že by izraelskou preferencí byl jednostranný útok, což naznačuje, že si Izrael nechává otevřená vlastní útočná řešení . Podle dostupných informací se Izrael hodlal připojit ke zrušenému americkému útoku na Írán z konce července/začátku srpna, což svědčí o úzké operační koordinaci, ale také o připravenosti Izraele jednat, i když USA couvnou .

Nejméně 650 raketových útoků od začátku války

Od vypuknutí konfliktu Írán vypálil na Izrael stovky raket. Jen za prvních 40 dní do 8. dubna to bylo 650 raketových útoků, většina s kazetovou municí . Izraelští představitelé v tomto období hlásili 16 mrtvých v důsledku raketových úderů .

Jedním z nejsmrtonosnějších útoků byl íránský balistický raketový úder na město Beit Shemesh 1. března 2026, při kterém zahynulo nejméně 9 lidí (včetně tří sourozenců v teenagerském věku) a 27 bylo zraněno . Souhrnné údaje o obětech (k březnu 2026) uvádějí přibližně 69 mrtvých a přes 9 100 zraněných na izraelské straně, zatímco na íránské straně se odhaduje 3 400–6 000+ mrtvých a 15 000–26 500 zraněných. Zabit bylo také 17 amerických vojáků a 548 jich bylo zraněno . V posledních dnech nebyly hlášeny žádné nové velké raketové útoky na Izrael, ale příměří zůstává křehké.

Americké vojenské operace

CENTCOM vedl nepřetržité každodenní bombardovací kampaně proti íránským vojenským cílům. Při jednom z kol 7. července americké síly zasáhly přes 80 íránských cílů, včetně námořní techniky, skladů raket a dronů, pobřežních sledovacích stanic a protivzdušné obrany . Nálety pokračovaly 12 po sobě jdoucích nocí až do 23. července .

Nejvyšší americký velitel na Blízkém východě, admirál Brad Cooper, koncem července doporučil zastavit bombardovací kampaň v oblasti Hormuzského průlivu s tím, že dosáhla hranice své účinnosti . 3. srpna Trump prohlásil, že zrušil plánovaný masivní úder na Írán, který by byl "největším útokem od druhé světové války", a uvedl, že USA a Írán směřují k novým jednáním. Teherán však popřel, že by k nějakým rozhovorům docházelo .

Katar jako prostředník

Katar je hlavním zprostředkovatelem mezi Washingtonem a Teheránem. Hostí americké vyslance a zprostředkovává návrhy. Už 22. května byl katarský vyjednávací tým v Teheránu, aby pomohl zajistit rámec dohody .

Nepřímá jednání jsou vratká. Koncem června Írán uvedl, že se s americkými vyslanci nesetká přímo, a obě strany byly od sebe daleko v klíčových otázkách, jako jsou limity obohacování uranu a kontrola nad Hormuzským průlivem . K 4.–5. srpnu 2026 Katar potvrdil, že mediace "probíhá" a že mezi oběma stranami koluje návrh textu pro krátkodobé řešení, přičemž byl hlášen "pozitivní pokrok" . USA a Írán si však nadále veřejně protiřečí ohledně toho, zda jednání skutečně obnovena byla .

Dopady na regionální stabilitu

Hormuzský průliv zůstává ohniskem napětí. Íránské hrozby a útoky do značné míry zastavily komerční námořní dopravu v průlivu a americké údery se konkrétně zaměřily na íránské námořní schopnosti v této oblasti . Při eskalaci 8. června byla ostřelována i americká vojenská základna v Saúdské Arábii, což rozšířilo geografický dopad konfliktu .

Základní patová situace přetrvává: Izrael trvá na zabránění Íránu v dosažení schopnosti výroby jaderných zbraní; Írán odmítá omezit obohacování bez zrušení sankcí; a USA jsou v pasti mezi svou rolí garanta izraelské bezpečnosti a přáním vyhnout se vleklé válce. Návrat k těžkým bojům zůstává reálným rizikem, pokud se současné diplomatické okno uzavře .